Diskuse k článku: Neohlášené písemky mají zjistit, zda se školáci učí. Výsledkem je ale jen stres

Diskuse uzavřena, nelze přidávat příspěvky

  • Příspěvků: 69
  • Poslední: 10.1.2018 10:32
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
P. Portwyn 3.1.2018 13:50

No výborně. Takže děti zcela zbavíme stresu, na základní, střední a pro jistotu i na vysoké škole. Pak je vypustíme ve 25 s univerzitním diplomem v kapse (100 % VŠ, boloňská kritéria překročena téměř dvojnásobně). To bude fajn, to je hezky připravíme na život.

Pěkně jak hlásá pan Šteffl a spol.: Ať děti dělají pouze to, co se jim chce. Jako pak v zaměstnání, že?

Ne, vážně. Škola nemá být skleníkovým prostředím. Má to být místo, kde se děti setkávají s úspěchy i neúspěchy, s rozdílnými typy kantorů i spolužáků - jasně že jim někteří budou sympatičtí více a jiní méně. Takový je život. Vše ostatní je falešné a dítě to v důsledku poškodí, protože to vychová jedince neschopného odolat sebemenší komplikaci.

D. Procházka 3.1.2018 23:15

Vy to nechápete. Bek: Univerzita není továrna na pracovní sílu, jak si představují politici a dinosauři průmyslu . Univerzita je komunita. Já to taky nechápu, ale platit ten happening musíme všichni.

P. Portwyn 5.1.2018 8:55

Nojo, to víte, když nám to vysvětlí pan Feřtek a slovutné EDU-in... :oD

I. Lyčka 3.1.2018 13:22

A tak nám tady začíná vyrůstat generace sněhových vloček. Za chvíli budou mít strach vylézt ze dveří, aby se nesetkali se stresem. Ono třeba sejít se schodů může být stresující, natož být ve škole veřejně zkoušen. Nemělo by se zkoušení zrušit? Nebo by se mohlo zkoušet ve tmě, aby zkoušený žák nebyl frustrovan tolika páry očí svých spolužáků? Svět se v brusel obrací.

M. Krátký 3.1.2018 12:56

Chudáci droboučtí - to je ale šikana - není na to nějaký §, že se učit nemusí, když se jim nechce PARCHANTI ROZMAZLENÍ. a NA VOJNU TAKY NEMUSÍ - ONI TO ZA NĚ VYŘEŠÍ jELITA z EU a muslimové !!!

J. Tobby 3.1.2018 12:41

Děti se nučí přemýšlet v souvislostech, ale papouškovat data. Stát potřebuje tupé ovce, které nebudou zpochybňovat status quo a poslušně držet hubu a krok. Tento obecně přijatý státní systém byl vyvinut v Prusku a rozveden a zpopularizován v Tavistock Institute.

V. Cibulka 4.1.2018 4:22

Abyste mohl přemýšlet v souvislostech, musíte nějaký data mít, to je začátek.

J. Řezák 3.1.2018 12:15

A co by se stalo, kdyby: 1. učitel vždy na konci hodiny oznámil, koho bude zkoušet příště, 2. dotyčný by si vylosoval otázku z předložených kartiček a byl by pořádně proklepnut. Pak by každý cca 2x za pololetí se skutečně musel naučit (skoro) všechno, odpadly by výmluvy "zrovna dnes nemám den, náhodou jsem to neuměl a on mě zrovna vytáhl ...). A jinak jen malé (ale skutečně malé) sem tam "ťuknutí", aby žák úplně nevyšel ze cviku a alespoň trochu si to průběžně četl. Přinejmenším na střední škole by tento postup mohl mít úspěch.

P. Portwyn 3.1.2018 13:42

No tak to malé ťuknutí, o kterém píšete, jsou neohlášené testy, co se v článku kritizují.

Těžko někdo dá neohlášený test střední kategorie, to by se při opravování zbláznil.

Já vždycky rozdělím testy na tři kategorie: Velké testy (čtvrletky, tématické práce), na které dám předem otázky. Střední testy (hlášené) tak na 20 minut. No a pětiminutovky jsou nehlášené, což děti vědí. Nejradši tam dávám předminulý domácí úkol. Kdo se na něj vykašlal, jeho problém. Případně se tam dají nějaké dobře procvičené základní znalosti či základní dovednosti, bez nichž nemá cenu vést výuku. Pokud děti dávají o hodinách pozor, znají to i bez učení se.

