Asignace nic neřeší (a chytá se toho každý politik Neználek)

Na první pohled jde o velmi lákavou myšlenku přímého finančního uznání zásluh rodiče na výchově konkrétního dítěte. Sám jsem uvedenou alternativu pečlivě zvažoval a posuzoval ze všech stran. Jako všechny podobné zkratky má přímá platba svá negativa, která se pokusím nastínit.

Za prvé, uvedený systém respektive pokusy o jeho zavedení, zůstaly jen u přesunu jednoho až dvou procent z peněz odváděných daňovým poplatníkem na sociální pojištění, tj. na důchodový účet. Taková výše transferu není pro mladé lidi motivační pro pořízení si dítěte.

Za druhé. Představte si, co se stane ve chvíli, kdyby došlo k usmrcení plátce při nehodě a z toho důvodu k přerušení transferu peněz od poplatníka k rodiči – důchodci. Nechtěl bych vidět, a Vy jistě také ne, jak se k traumatu ze smrti dítěte přidává ještě další trauma soudního sporu s viníkem nehody. Takových soudních sporů by jistě vznikaly stovky ročně.

Za třetí. Uvedený model zvyšuje materiálové, personální a v důsledku toho finanční nároky na administr

Re: Asignace nic neřeší II (a chytá se toho každý politik Neználek)

Za třetí. Uvedený model zvyšuje materiálové, personální a v důsledku toho finanční nároky na administrativu, protože by se musela výše transferu propočítávat u zaměstnanců dvanáctkrát do roka, místo dosavadního jednorázového určení výše důchodu. Přitom jednorázový výpočet výše starobního důchodu trvá státní administrativě několik týdnů.

Za čtvrté. Přímý finanční transfer od poplatníka k jeho konkrétnímu rodiči - důchodci odporuje základní myšlence, pro kterou byl sociální stát budován. Tím je vyloučení nahodilých sociálních rizik z života těch, kdo v sociálním státě žijí a financují jeho tři pilíře, sociální, důchodový a zdravotní.

Za páté. V souvislosti s důchodovou reformou, jak jsem ji presentoval např. ve 4. a 7. dílu seriálu, vstupuje do hry jedno ze základních kritérií, které je nezbytné použít v případě skutečné důchodové reformy. Tím je premisa, že všechny požadavky kladené na rodiče dětí musí být těmito rodiči splnitelné. Dospělý člověk je samostatně se rozhodujícím subjektem

Zbytečné starosti

Záleží jen na vůli zákonodárců, kolik peněz pro koho uvolní. O pojištění je zbytečné diskutovat, je to jen jedna z daní.

Rodiče a děti

Pokud staré matky strádají a jejich děti to nezajímá, tak matky ve výchově dětí asi něco zanedbaly. Chceme (resp. panující levicová ideologie prosazuje) stále nové a větší výdaje státu, financovaného z daní všech, ve prospěch dílčích skupin lidí, které zrovna aktuálně jsou ve srovnání s jinými znevýhodněny; vždy se najdou nějaké. Mnoho z těchto nároků pramení z ničení tradičních "samořídících se" vztahů, typicky rodiny.

Autorka nám tady nepokrytě lže a manipuluje

Ženy mají nižší důchody proto, že odcházely do penze v 55 letech (při dvou dětech), to jest o pět let dříve, než muži.

Tvrzení autorky, že ženy mají nižší důchody proto, že vychovávaly děti je tudíž lživé a manipulativní.

Férové řešení je jediné: ať si těch pět let, o které byly vůči mužům nespravedlivě zvýhodněny, DOPRACUJÍ.

Re: Autorka nám tady nepokrytě lže a manipuluje

Presne tak, nebo at umiraji drive.

Penze

Já bych výši penzí navázal na výši platu dětí úplně. Stanovil bych nějaký minimální důchod a k tomu přidával procento z platu dětí. Kdo má tři děti, do každého investoval, aby mělo vzdělání a dobrou práci, bude mít vysoký důchod. Kdo děti nemá a peníze investoval jen do sebe, bude mít nízký důchod. Kdo má pět dětí, ale nechal je růst jako dříví v lese a dneska jsou z nich nemakačenka, bude mít taky nízký důchod. K tomu nějaký koeficient pro lidi, kteří děti nemají ze zdravotních důvodů a je vymalováno.

Re: Penze

Nechci aby ma byvala matka dostavala duchod podle toho, kolik vydelam. Nezaslouzi si to.