Diskuze
ZVĚŘINA: Ďáblův palmový olej aneb kampaň je svatá
Děkujeme za pochopení.
Počkejte, nechte mě chvíli vzpomínat... Pročpak že se začala vyrábět biopaliva? Bylo to snazší, levnější, méně to smrdělo? Ne, vlastně to přikázaly směrnice ES schválené... moment... aha, Evropským parlamentem, touto veskrze úctyhodnou institucí poroučející větru, dešti, banánům a vůbec všemu okršlíku světa, včetně palem. Pochopitelně za mohutného jásotu zelných (sorry jako, to "e" mi vypadlo).
To by me zajimalo, jak pestovani palem nici planetu. Misto jednech stromu tam rostou jine. A divit se tem statu, ze chteji delat to, co my, tj. obdelavat svou zemi muzeme jen tezko.
F. Koudelka
Chvilku jsem si lámal hlavu, jak to stručně shrnout, já váš pohled celkem chápu, přeci jen se najde pár "ale":
Nahrazení pralesa plantážemi, to opravdu problém je. A nejde jen o masu "stromů" která bude mnohem menší, ale i o všechny ostatní části pralesního ekosystému. Máte pravdu, kdyby to opravdu byli místní, kteří se rohodli předělat si vlastní pralesy na vlastní plantáže, budiž. Nezvratný a možná i dost smutný krok, ale jejich. Jenže místní z pěstování mají leda tak prdlačky (nebo jsou prakticky zotročeni majitely plantáže).
Je nám do toho něco nebo ne? Asi je to tak nějak na nás.
Ekologové (vědci, nikoliv aktivisté) proti používání rostlinných olejů v biopalivách protestují u EU (EP, EK) víc než deset let. Jenže "nepálí podprsenky" na ulicích, tak si toho pan novinář ještě nevšiml.
Mimochodem palmový olej změnil chuť mých oblíbených oplatků a spol. , takže se mu vyhýbám (když už konečně mají potravináři povinost uvádět ho ve složení) nikoliv z ideologických, ale chuťových důvodů.
Není to zas tak dávno, kdy výrobu biopaliv z rostlinných olejů podporovali. asi je jiná doba, postolejová.
J. Střítecký
Připojuji se k autorovi článku s tím, že není (nemusí být) přímá korelace mezi ničením původního lesa a výrobou palmového oleje na plantážích. S nárůstem populace dochází ke spontánnímu odlesnění tak jako tak. Může za to chudoba a nutnost získávat nové plochy pro pastevce. Problémem je, že nové pastviny ztrácejí svoji úrodnost velmi rychle, a postupně degradují. Zarostou keři a náletem plevelných dřevin, většinou trnitých, kterým se dobytek vyhýbá. Zabývám se už 2 desítky let obnovou lesa na zmíněných pozemcích v Kolumbii, Chile, Nikaragui, Jemenu, Etiopii, či Mongolsku. Založit plantáž na takových pozemcích je skvělým východiskem pro udržitelný rozvoj. Lepší je ale zakládat porosty kombinované, s větší biodiverzitou a s uplatněním autochtonních druhů. Na podporu takových projektů ale nejsou zřízeny odpovídající fondy, a iniciativy ochránců přírody, kteří brojí proti palmovému oleji situaci nezlepšují, naopak takovým iniciativám, pro zaslepenost a dogmatickou argumentaci, škodí.