Jan Kysela: (24.10.2017 11:14) 1. Nemůže, prezident republiky je tím, kdo má něčemu takovému bránit jmenováním vlády další. 2. Nový prezident "navléká oblek" toho původního, tj. navazuje na něj. Dva pokusy má prezident republiky jako instituce, a nikoliv jako Miloš Zeman, Jiří Drahoš, či někdo jiný.

Jan Kysela: (24.10.2017 11:10) Nějakou vládu mít musíme, nemůžeme mít vládu dlouhodobě vládnoucí bez důvěry Sněmovny, resp. voličů. Sobotkova vláda má vládnout po dobu nezbytně nutnou, přičemž její trvání závisí na politických jednáních, nesmí to záviset na obstrukcích ze strany prezidenta (nechci novou vládu jmenovat, protože...). Pokud by AB neměl vyjednánu podporu, může i tak sestavit vládu a vyrazit do PS žádat o důvěru. Při nedůvěře by následovala demise a sestavení nové vlády. Pak je tu třetí premiér a při jeho neúspěchu volby. Anebo by se mohlo ukázat už při jednání o vládě č. 1, že v této Sněmovně neexistuje shoda na žádné životaschopné variantě a naopak tu je shoda na předčasných volbách. Usnese-i se na tom 120 poslanců, prezident Sněmovnu rozpustí a vyhlásí volby. V takovém případě by bylo kontraproduktivní jmenovat novou vládu, protože by se nemohla ucházet o důvěru rozpuštěné Sněmovny, takže by vládl původní kabinet až do jmenování povolební vlády. Naše ústavní úprava žádný typ vlády nelimituje v rozsahu kompetencí, uplatňovat by se měly jen politické korektivy (kdo má k čemu jaký "mandát" - plnohodnotná versus udržovací vláda).

Jan Kysela: (24.10.2017 11:02) Česká Ústava s úřednickou vládou nepočítá, v praxi (naší i zahraniční) se k ní sahá při selhání běžných politických procesů, kdy není možné vytvořit politicky plnohodnotnou vládu. Je to tedy řešení nouzové a krátkodobé. A to mluvím o vládě legitimní, která je výsledkem širší shody. Zkušenost však máme i s vládou nelegitimní, prezidentskou, Rusnokovou. V takovém případě prezident jmenuje vládu na základě svého uvážení. I tato vláda však musí získat důvěru Sněmovny, pokud ji nezíská, musí podat demisi a prezident má jmenovat vládu novou. V tom všem může otálet, dělá-li to, porušuje základní intenci Ústavy, která předpokládá, že vláda se odvozuje od vůle voličů vyjádřené ve sněmovních volbách. Pokud jde o druhou otázku, ta je složitější. Pokud vnímají AB jako nebezpečí, co s tím? Korigovat jej ve vládě? Kolik kdo bude mít ministrů, aby mohl korigovat? Nechat jej se předvést ve vládě jednobarevné? Vláda může i bez Parlamentu měnit dozorčí rady, provádět další personální změny, vydávat nařízení... To všechno vadí méně, když nepodezříváte takovou vládu, že slouží zájmům konkrétního ekonomického subjektu. Zkrátka, já nevím. Jít do vlády, i nejít do vlády, pro obojí existují důvody. Nakonec je asi klíč v důvěře v partnera. Nezdá se mi, že by ostatní AB příliš důvěřovali. Nějakou vládu však mít musíme, takže opět, nevím.

Jan Kysela: (24.10.2017 10:49) To je velice složitá otázka. Dokud by se jednalo o tzv. druhého předsedu vlády, tzn. předsedu jmenovaného pouze za účelem vytvoření vlády v době, kdy ještě vládne stará vláda ve stavu demise, zdá se mi, že ke kontrasignaci není oprávněn. Pokud už by tu stará vláda nebyla, situace se mění, protože vyslovení důvěry není podmínkou realizace pravomocí vlády. Spíše tu má působit nějaký politický korektiv: ještě nemáme "posvěcení", tak některé věci nedělejme. Obávám se, že to platí i pro samotnou milost. Sankcí má být politický následek, opovržení, věčné zatracení... Nevím, kdo by byl oprávněn přezkum před Ústavním soudem vyvolat a čeho by se měl Ústavní soud chytit pro shledání protiústavnosti. Že je to chucpe? V minulosti se uvažovalo, že by se nová vláda ujala funkcí až po vyslovení důvěry, takto však naše ústavní úprava nevypadá.

Jan Kysela: (24.10.2017 10:42) Děkuji pěkně.

Jan Kysela: (24.10.2017 10:42) Záleželo by na tom, jak by ústavní zákon o referendu vypadal. Spíše se mi však zdá, že za podmínek daných touto Ústavou není přijetí nové ústavy čistě referendem možné.

Jan Kysela: (24.10.2017 10:38) Podle mého soudu by situace Vámi popisovaná byla hrubým porušením Ústavy ze strany prezidenta republiky a selháním Parlamentu, který by jej měl za to žalovat. Nový prezident by v porušování Ústavy jistě nepokračoval. Ústava sama se bez lidí, kteří v ni věří, neubrání. Budou-li ji chtít všichni porušovat a ignorovat, zůstane jen kusem papíru.

Jan Kysela: (24.10.2017 10:36) Bylo by to jasně protiústavní. Viníkem by byl v takovém případě prezident republiky, který by po případném nevyslovení důvěry vládě v čele s AB nejmenoval vládu novou, případně jmenoval vládu stejnou, která by opět nedostala důvěru... Určitě by se to dalo považovat za hrubé porušení Ústavy, za nějž by měl přijít trest v podobě ústavní žaloby. Problémem je, že k podání ústavní žaloby je třeba shody tří pětin senátorů a tří pětin poslanců. Má-li hnutí ANO 78 poslanců, mohlo by se mu s pomocí několika dalších poslanců dařit takovou shodu torpédovat, takže by žaloba nemohla být podána. Trestem za hrubé porušení Ústavy je ztráta prezidentského úřadu i způsobilosti jej znovu nabýt.

Jan Kysela: (24.10.2017 10:31) Předčasné volby jsou možné v důsledku rozpuštění Sněmovny. K tomu může dojít např. na základě usnesení Sněmovny přijatého třemi pětinami poslanců, dále v případě, že Sněmovna nevyslovila důvěru ani vládě, jejíž předseda byl jmenován na návrh předsedy Sněmovny (tzn. třetí vládě za sebou), nebo při tříměsíčním neprojednávání návrhu zákona, s nímž vláda spojila otázku důvěry. V roce 2013 byla vyzkoušena první varianta, ta třetí se zvažovala v roce 1998. Není to příliš jednoduché, tvůrci ústavní úpravy však tlačili na dohodu v rámci daných politických poměrů.