Středa 10. srpna 2022, svátek má Vavřinec
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Covid 19

Nemocnice musejí rušit dovolené, personál je na hraně vyčerpání. Pomáhají vojáci i zaměstnanci hvězdárny

Oddělení ARO v nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. foto:  Petr Topič, MAFRA

Původní zpráva
Praha - Zatímco mnozí lidé se během svátků na přelomu roku bezstarostně promořovali návštěvami příbuzných a známých, nemocnice se potýkají s dosud nejhorším náporem covidních pacientů.
  5:00

Z chebské nemocnice proběhne transport osmi pacientů s covidem. Německo o pomoc žádat nebudeme, rozhodl Babiš

Zdravotníci a další nemocniční personál jedou už od října ve zběsilém tempu, které se začíná podepisovat i na jejich fyzickém a duševním zdraví. Tím spíš, že často ani nemají možnost vybrat si zasloužené volno. Právě nedostatek personálu teď ministerstvo zdravotnictví označuje za hlavní limitující faktor ve zvládání pandemie.

„Řada zdravotníků, kteří by jinak čerpali dovolenou, byla v zaměstnání,“ říká o posledním zhruba měsíci mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá. A zdaleka nejde o výjimku – vyměnit odpočinek za náročné směny musely stovky lékařů po celé zemi. Například v karlovarské nemocnici si až na nejnutnější případy zaměstnanci nevybírají dovolenou už měsíce.

Mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá pro server Lidovky.cz sdělila, že plánovat dovolené zkrátka nebyl čas, protože počet hospitalizovaných covidních pacientů u nich od listopadu neklesl pod stovku – aktuálně je na dvojnásobku. Navíc na rozdíl od jara se do nemocnic dostávají lidé, kteří mají závažnější průběh onemocnění a péče o ně je náročnější.

Vedení nemocnic se snaží kvalitu péče o pacienty balancovat s pohodou svých zaměstnanců. Ti jsou zase zaměstnavatelům v této těžké době schopni vycházet vstříc. Příkladem může být nemocnice v Havlíčkově Brodě.

„Dle domluvy s konkrétními zdravotníky si velká část zaměstnanců dovolenou zrušila a volno nevybírala,“ popsala pro Lidovky.cz tamní mluvčí Petra Černo.

Kraje žádají obnovení zákazu návštěv v nemocnicích, je to pro ně další zátěž

Také v Ostravě koncem roku vedení fakultní nemocnice požádalo personál, aby plánovanou dovolenou přerušil a vrátil se do práce. 

Zástupci nemocnic v Olomouci a Jihlavě pro Lidovky.cz popsali, že když už mezi svátky byla možnost vzít si volno, stalo se tak především na úkor klasické péče s tím, že brali pouze akutní případy.

Celkově napjaté situaci nepomáhá, že koronavirus si vybírá daň i mezi zdravotníky. V nemocnicích proto často chybí kvůli pozitivnímu testu nebo karanténě podstatná část personálu.

Třeba v královéhradecké nemocnici, jedné z nejzasaženějších výpadkem pracovní síly, je takto „mimo hru“ kolem 250 zaměstnanců. Ve Fakultní nemocnici Ostrava je jich dokonce 380. Ústřední vojenská nemocnice v Praze hlásí devadesát nakažených zaměstnanců, z toho 70 zdravotníků. Z šestnácti stovek lidí pracujících v nemocnici Kolín vyřadil covid 70. V brněnské „fakultce“ je v domácí karanténě 207 zaměstnanců, v Olomouci 102, v Havlíčkově Brodě 32 a tak dále.

Přítěží je množství nakažených seniorů

Lékaři nicméně vědí, že o pacienty se nikdo jiný kromě jich samotných postarat nemůže. Byť nabídnout pomoc se snaží každý, kdo má ruce a nohy. Vedle mediků jde třeba o studenty středních zdravotnických škol či dobrovolníky z řad veřejnosti. Ve Znojmě dorazili na směny také bývalí zaměstnanci a se středoškoláky i jejich pedagogové.

Oddělení ARO v nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně.
Okresy Zlín a Uherské Hradiště jsou nejzasaženějšími regiony COVID-19. Nápor...

Z reakcí nemocnic, které Lidovky.cz oslovily, také vyplynulo, že prakticky všechny již využívají asistence armády. A pokud ještě v některé nemocnici nepomáhá, její vedení už o její přítomnost požádalo.

