Pondělí 30. ledna 2023, svátek má Robin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Babiš: Jsme připraveni hájit zájmy voličů KSČM a ČSSD. Chceme pokračovat v tom, co jsme začali

Andrej Babiš. foto: Tomas KristTomáš KristMAFRA

Rozhovor
Poslední čtyři roky úřadoval šéf hnutí ANO Andrej Babiš jako premiér ve vládě, kterou složil se sociálními demokraty. Její vznik ale umožnily až hlasy KSČM. Ani jedna z dvojice levicových stran už ale po říjnových volbách ve sněmovně není a o její nemalou voličskou základnu se teď mohou prát ostatní.
  5:00

Eminentní zájem o ni má právě Babiš, ačkoliv dělení stran na pravici a levici mu prý není vlastní. „Jsme připravení hájit zájmy jejich voličů. Hnutí ANO bude jejich hlasem ve sněmovně,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz expremiér.

Nic převratně nového ale prý jeho hnutí nabízet nechce, jde prý hlavně o kontinuitu. Podle bývalého premiéra jsou totiž nejlepší reklamou výsledky práce jeho vlády, o kterých podle svých slov ještě hodlá sepsat publikaci. „Lidé vědí, jakou politiku jsem prosazoval a co ode mě mohou čekat a co ne,“ dodal. Otázku, zda bude kandidovat na prezidenta, zatím nechává bez odpovědi.

Lidovky.cz: Hnutí ANO zmizeli ze sněmovny spojenci z ČSSD a KSČM, díky kterým složilo vládu. Kdo je nyní váš politický spojenec?
Programově jsme měli vícero spojenců. Dlouhodobě říkáme, že jsme „catch-all“ hnutí, že jsme pro všechny občany. Takže jsme ve sněmovně některé věci odsouhlasili spolu se současnými vládními stranami.

Dříve jsme také byli ve vládě s KDU-ČSL, s nimi jsme společně prosazovali daňové slevy pro pracující rodiče a motivovali lidi, aby měli děti. V navazování programových spojenectví nevidím problém.

Lidovky.cz: Nicméně by se vám nyní blízký partner ve sněmovně hodil. Není vám líto, že po vašem boku sociální demokraté tak vyhořeli, že jste je vysáli? Letošní volby ukázaly, že spolupráce stran se vyplácí.
Otázka je, kdo koho vysál. Nicméně letošní volby byly referendem o Babišovi. Program obou koalic byl jasný: Antibabiš. Zažívali jsme tu mediální masáž, některá média proti mně vedou od roku 2016 systematickou kampaň.

Nyní je to, myslím, očividné. Přístup novinářů a redaktorů k nové vládě je v porovnání s tou naší do očí bijící. Vidíme to třeba u podivného financování hnutí STAN z Kypru. Nikdo se jich neptá na původ peněz. Stáli jsme proti obrovské přesile polistopadového kartelu.

Lidovky.cz: Tak to ale zní, že kamarády v nové sněmovně určitě nemáte…
O kamarádství přece v politice nejde, jde o to, zda chcete něco udělat pro lidi. Jsem přesvědčený, že většina z těch současných politiků u moci tam je kvůli sobě, ne kvůli lidem. Jsou tam kvůli výhodám z funkcí a vysokým příjmům. Teď kvůli tomu nabírají na resorty své lidi a chtějí všechno měnit, mluví o „deagrofertizaci“. To je ale nesmysl, my jsme nikam nedosazovali žádné členy hnutí a už vůbec ne nikoho z mé bývalé firmy. Je to absurdní, ničím nepodložená lež.

V naší vládě měli ministři nominovaní hnutím jen čtyři politické náměstky. Ani jeden nebyl členem ANO. Absolutní většinu lidí jsme s nástupem naší vlády nechali na svých místech. Včetně třeba policejního prezidenta, šéfa BIS nebo vrchního státního zástupce. Úředníky jsme měnili podle jejich pracovních schopností, ne podle jejich politické příslušnosti.