Co jsem slyšel, nejsem v téhle praxi žádná výjimka.

J. Řezák 3.1.2018 22:28

A co říkáte na první návrh (začátek mého příspěvku)?

P. Portwyn 5.1.2018 8:50

Muselo by se to vyzkoušet.

Vidím zde dost velký zádrhel: někoho vyzkoušíte koncem září, on se naučí látku za měsíc, a do konce pololetí se na to vykašle.

Kromě některých gymnazistů by se nato takhle vykašlali skoro všichni. Dnešní děti nevidí půl roku dopředu.

Ale klidně by to někdo mohl zkusit, třeba máte pravdu Vy.

Učím na G a potřebuji, aby žáci věděli základ z toho, co jsme měli minule. Např. když mám vysvětlovat vrh šikmý, nemohu znovu vysvětlovat volný pád, to bych se nikam nedostal. Je tedy třeba, aby kvintán věděl, že volný pád je zrychlený pohyb se zrychlením g = 9,81 ms^-2 a že dráha toho pádu je 1/2 gt^2. Tohle stačí, zbytek jim vysvětlím a odvodím, ale kdybych je nedržel pod hrozbou pětiminutovky, tak se humanitní typy nenaučí ani to, přestože to mají umět už od září.

Samozřejmě si to mohou najít, ale to zdržuje, a hlavně když vysvětluju nějaké odvození, tak by věčné listování zcela rozbilo jejich myšlení. Něco prostě znát musí :)

P. Portwyn 5.1.2018 8:59

Dodatek - když mi řeknou, že "gé je deset", tak to beru, ale musí vědět, že je to zrychlení :)

J. Řezák 5.1.2018 13:54

Víte, myslel jsem tak trochu vysokoškolský způsob studia - mám-li za tři měsíce zkoušku, pak to rozhodně (alespoň pro ty chytré) neznamená 10 týdnů prázdnin. Jednak musejí vědět, že to zkoušení (určitě 2 za pololetí, aby to druhé byla látka za skoro půl roku) nebude sranda. Samozřejmě desetiminutovky jsou namístě. Ale máte pravdu, že asi fyzika je něco jiného než např. dějepis. Mohu např. excelovat v napoleonských válkách a vědět kulový o husitech.

P. Portwyn 5.1.2018 14:30

Na tohle mentálně mají až v posledním járu.

Prvák vyleze ze základky, kde de facto nic nemusel, a horko těžko si dva roky zvyká, že má taky nějakou zodpovědnost. Jsou ještě děcka v těch šestnácti... ne že by za to mohli.

2x ročně? Pak je ještě problém s časem.

Pokud chcete vyzkoušet pořádně, tak potřebujete dejme tomu aspoň 20 minut, to jsou 1 - 2 za vyučovací hodinu. To máte při 30 ve třídě za pololetí cca 45 hodin, které neučíte, ale zkoušíte. Časová dotace 2-hodinového předmětu je 66 hodin za pololetí. Na výklad, diskuze apod. Vám zbyde jen 15 hodin, a to ještě párkrát pojedou do divadla atd.

Jo, přesně tak, ve Fy potřebuju tu návaznost.

P. Portwyn 5.1.2018 14:52

Jinak v tom dějáku apod. by to možná šlo, ve vyšších ročnících G.

Samostudium o hodině a paralelně důkladné zkoušení.

Muselo by se to otestovat.

P. Portwyn 5.1.2018 14:30

Oprava: 2x za pololetí?

J. Řezák 5.1.2018 14:40

2 zkoušení za pololetí = 2x za pololetí.

P. Portwyn 5.1.2018 14:47

Už jsem to korigoval, omlouvám se za zmatečnou formulaci.

P. Portwyn 5.1.2018 14:49

Tak to asi v původním textu neopravím, ale chápal jsem to tak, jak jste to napsal Vy - blbě jsem to napsal.

Důkladné zkoušení 2x za pololetí 20 až 30 min -> padne cca 45 hodin na zkoušení z 66 hodin dotace za pololetí.

