„Přepadávací testy jsou pro učitele nástroj vnější motivace, kterým docela spolehlivě vzbudí u svých žáků strach. Pokud jde učiteli o to, motivovat děti k učení strachem, je to jeho rozhodnutí,“ konstatuje Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin. „Ale jak kolegyně, jinak ředitelka základní školy, cituje svého pedagogického mentora: Lidi přepadává jenom úchyl,“ dodává Feřtek.
Někteří učitelé se dušují, že žáky nechtějí strašit a termín testu vždy dopředu raději prozrazují. „Vždy je lepší, když se studenti naučí. Opravovat něco, na co se nikdo nepřipravil, je neekonomické i pro učitele,“ míní Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury.
Na stejném postupu se domluvil s pedagogy i ředitel Pravoslav Němeček z českobudějovické základní školy. „Už to, že žáci o testu vědí a musí se připravit, vykoná své,“ míní Němeček.
Rozhodně ale nejde o praxi všech vzdělávacích institucí. Stačí se podívat na internetové stránky některých základních škol.
Například v Dobřichovicích francouzštinářka i ruštinářka v informacích pro rodiče upozorňují, že žáky budou podrobovat neohlášeným testům. Jiní kantoři operují s termínem „krátké testy“.
Dětská psycholožka Ilona Gillernová se proti neohlášeným desetiminutovkám přímo nestaví: „Učitel ale musí třídě jasně sdělit, že se mohou objevit a že se budou nejlépe týkat jen látky z minulé hodiny.“
