Pátek 1. července 2022, svátek má Jaroslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Za nemoc bude více peněz. Covid rozdal statisíce neschopenek navíc, k nemocným přibyli lidé v karanténě

Covid 19

  5:00
PRAHA - Pandemie koronaviru se podepsala i na počtu případů výplaty nemocenské, tedy jedné z dávek vyplácených z nemocenského pojištění (nárok na ni mají jen ti, kdo odvádějí pojistné). Ta bude v letošním roce opět o něco vyšší.
Peníze a zdraví, ilustrační foto

Peníze a zdraví, ilustrační foto foto: Shutterstock

To se samozřejmě promítá i do výdajů, zejména u zaměstnavatelů. Prvních 14 dní nemoci či karantény totiž platí ve formě náhrady mzdy právě oni. Teprve od 15. dne nemoci či prodloužené karantény přebírá štafetu stát a příslušná OSSZ začíná vyplácet zmíněnou nemocenskou.

Vzhledem k vývoji situace se dá očekávat, že i letošní rok bude v tomto směru jak pro zaměstnavatele, tak pro státní kasu náročný. Náhrada mzdy a následná nemocenská totiž opět vzrostla. „S účinností od 1. ledna 2021 je nařízením vlády stanoven všeobecný vyměřovací základ ve výši 34 766 korun a přepočítací koeficient 1,0194. Z těchto dvou veličin se stanoví průměrná mzda, která pro rok 2021 činí 35 441 (34 766 × 1,0194),“ vysvětluje Lenka Henzlová, mzdová specialistka společnosti KODAP. Dodává, že z uvedené průměrné mzdy se pak vychází i při stanovení redukčních hranic pro účely výpočtu náhrady mzdy při pracovní neschopnosti a výpočtu tzv. nemocenské. Jen pokaždé trochu jinak.

E-neschopenku vydá jakýkoli lékař

Při výpočtu náhrady mzdy v prvních 14 dnech nemoci či karantény se vychází z průměrného výdělku, v tomto případě hodinového (v předchozím čtvrtletí). Při výpočtu dochází k redukci výdělku, přičemž redukční hranice jsou tři. První je stanovena na 206,85 koruny. Do této částky se průměrný hodinový výdělek započte z 90 procent. Z rozdílu částky 206,85 a 310,28 korun se započte z 60 procent. A z rozdílu částky 310,28 a 620,38 koruny jen z 30 procent. K průměrnému hodinovému výdělku nad 620,38 koruny se nepřihlíží.

Covid rozdal statisíce neschopenek navíc. Kromě stonajících mají na nemocenskou nárok i lidé v karanténě.

Hodinová náhrada mzdy pak činí 60 procent z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku. Maximální hodinová náhrada mzdy tak letos činí 204,76 koruny.

Konkrétní výše nemocenské (od 15. dne) se stanoví obdobně jako u náhrady mzdy. Jen se v tomto případě vychází z průměrného denního příjmu, který se redukuje. První redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1182 korun, druhá je 1773 korun a třetí redukční hranice činí 3545 korun. Nemocenská se postupně zvyšuje. Za 15. až 30. den na neschopence činí 60 procent vyměřovacího základu, druhý měsíc je to 66 procent a od třetího měsíce 72 procent.

Doklady, které zaměstnanec musí doložit, jsou v případě nemoci i karantény stejné. „V případě nemoci vydá e-neschopenku lékař, jenž jako první zjistí stav, pro který se tato vydává. Není to tedy jen povinnost praktického lékaře, jak to v povědomí pacientů dosud často bývá,“ upozorňuje Ludmila Mazylkinová, vedoucí praktická lékařka společnosti Moje ambulance. Tuto skutečnost potvrdila i Jitka Drmolová, tisková mluvčí ČSSZ. Může jít tedy o lékaře, který pojištěnci poskytuje ambulantní, lůžkovou nebo lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Výjimku z povinnosti mají jen lékaři zdravotnické záchranné služby a lékařské pohotovostní služby.

„Lékař vyplní e-neschopenku a elektronicky ji odešle nejpozději následující pracovní den příslušné správě sociálního zabezpečení. Obdobně vyplní a odešle elektronické hlášení při ukončení pracovní neschopnosti,“ popisuje daňová poradkyně Petra Verlová.

Nejvíce karantén přibylo v říjnu

Zaměstnavatel vidí vybrané informace na ePortálu ČSSZ. A může si také ČSSZ požádat o automatické zasílání informací do datové schránky o vzniku, trvání a ukončení každé dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců.

E-neschopenku na karanténu by měla vystavit krajská hygienická stanice, která ji nařídila. Může ji ale vystavit i lékař.

Za první tři kvartály roku 2018 registrovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) 1 780 542 případů výplaty nemocenské, za totéž období roku 2019 to bylo 1 881 304. Loni bylo číslo za prvních devět měsíců kvůli nemoci covid-19 a karanténám výrazně vyšší – 2 204 957, z toho více než tři čtvrtě milionu bylo stále evidováno jako neukončené. A lépe to nevypadalo ani v posledním kvartále. V říjnu obdržela ČSSZ téměř 430 tisíc nových neschopenek, nejvíc z celého roku. K 29. prosinci byl počet otevřených neschopenek 273 022.

Nemalou část případů však nepředstavuje samotná nemoc, nýbrž nařízená karanténa. Celkem bylo od 1. března do 29. prosince vystaveno 340 730 e-neschopenek s označením Z209, tedy pro karanténu. Nejvíc lidí do ní lékaři a hygienické stanice poslali v říjnu, kdy jich bylo více než 119 tisíc. 

Autor:

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

Mohlo by vás zajímat