V. Grycz 3.1.2018 12:14

Nervozita, dnes stres je úměrná přímo vědomostem. To nám vždy říkal jeden profesor. X krát se mi to v profesním životě potvrdilo. V dnešním školství by tento profesor nemohl dlouho učit, rodiče by s ním zatočili.

Z. Lapil 3.1.2018 13:21

On asi říkal NEpřímo úměrná, ale s touto úpravou - svatá pravda.

A. Alda 3.1.2018 12:10

Neohlášené písemky vždycky byly. Je to normální. V podstatě jsem ve škole nic jiného nezažil. Teprve maturitní písemka byla předem ohlášena. A vystudoval jsem bez újmy na zdraví. A dokonce jsem si něco málo z toho, co nás učili, i zapamatoval. Například dodnes umím psát, číst a počítat (i kvadratické rovnice, ačkoli je již dlouhá desetiletí k ničemu nepotřebuji). A vyznám se trochu i v chemii a biologii a fysice a zeměpisu. (Historii a češtinu nezahrnuji, neb to jsem se musel učit i na škole vysoké.)

Z. Lapil 3.1.2018 11:15

Celý článek vychází z předpokladu, že kantor je dráb a žáci poddaní, které je nutno k práci donutit. Možná je to pravda, určitě je to špatně. Ideálem je škola, kde žáci a učitel spolupracují.

Byl jsem u toho, když všeobecně schopná dívčina přecházela ze systému montessori (bez známek; bez lavic; NENÍ pravda, že bez povinností nebo dokonce bez systému) do klasické školy. Začala nosit známky systémem 1 - 5 - 1 - 5... Až když se v tom rodiče začali šťourat (to nebylo kantorce divné???), ukázal se problém: v klasické škole není prostor pro chybu. Trapně to nakonec řešila rodina, nikoliv škola.

Trocha výkladu (hodně zjednodušeno): v montessori dítě pracuje samostatně, a když se domnívá, že danou látku zvládlo, nechá se "přezkoušet". Učitel buď potvrdí "umíš, můžeš dál", nebo odhalí nedostatky a doporučí další postup (jiná pomůcka, cvičení...). Proto ty neúspěšné pětky v klasické škole.

A. Alda 3.1.2018 12:11

Ideálem je škola, kde se děti něco naučí.

Z. Lapil 3.1.2018 12:48

Škola, kde se děti něco naučí, by snad, probůh, měla být samozřejmost. Stejně jako JE samozřejmost, že automobilka vyrábí auta.

Takže vlastně souhlas.

V. Braun 3.1.2018 10:50

Tak naše učitelka ve čtvrté a páte třídě to v češtině řešila jednoduše, na začátku roku oznámila, že krátký diktát bude každou hodinu. Nakonec jsme si na to zvykli, přestali se diktátů obávat a myslím, že nás celkem i dost naučila.

A. Alda 3.1.2018 12:12

Přesně tak. My to měli v češtině i v matice. A jednu dobu i v chemii. Byli to zlatí učitelé, co to dělali - dodnes na ně s úctou a vděkem vzpomínám. I když žádný a žádná z nich již nejsou naživu.

P. Maleček 3.1.2018 10:47

Za vším je snaha neo-socialistů, či neo-marxistů jak kdo chce, dnes už víceméně ovládajících EU vychovat EUobčana neschopného se prakticky uživit a též neschopného kritického myšlení a hroutícího se při každém náznaku stresu.

Tedy občana plně závislého na jejich centrálně totalitním EU státu a neschopného se proti nim vzbouřit. Prostě souhlasně bečící ovčí stádo, bez odporu jdoucí na porážku. S čímž se samozřejmě musí začít v už v 5. letech v plně inkluzované škole ubíjející různorodost, samostatnost a odvahu.

Jcch 3.1.2018 10:43

Škoda že se dnešní školy nedožil pan Žák, to by bylo veseloher.

D. Stirský 3.1.2018 10:10

Obávám se, že se nám časem zrodí noví doktoři Mengele (ové). Stresující a plný rizik je celý život a tak bude nejlépe děcko ihned po narození podrobit euthanasii.



Najdete na Lidovky.cz