Přitom když před dvěma lety ovládla čínská společnost CEFC pátého největšího producenta u nás Pivovary Lobkowicz, měla se právě tato akvizice stát příležitostí k oživení prodeje českého piva na čínském trhu.
Zatímco předloni a loni za období od ledna do dubna vypravily zdejší pivovary podle údajů celní správy do Číny přes 12,5 tisíce hektolitrů, letos ve stejném období to bylo jen 8,3 tisíce. Takže na velké oživení exportu směrem do asijské velmoci to nevypadá ani v tomto roce.
Nenaplněné ambice
V létě 2015 měl přitom čínský investor smělé plány. „Vstup do skupiny Pivovary Lobkowicz je pro nás zajímavou investiční příležitostí a také symbolickým vyjádřením našeho zájmu v České republice dlouhodobě úspěšně působit. Netajíme se také ambicí tímto krokem významně posílit export českého piva do Číny,“ citovaly tehdy agentury prezidenta CEFC Čchan Čchao-tua.
„Zapojením investiční skupiny CEFC se nám otevírají nové možnosti výrazného posílení na asijských trzích,“ přizvukoval menšinový vlastník a v té době generální ředitel této skupiny sedmi regionálních pivovarů Zdeněk Radil, který už dnes ve firmě nepůsobí.
Žádné výrazné posílení exportu do Číny se však nekoná, společnosti se podle některých informací loni spíš výrazně propadl celkový objem prodeje. Zda je to pravda, kolik a zda vůbec Lobkowicz vyváží do Číny nebo jaké má další plány, se nikdo nedoví. Mluvčí společnosti Josef Novák nebere telefon a nereagoval ani na opakované dotazy e-mailem.
Pivovary Lobkowicz určitě nejsou jediným vývozcem českého piva do Číny. Nemalý podíl má například Budějovický Budvar, ale konkrétní čísla a vývoj nezveřejňuje. Mnohem větší objemy než do Číny exportují české pivovary například do Jižní Koreje.
Dopravovat pivo do takových dálek ale má hodně úskalí.
Dlouhé cesty pivu nesvědčí
„Ono obecně vozit pivo na velké vzdálenosti není moc ekonomické. Kilogramová cena piva je dost nízká, a tak se transakční náklady špatně do výsledné ceny rozmělňují,“ vysvětluje Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě přednáší o ekonomice pivovarnictví.
„Pivo obsahuje přes 90 procent vody, a tu převážet na velké vzdálenosti je nesmysl. Pak jsou tady ještě různé bariéry zahraničního obchodu, zejména pak cla, a v neposlední řadě pivo jako poživatina dlouhotrvajícím transportem ztrácí na kvalitě,“ popisuje Maier nevýhody vývozu piv přes půl světa.
„Dovážet pivo od nás do Číny příliš nedává smysl. Každý velký světový výrobce jak může, tam spíš vaří pivo na základě licenční výroby. Pivovary musejí mít k přímému exportu hodně vážný důvod. Jako je v případě Budvaru ochranná známka a důraz na originalitu,“ souhlasí nezávislý pivovarnický expert Jan Veselý.
Velká země, málo českého piva
Vývoz do Číny představuje zhruba jen něco přes půl procenta celkového českého pivního vývozu. Ten přitom každým rokem láme rekordy a posilující export pomáhá výrobcům v situaci stagnujícího domácího trhu.
Produkce tuzemských pivovarů díky tomu převýšila loni sumu 20 milionů hektolitrů, z toho 4,4 milionu putovalo za hranice. Nejvíc – 1,1 milionu hektolitrů – skončilo na Slovensku. Na dalších příčkách jsou Německo, Polsko, Švédsko a Velká Británie. Zmíněná vzdálená Korea je přitom v porovnání loni exportovaných 130 tisíc hektolitrů českých piv na osmém místě z celkem 98 zemí, do nichž české pivovary vyvážejí.
O tom, jak rozdrobený je exportní trh, svědčí i rozdělení podle kontinentů. Česko dodalo loni 84 procent svého pivního exportu do 25 zemí Evropské unie. O zbylých 16 procent vyvezených piv se dělí 73 zemí mimo EU. A to včetně takových jako Benin, Kamerun, Katar nebo Kambodža. Nejvíc piva u nás vyvážejí Plzeňský Prazdroj (přes milion hektolitrů) a Budějovický Budvar.