Tyto informace vyplývají z údajů informačního systému o průměrném výdělku. O dalším růstu platů ve veřejném sektoru by měla ve středu jednat vláda.
Letos v prvním čtvrtletí si proti stejnému období minulého roku zaměstnanci veřejné sféry polepšili v průměru o 14,2 procenta. Průměrný plat činil 32 725 korun. Průměrná mzda se v prvním kvartále meziročně zvedla o 7,3 procenta na 31 963 korun. Polovina pracovníků veřejného sektoru vydělávala více než 30 623 korun. Polovina lidí v soukromém sektoru měla přes 26 261 korun. Tato mediánová hodnota tak byla v platové sféře o 4362 korun vyšší než v mzdové a zvedla se meziročně o 14,1 procenta. Ve firmách se zvýšila o 7,4 procenta.
Politici nebudou mít platy vyšší o pětinu. Poslanci podpořili jejich pomalejší růst |
S dobrou kondicí ekonomiky se zvedají i výdělky. Víc rostou ve veřejných službách. V roce 2013 se průměrný plat zvýšil o 0,9 procenta a průměrná mzda o 0,6 procenta. O dva roky později se plat upravil o 4,3 procenta a dosáhl průměrně 27 959 korun. Průměrná mzda rostla o 3,8 procenta na 27 825 korun. Do roku 2015 byla vyšší než plat.
V soukromém sektoru se podle údajů ze systému pracuje víc přesčas a větší podíl mzdy tvoří mimořádné odměny. Výdělky se také víc liší. Mzda desetiny nejlépe placených činila loni přes 49 346 korun hrubého a desetiny nejhůře vydělávajících pod 13 593 korun. Desetina nejvyšších platů ve veřejném sektoru začínala na 46 569 korunách hrubého a desetina nejnižších byla pod 17 893 korun.
Vláda navrhuje přidat učitelům i policistům
Ve veřejném sektoru se v minulém roce přidávalo dvakrát. Naposledy výdělky rostly většině pracovníků loni v listopadu a zdravotníkům pak letos od ledna. Učitelům se loni na podzim tarif zvedl o 15 procent, ostatním o deset procent. Předtím Sobotkova vláda od července zrušila tři nejnižší z devíti platových tabulek a začala lidi s nízkou částkou odměňovat podle vyšších tabulek.
Vyšší platy pro nepedagogické pracovníky. Babiš slíbil odborům růst o 10 procent |
Pro příští rok kabinet navrhuje navýšení sumy na platy učitelů o 15 procent a ostatních o šest procent. Kantorům by se tak měl tarif zvednout o deset procent a ostatním odstupňovaně méně podle profesí. Nejméně by rostl policistům a vojákům, a to o dvě procenta. Celkem by do navýšení mělo podle původního návrhu putovat z rozpočtu 22,3 miliardy korun, z toho 14,1 miliardy do tarifů.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) jako největší odborová centrála požaduje růst tarifů všem zaměstnancům, a to o deset procent. Potřeba by bylo 26,6 miliardy korun, z toho 17,7 miliardy Kč na tarify. Požadavek podporuje koaliční ČSSD. S původním vládním záměrem, který vznikl ještě za menšinového kabinetu ANO, naopak nemá problém Asociace samostatných odborů (ASO). Tato menší centrála je proti plošnému přidávání.
Ministerstvo práce propočítávalo vedle vládního návrhu a odborářského požadavku ještě kompromisní variantu, která by vyšla na 26,1 miliardy korun. Na navýšení tarifů, které by se zvedly o čtyři až deset procent, by připadlo 16,6 miliardy Kč.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v neděli řekla, že do chystaného rozpočtu navrhne o deset miliard nižší schodek než plánovaných 50 miliard, a to díky vyššímu příjmu z odvodů a daní z rostoucích výdělků. Ve státní správě by také mělo ubýt 2200 míst. Šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček uvedl, že snížení deficitu nemůže být na „na úkor platů ve veřejné sféře“.