‚Zátěž nemocnic je nesmírná’. Epidemie v Česku kvůli Vánocům zesílila, denně se nakazí přes 3000 seniorů

Z dalších složek státu se nejčastěji zapojují ještě policisté a hasiči, kteří třeba v Brně asistují na testovacích místech. V tamní Fakultní nemocnici se dočkali i netradiční pomoci ve formě zaměstnanců hvězdárny – ti vypomáhají s administrativou dat plynoucích ze započatého očkování.

Nárůst počtu nemocných je značný, od konce prosince denní přírůstek neklesl pod tři tisíce – nejčastěji se pohybuje vysoko nad deseti tisíci. Maximem bylo 17 723 nově nakažených 6. ledna. Počet aktivních případů tak rychle stoupá až ke 150 tisícům, přičemž aktuálně zhruba sedm tisíc lidí vyžaduje hospitalizaci.

Samotný nárůst počtu infikovaných by ještě extrémní nápor na nemocnice znamenat nemusel. Komplikací je ale fakt, že se covid ve velkém dostal mezi seniory. Ti jsou k těžšímu průběhu onemocnění náchylnější, a plní tak nemocniční lůžka rychleji.

Přesto zatím ministerstvo zdravotnictví nechce přistupovat k aktivaci polní vojenské nemocnice v pražských Letňanech. Na její plnou kapacitu 500 lůžek by totiž bylo nutné brát personál z civilních zařízení, kde už nyní chybí.

Omezení necovidové péče

Nemocnice tak řeší nápor přeskupením vlastních kapacit. Například v Hradci Králové museli v posledních dnech otevřít další covidové oddělení. Na jednotkách intenzivní péče tam leží přes padesát pacientů, další 140 pak na běžných lůžkách. Jednoho pacienta už musela nemocnice, která se v republice počítá k těm větším, přeložit na plicní ventilaci do Prahy. Její mluvčí Jakub Sochor popsal situaci jako „mimořádně složitou“, neboť přesuny personálu na jiná oddělení znamenají zároveň omezení necovidové péče.

České špitály se kromě výše zmíněných problémů potýkají podle svých zástupců i s dalšími, byť dílčími nepříjemnostmi. Ty plynou ze samotného kontaktu s pacienty.

„Zamrzí nepřístojné a bezohledné chování některých lidí. Arogance, neukázněnost a někdy až slovní agresivita je naštěstí zřídka, ale dokáže ublížit a ztížit už tak dost náročnou práci zdravotníků,“ řekla pro Lidovky.cz mluvčí Ústřední vojenské nemocnice v Praze Jitka Zinke.

Nemocnice na Bulovce i Thomayerova jsou po letech znovu fakultní, zároveň změnily i své názvy

Na druhou stranu pomáhá lékařům podpora běžných lidí, kteří si jejich práce cení. Konkrétně v „úvéence“ si navíc nemohou stěžovat na organizační problémy či nedostatky ve vybavení. Pomáhá jim i fakt, že tamní zdravotníci jsou již z velké části proočkovaní.

Některým nemocnicím dělá vrásky provoz očkovacích a testovacích míst. V Kolíně například provozují čtyři – dvě pro PCR testy, jedno pro antigenní a jedno pro samoplátce –, což navyšuje personální náročnost. V Havlíčkově Brodě mají obavu z nástupu očkovací kampaně. Spádová oblast tamní nemocnice totiž čítá 100 tisíc obyvatel, důsledkem čehož prý bude hodně náročné dodržovat avizované požadavky na očkovací centra.

Ve znojemské nemocnici zase poukazují na nárůst cen za speciální zdravotnický materiál, jako jsou nyní potřebné rukavice.

Tenkrát před 40 lety. Veteráni z Pitavalu Krampol, Zedníček a Frej vzpomínají

Premium Jak je to dávno, co se prvně Pavel Zedníček, Jiří Krampol a Ladislav Frej sešli na natáčení seriálu Malý pitaval z...

Žena má mít dítě, když je zamilovaná, říká psychogynekoložka Máslová

Premium Ženy dělají velkou chybu, když mateřství příliš plánují, tvrdí psychogynekoložka a internistka Helena Máslová. „Vhodná...

Nebezpečný pro Česko. Proč stát nechce uzbeckého zápasníka Muradova?

Premium Mnoho let hrdě nastupoval do klece i s českou vlajkou na zádech. V malém evropském státě prorazil do velkého světa...

Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 6. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 6. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...

Mohlo by vás zajímat