Nedotažený výslech na samotném startu vyšetřování privatizace černouhelné těžební společnosti OKD, při níž měl stát přijít o 5,7 miliardy korun, přispěl k nedávnému pádu obžaloby v proslulé kauze. Detektivové totiž řádně nevyslechli klíčového svědka Zdeňka Hrubého, někdejšího náměstka ministra financí, jenž měl převod státních akcií do soukromých rukou v roce 2004 na starosti.
Detektivové ani soudci, kteří případ rozplétali, neměli příležitost Hrubého vyslechnout, neboť tragicky zahynul. V písemném odůvodnění na to poukazuje Městský soud v Praze, který v dubnu pravomocně zprostil obžaloby soudního znalce Rudolfa Douchu a také dva exmanažery Fondu národního majetku (FNM) Pavla Kutu a Jana Škurka. Kopii verdiktu LN získaly.
„Odvolací soud se zcela ztotožnil se závěrem nalézacího soudu, že neměl možnost provést důležitý důkaz, a to výslech svědka Hrubého z důvodu jeho úmrtí. Postavení tohoto svědka v projednávané věci bylo důležité, neboť měl na starost a spolupracoval jako náměstek ministra financí s Fondem národního majetku ČR při přípravě podkladů pro privatizace podílu akcí v OKD,“ uvedla v rozhodnutí Věra Trojanová, předsedkyně senátu Městského soudu v Praze.
Tragický pád
Zdeněk Hrubý, nadšený horolezec a předseda Českého horolezeckého svazu, se v roce 2013 vydal na expedici do pohoří Himálaj. Při pokusu o výstup na Gašerbrum I, jedenáctou nejvyšší horu světa, však došlo k tragédii. „Za vše může chvilková nepozornost. Zdeněk nejspíš uklouzl a zřítil se tisíc metrů dolů,“ popsal události známý český horolezec Marek Holeček, který byl s Hrubým na výstupu. Právě Hrubý při privatizaci OKD kontroloval práci FNM z pozice klíčového náměstka tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD). Vláda v inkriminované době exkluzivně vyjednávala se společností Karbon Invest o prodeji balíku 46 procent akcií státu v OKD. Pod Hrubého spadal privatizační odbor ministerstva financí. Každý týden se účastnil porad s vedením FNM.
Hrubého sice detektivové stihli vyslechnout formou podání vysvětlení ještě předtím, než byla trojice mužů v případu údajně nevýhodné privatizace OKD obviněna. To však má jeden podstatný háček: ze zákona nelze tento materiál použít u soudu, pokud s tím advokáti obžalovaných nesouhlasí. |
Hrubého sice detektivové stihli vyslechnout formou podání vysvětlení ještě předtím, než byla trojice mužů v případu údajně nevýhodné privatizace OKD obviněna. To však má jeden podstatný háček: ze zákona nelze tento materiál použít u soudu, pokud s tím advokáti obžalovaných nesouhlasí.
Právě na čtení Hrubého výpovědi z přípravného řízení trval u prvoinstančního soudu Tomáš Černý, dozorový žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze. To však předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 2 nepovolila, protože s tím protistrana nesouhlasila. Odvolací soud tomuto rozhodnutí přisvědčil. „Pokud obžalovaní nedali souhlas s přečtením úředního záznamu o podání vysvětlení, nelze jim toto klást k tíži, neboť tak realizují své právo obhajoby,“ zněl závěr předsedkyně senátu Městského soudu v Praze Trojanové. Je podle ní na státním zástupci, aby svá tvrzení, jež mají prokazovat výrok o vině, podložil reálně proveditelnými důkazy. Trojanová se rovněž pozastavila nad tím, že zatímco Hrubý nebyl vyslechnut v pozici svědka, jiné zaměstnance ministerstva financí detektivové na svědeckou výpověď vyzpovídali.
Kvůli čtení výslechu Hrubého bylo v soudní síni už jednou živo. A to loni v dubnu u Obvodního soudu pro Prahu 2, kdy žalobce Černý citoval pasáže z protokolu o podání vysvětlení, protože podle něj dokládaly, že existovaly pochybnosti o kvalitě znaleckého posudku k privatizaci OKD. I přes výslovné upozornění předsedkyně senátu Ivy Fialové pokračoval žalobce dál. Soudkyně ještě před zproštěním obžaloby prohlásila: „Před médii upozorňuji, že státní zástupce v závěrečné řeči zcela protizákonně cituje a hodnotí protokoly o podání vysvětlení.“
Role vlády byla klíčová
Konstrukce obžaloby původně ukázala na znalce Douchu a dva manažery FNM. Jenže z provedeného dokazování se i dle odvolacího soudu ukázalo, že klíčová odpovědnost ležela na vládě. „V případu všech tří obžalovaných z provedených důkazů vyplývá, že tito neměli žádný vliv na stanovení časového prostoru potřebného pro splnění jim uložených či v případě obžalovaného Ing. Douchy smluvně převzatých úkolů, neboť tento byl dán rozhodnutím vlády,“ uvedla Trojanová. O všech krocích přitom informovali náměstka Hrubého.
