Středa 7. prosince 2022, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Diskuse k článku

Ekonomie není exaktní věda

Nepřesných předpovědí expertů je mnoho. Spolupracovník LN Jan Macháček se českých ekonomů, analytiků a pedagogů ptá: Proč se experti sebevědomě vyjadřují k nejistým věcem? Lze jim věřit?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

I. Patta 677

Žádní ekonomové, ale účetní

Ekonomie nejenže není věda exaktní, a je proto plná různých, často protichůdných, myšlenkových směrů. Ekonomie se navíc stala pro naši civilizaci faktorem ohrožujícím. Faktorem požírajícím své vlastní konzumenty (Robejšek 2014).

Ekonomové sami sebe přesvědčili, že mohou řídit nejen ekonomiku, ale rovnou celou společnost. Díky ekonomům dnes směřuje nejen ekonomika, ale celá společnost od někdejšího rozvoje ke katastrofě. Ke katastrofě nejen ekonomické, ale především společenské, tj. katastrofě postihující celou populaci.

Co to v praxi znamená? Účetní dokáže řídit podnik, do kterého mu stát zajistí pracovníky. Účetní ale nedovede řídit stát tak, aby těch pracovníků bylo v podniku dost i v příští generaci. To je systémová chyba v rozvoji ekonomie a slabé místo všech ekonomů. Uvedu příklad: Ministr financí Andrej Babiš nemá ponětí o financování kapitol MPSV ČR (560 miliard korun ročně), a MZ ČR (300 miliard korun ročně). Pan ministr Babiš tak nemá ani základní potřebné vědomosti a proto nulový

0/0
13.11.2016 10:10

I. Patta 677

Re: Žádní ekonomové, ale účetní II

Uvedu příklad: Ministr financí Andrej Babiš nemá ponětí o financování kapitol MPSV ČR (560 miliard korun ročně), a MZ ČR (300 miliard korun ročně). Pan ministr Babiš tak nemá ani základní potřebné vědomosti a proto nulový přehled o 2/3 státního rozpočtu! Chcete důkaz? Tady je: A. Babiš v rozhovoru pro Lidové noviny dne 14. 5. 2014, řekl, cituji: „Stát nelze řídit jako firmu, tedy rozhodně ne v koaliční vládě. Akceptovali jsme zrušení poplatků ve zdravotnictví – blbě. Akceptovali jsme snížení DPH pro léky - taky asi blbě. Zrušení druhého pilíře – možná taky blbě".

Závěr je jasný: Andrej Babiš sám sebe definujete jako úspěšného byznysmena, který by chtěl styl řízení firmy přenést i na stát. Přitom A. Babiš jako účetní netuší co z vládních opatření v sociální oblasti je skutečně špatně, co nikoliv a proč. Výsledek? Jen za rok 2015 nenarozených čtyřicet tři tisíc dětí do vyrovnané populační bilance.

0/0
13.11.2016 10:14

Politikové x experti

Politikové se alibisticky odvolávají na experty. Bezděkova... Nerv...Co od nich chtějí? Odpověď na otázku: Když mocensky rozhodneme takto, jaké budou následky? Přitom předem vědí, jaké následky chtějí. Takže se vlastně ptají: Co máme udělat, aby byly tyto následky? Možná se to povede, možná ne. Také nastanou nějaké vedlejší následky, nepředvídané následky; pro někoho výhodné následky, pro někoho jiného zničující.

Co by se stalo s hospodářstvím, kdyby se do něho politikové nepletli?

Nikdo neví - jen libertiáni: Asi by to bylo dobré.

0/0
11.11.2016 12:21

věda?

Především: ekonomie není žádná věda. Šarlatánství také není věda. Jo, kupecké počty staré 8000 let, to věda je.

0/0
11.11.2016 7:33

Otázku,

zda-li je ekonomie exaktní vědou, pokládám od samého začátku za nesmyslnou, protože žádná přírodní věda není exaktní. Jedinou exaktní vědou je klasická matematika, jelikož nemusí řešit reálné jevy a je postavena axiomaticky, tj. od axiomu k definici, až po matematickou větu a tu formálně dokázat. Takové uspořádání je fascinující a Jiří Grygar jej přirovnal ke křesťanskému náboženství. To proto, že axiomy se nemusí dokazovat a jeden ze druhého nevyplývá. Bohužel, reálný svět je o něčem jiném a vše souvisí se vším. Tím se už zabývá matematika komplexity. Každý skutečný jev může nastat jen s určitou pravděpodobností. Tak např. mám-li popsat chování nějakého ekonomického systému a předpovědět, že nějaký jev nastane, přesněji řečeno, že dojde k nějakým významným změnám sledovaných proměnných, pak musím použít berličku - pravděpodobnost a je známo, že takový systém se označuje jako stochastický. Myslím, že chápeme, že snaha najít exaktní závislost v takovém systému, nemůže nikdy vést k cíli

0/0
10.11.2016 16:04

Re: Otázku,

Neni nahodou teoreticka fyzika taky axiomaticka ?

0/0
10.11.2016 16:17

Re: Otázku,

Tak to si nemyslím. Samozřejmě že např. klasická fyzika pracovala s ideálními předpoklady, např. ideálními plyny, ale např. už statistická fyzika se od těchto představ odvrací. Zřejmé je to u kvantové fyziky. Ale víte, jsem vystudovaný technik, tedy spíše specializovaný na aplikovanou fyziku, a tak se moc nechci pouštět do úvah v oblasti teoretické vědy. Já jsem měl vždy ke znalostem jiných velkou pokoru.

0/0
11.11.2016 10:22

Re: Otázku,

A ja si myslim, ze je. Teoreticka fyzika vypracuje logicky bezesporny model a experimentalni fyzika overuje, jak moc dobre popisuje realitu.

0/0
11.11.2016 11:33

Re: Otázku,

Závěry teoretické fyziky nemohou být v rozporu s experimentem, jen to někdy trvá déle, než se to ověří. Viz např. Einsteinova teorie gravitačního pole a působení gravitačních vln. Trvalo sto let než byla tato teoreticky odvozená fyzikální hypotéza ověřena experimentem. Ale abychom mohli tento fyzikální jev potvrdit nebo vyvrátit, snažíme se ho popsat pomocí fyzikálních veličin, k nim připojit fyzikální jednotky a veličiny nějak změřit, přímo nebo nepřímo. A tady již narážíme na značnou míru vágnosti a tudíž neexaktnosti. Ale to přeci neznamená, že by tato nepřesnost sama o sobě popírala již zmíněnou Einsteinovu teorii. Já exaktnost nebo neexaktnost chápu jako možnost deterministicky popsat nějaký systém, kdy jsem schopen z chování jednotlivých prvků přesně odvodit chování celku nebo alespoň jeho reprezentativní části, třeba jako u integrálního nebo diferenciálního počtu v analytické geometrii. To ale v reálném světě nejde. Pracujeme vždy jen s určitou pravděpodobností.

0/0
11.11.2016 15:51