Gestapo pomocí výslechů skládá popis atentátníků. Pachatel č. 1: přibližně 30letý, vysoký 1,65 – 1,70 m, širokých ramenou, dosněda opáleného obličeje, tmavých hustých vlasů; oblečen byl v tmavém obleku s úzkými světlými proužky, bez pokrývky hlavy. Pachatel č. 2: věk 30 až 35 roků, vysoký 1,70 m, slabší postavy, oblečen byl do černého obnošeného obleku a na hlavě měl černý klobouk.
Gestapo posílá spěšný spis Hlavnímu úřadu říšské bezpečnosti v Berlíně. "Dne 27. 5. 1942 dopoledne, když obergruppenführer SS Heydrich projížděl se svým automobilem SS 3 ostrou zatáčkou v okrajové části Prahy, byl na něho spáchán atentát trhavou bombou a palbou ze samopalu. Přitom byl obergruppenführer SS Heydrich těžce zraněn. Jeden z pachatelů uprchl na jízdním kole, které měl s sebou. Druhý pachatel se nemohl ke svému jízdnímu kolu dostat, kryl ale svůj útěk bezohlednou střelbou na pronásledovatele."
Gabčík je stále u Fafkových a vypráví o průběhu celého útoku. Paní Fafková si vše dobře zapamatuje, aby mohla zprávy předat dalším odbojářům, třeba jejich vedoucímu Janu Zelenkovi-Hajskému.
Gestapáci chodí po celé Praze, prohledávají byty, domy, vlaky i tramvaje a podle popisů hledají atentátníky. Je zakázáno překročit hranice. Němci se také rozhodují vypsat odměnu 1 milion říšských marek za objasnění atentátu. Informaci ale zatím nedají do tisku.
"Proč se mu to stalo? Vždyť pro Čechy dělal to nejlepší, co mohl. Přišel přece do Prahy s čistými úmysly. Chtěl z Čech udělat součást Říše," říká Lina Heydrichová mladé paní Frankové. Stále jsou všichni v nemocnici, dorazil i Himmler.
Po celé Praze jsou vojáci a hledají atentátníky. Přišli i do Panenských Břežan. Na zámečku se pracuje dál. K české zahradnici Heleně, která na zámku slouží, přichází podkoní Hans. "Co se stalo?" ptá se Helena. "Byl atentát na šéfa," odpovídá. "Je mrtvý?" "Ještě ne."
"Jan Zelenka Hajský začíná plánovat, jak přemístí parašutisty do krypty kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Už včera domluvil s místním kaplanem Petřekem, že se tam mohou ukrýt. Přečtěte si celý příběh Jana Zelenky a kaplana Petřeka"
Kubišovo zranění vypadá špatně. „Nemohl bys dojít pro doktora Lyčku, prosím?“ ptá se parašutista Jarky Piskáčka.
Piskáček odchází pro doktora Lyčku.
Jarka Piskáček náhodou potkává dalšího sokola a odbojáře, Antonína Oktábce.
„Slyšel jsi už o atentátu?“ ptá se Oktábec. „Jednoho atentátníka mám doma…“ odpovídá na to Piskáček. „Nemohl bys zajít k doktoru Lyčkovi a poslat ho k nám, prosím tě? Honza má hodně poraněný oko,“ dodává Jarka Piskáček. Ještě chvilku rozmlouvají. Padne řeč i na Zelenku-Hajského, který má prý pro parašutisty připraven úkryt.
Rozcházejí se. Piskáček se vrací do bytu za Kubišem, Oktábec se vydává pro doktora Lyčku.
„Potřebujeme pomoct s ošetřením jednoho atentátníka,“ říká Oktábec doktoru Lyčkovi. „To se mi moc nelíbí. Ale dobře,“ praví Lyčka. „Přijďte nejdřív ke mně do bytu,“ říká Oktábec, „mám pro vás krytí.“
Doktor Lyčka zvoní u Oktábce. Ten mu otevírá a jdou spolu do bytu.
Oktábec dává doktorovi uniformu zřízence elektrických drah, aby byl nenápadný. Lyčka se převléká a odchází do Rustonky, továrny na okraji Libně. Tam se má sejít s Kubišem.
Doktor Lyčka se schází v Rustonce s Janem Kubišem. Ošetřuje mu oko.
Kubiš se zafačovanou hlavou odchází zpátky k Piskáčkům, kde také přespí. Doktor Lyčka se vrací domů.
Gestapáci prohledávají byty a čtou lidem novou vyhlášku. Je vyhlášeno stanné právo.
K Piskáčkům do Vysočan přicházejí Václav a Marie Novákovi. „U nás na dvoře pořád stojí to Honzovo kolo,“ říká Nováková. „Nemohl bys pro něj někoho poslat a odstranit ho?“ prosí Novák Piskáčka.
Piskáček posílá pro kolo syna Miroslava. „Dovez ho rovnou Jardovi Smržovi, to kolo je jeho,“ nabádá Piskáček Mirka.