Lidovky.cz: Do toho tzv. polistopadového kartelu by se ale řadila i ČSSD, s níž jste vládu složil. Ukazuje se, že jste je potřeboval, přitom jste na ně i před volbami útočil…
Jak jsem na ně útočil?

Babiš na Hrad? Zeptejte se mě v září, rozhodne rodina, prohlásil předseda hnutí ANO

Lidovky.cz: Například jste opět vytáhl otázku lithiového ložiska v Krušných horách…
Před těmito volbami jsem na ně v tomto směru určitě neútočil. V těch předchozích v roce 2017 ano, ale šlo o fakta. Já se nevyjadřuji účelově. Tenkrát šlo o připravený podvod v rámci struktur ČSSD v prospěch netransparentní australské firmy. Splnili jsme slib, že jsme lithium dostali do českých rukou. Sociální demokracie se rozložila sama. Někteří její členové nikdy neakceptovali její účast ve vládě, i když to bylo pro ČSSD mediálně a fakticky výhodné. Byly tam ale dvě party, které bojovaly proti sobě.

Lidovky.cz: Tak jinak: nebylo by politicky taktičtější blízkého partnera mít? Takto jste v dolní komoře osiřeli.
Ale já jsem do politiky nešel, abych se stal součástí nějakého systému.

Lidovky.cz: Ale přece v politice jste, abyste prosadil své vize. Na to ale musíte být ve vládě. A vládu sám nesložíte. Není to na přehodnocení vašeho stylu chování k politickým partnerům?
Já jednám na rovinu a čestně, ve prospěch občanů. Nejsem součástí nějaké party. I za cenu toho, že skončíme na čtyři roky v opozici. Pan prezident mi vyčítá, že jsem nevzal dva pokusy na sestavení vlády. Přitom jsem klidně v čele vlády mohl sedět do ledna 2023, mohl jsem to celé zdržovat a uměle natahovat. K čemu by to ale bylo? To jsem absolutně nechtěl.

Lidovky.cz: Pojďme k budoucnosti hnutí ANO…
Naše hnutí vyhrálo osmkrát volby, pane redaktore. Jsme unikátní v tom, že v Evropě bylo jen velmi málo byznysmenů a nových politických struktur, kteří v politice dlouhodobě takto uspěli. Jednoznačně jsme ve sněmovně nejsilnější samostatné politické uskupení. Když se podíváte do historie, tak jsem jediný předseda, který nevyhrál volby a pokračuje dál.

Lidovky.cz: Co bude s ANO? Levice je vyklizená, své zastoupení ve sněmovně téměř nemá. Není to právě životní prostor pro vaše hnutí?
Pravice a levice neexistují, jsem o tom přesvědčený. Podívejte se na vládní pětiblok, to je co? Jsou tam ultralevicoví Piráti se stranami, které mají být pravicové. Jeden migranty chce, druhý je nechce. Jeden chce euro, druhý nechce euro. Dohromady to není nic než mocenský polistopadový kartel. I noví Piráti se nakonec nechali uplatit posty. Starostové je totiž brutálně podvedli kroužkováním. Pokud vím, byla to plánovaná akce. Místo toho, aby Piráti řekli, že jdou do opozice, nechali se zkorumpovat a šli do vlády.

Lidovky.cz: Pro většinu lidí je ale dělení na pravici a levici stále živé. Část voličů se považuje za levicové, ve sněmovně ale svého „koně“ nemají. Nebudete na ně tedy cílit?
Ale vždyť my jsme pro lidi udělali tolik věcí, hlavně pro důchodce, zaměstnance, sociálně slabší, pro učitele. Ale i pro mladé, například půjčky na bydlení nebo slevu na jízdném. Věci pro lidi už jsem dělal už jako podnikatel, nejdůležitější byli zaměstnanci, o ty se musíte postarat v první řadě. Pokud ale tvrdíte, že vláda představuje pravici, tak ano, my jsme nyní v prostoru, kde strany jako ČSSD a KSČM neuspěly ve volbách. Jsme připravení hájit zájmy jejich voličů. Hnutí ANO bude jejich hlasem ve sněmovně.

