Odvod části daně: Jediné ústavní řešení nízkých penzí seniorek

Hlavní úkol nynější důchodové komise zněl: přijít na způsob, jak smazat rozdíl mezi penzemi mužů a žen, neboť u matek jsou o pětinu nižší, protože se věnovaly dětem. Hned na startu se objevila zásadní překážka. Není možné přilepšit někomu podle pohlaví, to by bylo neústavní. Jedna cesta s politickou podporou ale existuje – dovolit dcerám a synům, aby matkám poslali „poděkování“ ze svých daní. Jde o takzvané asignace, kdy se část odvodu určeného státní pokladně oddělí a nasměruje na konkrétní účel.

V tomto případě by zákon umožnil, aby se člověk rozhodl, že určité procento z jeho daně z příjmu poplyne rovnou k penzi matky, případně otce. Teoreticky by šla „odloupnout“ i část sociálního odvodu, ale taková varianta má menší podporu, protože by vyváděla peníze z průběžného pilíře, odkud se penze financují. Asignace z daně z příjmu by na první důchodový pilíř nesahala, snížila by ovšem daňové inkaso státu.

„Pokud chceme vytvořit legislativní nástroj, který by pomohl příjmy současných seniorek přiblížit těm mužským, daňové asignace ve prospěch rodičů jsou možná jediné ústavně konformní a administrativně proveditelné řešení,“ sdělil LN poslanec Roman Sklenák, který v důchodové komisi zastupuje sociální demokraty. Instrument má podporu u tří sněmovních stran, respektive jejich zástupců v komisi. Vedle ČSSD jsou pro něj i reprezentanti ANO a ODS, tedy klubů, které dohromady čítají 116 hlasů. „Asignace by posílila mezigenerační solidaritu,“ řekla poslankyně hnutí ANO v komisi Radka Maxová.

Vlažný přístup ministerstva práce

Zatím nelze říci, na kolik by zavedení asignací přišlo či o jaké procento z daně by šlo. To musí nastínit analýza, o niž teď političtí reprezentanti v komisi usilují. Její zpracování bude prvním krokem kupředu, aby se věci hnuly. Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím přistupuje k nástroji vlažně, s tím, že podle něj není dostatečně systémový vzhledem k nižším penzím žen. To sice není, protože nemíří výslovně jen na ně, ale zároveň díky tomu neodporuje ústavě. Podle Sklenáka jde o elegantní způsob, jak ženám vynahradit ušlé peníze, protože je tu přímý vztah mezi tím, kdo dostal péči a kdo se odvděčuje.

„Hlavní příčinou nižších důchodů žen jsou jejich nižší příjmy v ekonomicky aktivním období. A ty jsou především přímým či nepřímým důsledkem jejich péče o děti,“ vysvětluje sociálnědemokratický poslanec, v čem spočívá férovost řešení. Pro ČSSD je nepřijatelné, aby se „všimné“ pro rodiče bralo ze sociálních odvodů a oslaboval se tak průběžný pilíř. Ze stejných důvodů strana svého času torpédovala penzijní reformu vlády Petra Nečase (ODS): druhý pilíř kumuloval finance na úkor prvního.

Obezřetný bude i postoj ministerstva financí: cokoli, co ochuzuje kapitolu rozpočtových příjmů, ponese resort nelibě, neboť výdaje se množí a výkon ekonomiky chřadne. Přijde-li ale politická objednávka, vyhoví, a sil je na to podle všeho ve sněmovně dost. K příznivcům asignací vedle uvedené trojice patří také TOP 09 a lidovci. „Je pravda, že peníze z asignací by opět někde chyběly, buď v daňových odvodech, nebo v sociálním pojištění,“ dodává Maxová s tím, že se musí změnit celý systém, aby měl víc prorodinné parametry. Aby motivoval k založení početné domácnosti a umožnil střádání na penzi.

Obrácení principu

Stěžejním je v tom sblížení mzdových poměrů mužů a žen. Letošní analýza ministerstva práce uvádí, že to tvoří dvě třetiny problému jménem nízké penze seniorek. Uzdravení tudíž nejde hledat primárně uvnitř penzijního systému, ten už je jen poslední kapitolou delšího příběhu. Na důchodové strádání žen se dominantně zakládá v době, kdy chodí do práce. Český sociální polštář je v porovnání s cizinou dost pohodlný. Umožňuje, aby se matkám (případně otcům, zůstanou-li doma oni) započítaly do pojistné doby až čtyři roky péče o potomstvo.

Jenže se to míjí účinkem, když zaměstnavatelé dopřávají za stejnou práci ženám méně než mužům. Vyměřovací základ je pak jednoduše nižší. Na rozdíl od nápadu, aby se každé nynější seniorce přidala tisícovka za vychované dítě, by se z asignací nezhroutila správa sociálního zabezpečení. To první by vyžadovalo pátrání po archivních dokladech, to druhé lze vyřešit prohlášením k daňovému přiznání. Princip by se obrátil: není to matka či otec, kdo musí dokázat, že před lety piplal dítě; je to potomek, který se přihlásí k rodiči pobírajícímu penzi. Administrativně je to násobně jednodušší.

Rozpracovává se také možnost bonifikace prostřednictvím fiktivního vyměřovacího základu. Osobě, která zůstala doma s dítětem, by se určila zákonná odměna coby násobek průměrné mzdy, částka by platila bez ohledu na to, kolik žena či muž před nástupem na „mateřskou dovolenou“ vydělávali. Kdyby to ale mělo být zpětně, sociální správa se opět ocitne v úzkých, data před rokem 1986 vůbec nemá k dispozici.

Téma asignací se do parlamentních komor dostane tak jako tak, občanští demokraté je obsáhnou ve své vizi penzijní reformy, již představí na podzim. Buď to budou ony, nebo rozšíření položek, které se dají odečíst z daně. „Dnes lidi stejně platí za sociální a zdravotní služby, když se starají o své rodiče nebo prarodiče, a platí to pouze ze svého. My chceme, aby se část sumy nebo celá mohla zohlednit v dani či odpočitatelných položkách,“ dodal Bauer.