Kabinet premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) v září 2004 prodal minoritní podíl v OKD za 4,1 miliardy korun, přičemž posudek znaleckého ústavu Vox Consult vyčíslil cenu balíku akcií státu na 2,1 miliardy korun. |
Na vládu pak šel souhrnný materiál, který obsahoval veškeré podstatné informace. Kabinet premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) nakonec v září 2004 prodal minoritní podíl v OKD za 4,1 miliardy korun, přičemž posudek znaleckého ústavu Vox Consult vyčíslil cenu balíku akcií státu na 2,1 miliardy korun. Už o měsíc později se pak jako nový vlastník černouhelných dolů představil Zdeněk Bakala.
O výsledné ceně, za kterou vláda akcie prodala, rozhodli podle soudů politici. Vliv úředníků byl v tomto ohledu marginální. Znovu to zdůraznil Městský soud v Praze. Z nashromážděných důkazů navíc podle něj vyplynulo, že rozhodování ovlivnily faktory jako sociální stabilita regionu, vytváření podmínek pro rozvoj těžby uhlí, míra nezaměstnanosti a ekologické dopady. „Svědci jednoznačně uvedli, že cena za předmětný státní podíl akcií byla stanovena na základě politického rozhodnutí, nikoli na základě ekonomických ukazatelů,“ uvedla soudkyně Trojanová.
V časové a informační tísni
Žalobce Černý v podaném odvolání marně poukazoval na skutečnost, že pro vypracování náročného úkolu ocenění společnosti OKD měl znalec pouhých 28 dní. Do majetku dolů přitom spadalo přes 40 tisíc hornických bytů i více než tři desítky dceřiných společností. Právě nezahrnutí „dceřinek“ do ceny akcií státu kladla obžaloba znalci Douchovi z Vox Consult za vinu.
„Ze závěru revizního znaleckého posudku vyplývá, že způsob ocenění uvedený v mandátní smlouvě – výnosové ocenění metodou DCF equity – byl pro splnění znaleckého posudku vyhovující či obvyklý,“ upozornila soudkyně Trojanová. Dodala, že znalecký ústav Vox Consult neměl k dispozici řádné účetní závěrky společností skupiny OKD za rok 2003.
Posledním způsobem, jak do patnáct let starého privatizačního skandálu mohou žalobci vstoupit, je podání dovolání. O něm by rozhodoval Nejvyšší soud. Dozorový státní zástupce Černý to po skončení líčení v dubnu nevyloučil. |
Poznatky o pochybné kvalitě posudku podle soudkyně nedokládají účelovou manipulaci při vypracování posudku. „Odvolací soud nezpochybňuje závěr nalézacího soudu, že znalecký posudek předložený Vox Consult trpí vadami z hlediska náležitosti posudku, které však nemohou vést k závěru o úmyslné neúplnosti, nepravdivosti, zkreslování či zamlčení skutečností,“ konstatovala předsedkyně Trojanová. Podle ní Doucha upozorňoval FNM na nedostatečné podklady, což dle něj komplikovalo přesné stanovení ceny dceřiných společností.
Posledním způsobem, jak do patnáct let starého privatizačního skandálu mohou žalobci vstoupit, je podání dovolání. O něm by rozhodoval Nejvyšší soud. Dozorový státní zástupce Černý to po skončení líčení v dubnu nevyloučil.
Proces, při kterém stát přišel o akcie OKD, jež ovládl podnikatel Bakala a v roce 2016 skončily v insolvenci, zajímá i sněmovní vyšetřovací komisi. Na vyřčení závěrů má čas do října. Stejně jako soud si komise zvala k výslechu svědky; Bakala s odkazem na politizaci případu svědčit odmítl.
Okolnosti pádu těžařské firmy zkoumají i detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu. Je zajímá, zda před třemi lety neskončila společnost OKD v likvidaci úmyslným rozhodováním managementu.