Lidovky.cz: Dříve byly v ANO žádosti o to, aby proběhlo nějaké ideové vymezení hnutí. Na ideové konference tlačili třeba bývalý primátor Brna Petr Vokřál, který už ze strany odešel, i současný primátor Ostravy Tomáš Macura, který už nechce pokračovat. Není teď na debaty o směřování hnutí ideální čas?
Bohužel, málokdo umí proměnit slova v činy. Je plno lidí, kteří mají nějaké proklamace, ale chybí jim koncovka. Ideové konference hnutí ANO proběhly a měly nějaký závěr. Nikdo na něj ale nenavázal a jejich iniciátoři ty myšlenky nerealizovali. Zůstalo jen u proklamací.

Lidovky.cz: Nyní už u vás v hnutí tedy reformátoři nejsou? Oba zmínění moravští politici chtěli ANO táhnout více vpravo.
Samozřejmě to můžou zkusit, ale musí to i odpracovat. Třeba tím, že vysvětlí živnostníkům a podnikatelům, že jsme pro ně udělali víc než takzvaná pravice. Není to jen o rozhovorech do médií, musí přijít konkrétní návrhy, o kterých se můžeme nejdřív bavit, ale následně je musí někdo i uskutečnit.

Lidovky.cz: Ale vždyť šlo a jde o úspěšné politiky na regionální úrovni, jiné strany by za takové zabíjely…
Ano, byli nebo jsou úspěšní a to je dobře. I když jim určitě pomohla i značka hnutí.

Lidovky.cz: Co si myslíte vy? Třeba Tomáš Macura je v Ostravě celkem oblíbený, to asi nebude značkou.
Proti tomu nic nemám, ale také říkal, že už kandidovat nebude. Nevím, jaké má plány.

Naděje? Uvidíme. Fialova vláda vyrazila slušností proti krizi

Lidovky.cz: Co tedy chcete jako ANO teď lidem nabízet?
Já nabízím lidem své výsledky, na kterých jsem čtyři roky jako premiér intenzivně pracoval. A taky vizi České republiky, země pro budoucnost. Národní investiční plán na dalších 30 let a Národní plán boje proti rakovině. Lidé vědí, jakou politiku jsem prosazoval a co ode mě mohou čekat a co ne. Naše úspěchy sepíšeme do publikace, od médií nemůžeme čekat, že by o nás psaly něco pozitivního. Už jsem o tom psal ve své knize, pokud jste ji nečetl.

Lidovky.cz: Četl. Ale to, co jste už udělali, přece nebudete dělat znovu. Co nabízíte nového?
Jak nového? My především chceme kontinuitu, aby pokračovaly projekty a investice, které jsme začali. Chceme, aby pokračovala digitalizace, výstavba dálnic, kterých je teď připravených k dokončení 200 kilometrů, stejně jako obchvatů ve stejné délce, rekonstrukce nádraží, zvyšování důchodů a platů, investice do vědy a výzkumu, navyšování rozpočtu pro armádu, který jsme navýšili o více než sto procent. Jsem mimochodem zvědav, zda v roce 2025 půjdou na armádu dvě procenta HDP, jak slibuje nová ministryně obrany Jana Černochová. My ji v tomto samozřejmě podpoříme.

Lidovky.cz: Už jste se zmínil o vztazích s prezidentem Milošem Zemanem. Jaké vztahy máte s jeho okolím? Když byla hlava státu v nemocnici, vyzýval jste kancléře Vratislava Mynáře k rezignaci.
Nemám k jeho odvolávání žádnou kompetenci. V té situaci jsem měl z nemocnice informace, že prezident je velmi nemocný. A ta návštěva spojená s podpisem, kterou pan kancléř povolil, mi zkrátka přišla velmi nešťastná. K okolí pana prezidenta jsem měl svůj jasný názor už dříve, před jeho druhým zvolením jsem to veřejně komentoval. I tak jsem ho ale zásadně veřejně podpořil na rozdíl od jeho mateřské ČSSD a vyzval naše voliče, aby ho volili. A naše podpora pro jeho vítězství ve druhém kole byla zásadní.

Lidovky.cz: Jaké vztahy tedy s okolím prezidenta máte?
Vztahy jsem měl jen s panem prezidentem. A ten je na mě teď naštvaný, protože jsem nevzal dva pokusy sestavit vládu. Řekl jsem mu, že přece nepůjdu do předem prohrané bitvy. V den voleb jsem psal Petru Fialovi, že s ním chci jednat o možnosti sestavení vlády. On se mnou jednat odmítl. Ale pan prezident má názor, že jsem to měl vzít a zkoušet to.

Lidovky.cz: Jako premiér jste měl s prezidentem také třecí plochy. Nelitujete, že jste mu v některých sporech ustoupil? Petr Fiala si stál za svým, dříve také Bohuslav Sobotka.
Už ta otázka je špatně. Pan Fiala má ve sněmovně 108 hlasů, většinu. Všechny strany té nové vlády jsou proti Miloši Zemanovi. Já jsem měl menšinovou vládu se sociální demokracií s podporou komunistů. Ti všichni byli pro Zemana. To je ten rozdíl, je to jednoduché.

Lidovky.cz: To ale přece nebyla spolupráce, to byly ústupky…
Například kdy?

Lidovky.cz: Nechal jste ho, navzdory svému postoji, šířit pochybnosti o vyšetřování výbuchu ve Vrběticích, nepostavil jste se mu, když nechtěl jmenovat do vlády některé nominanty ČSSD…
Žádné pochybnosti jsem šířit nenechal. Jasně jsme s ministrem vnitra říkali veřejnosti informace, které jsme podle tajných služeb sdělovat mohli. Nikdy jsme z nich neuhnuli. Přece nemohu prezidentovi zakázat mluvit. A prát se za kandidáty sociální demokracie? To byla kompetence Jana Hamáčka, který s prezidentem vyjednával, ne moje.

Lidovky.cz: Takže jste nebyl měkký?
Nemyslím, že jsem byl měkký. Někdy jsme se s prezidentem neshodli. A oba jsme si pak trvali na svém. Tak to prostě bylo. A znovu opakuji, že jsme byli menšinová vláda a moji partneři byli podporovatelé pana prezidenta. S protizemanovskou vládou Petra Fialy to nejde srovnávat.

Lidovky.cz: Dobrá. Ale to vás přece nezavazovalo se Miloši Zemanovi nepostavit.
Spolupráce mezi mnou a panem prezidentem byla historicky nejlepší, jaká kdy mezi prezidentem a premiérem byla. To si alespoň myslím já, zásadnější konflikty jsme neměli. Prezident Zeman měl výhrady k našemu rozpočtu, snižování daní či zrušení superhrubé mzdy. Naše spolupráce byla korektní.

Lidovky.cz: „Neuvrtal“ jste se v žádném výboru sněmovny, původně jste plánoval být alespoň v tom zdravotnickém. Co jiného chcete vlastně v politice dělat?
Jako poslanec mohu navštěvovat všechny výbory. Určitě budu chodit na rozpočtový výbor, to mě zajímá. Chci také chodit na evropský výbor, přece jen v evropské problematice jsem byl do poslední chvíle aktivní.

Nebo zdravotnický výbor, tam chci vědět, jestli bude pokračovat náš národní program boje proti rakovině. Vybojoval jsem na něj miliardy v Evropské unii. Také mě zajímá resort práce a sociálních věcí, ten v této chvíli není v pořádku. Má největší výdaje a bohužel se nerealizovalo všech našich 15 bodů boje proti chudobě. Navzdory očekávání to ministerstvo připadlo nakonec panu (Marianu) Jurečkovi, což je chytrý politický tah, který jeho partnerům asi ještě nedochází. Každopádně já budu navštěvovat výbory dle svého výběru. Hlavně chci ale chodit zase mezi lidi, to mi chybělo ze všeho nejvíc.

Lidovky.cz: Přijít na výbor sice můžete, ale hlasovat a něco ovlivnit nemůžete. Nebudete dělat tedy hodně věcí, ale žádnou pořádně?
Stanovisky výboru se sněmovna řídit nemusí. I kdybych byl člen výboru, tak má všude vládní pětikoalice většinu a rozhoduje se na plénu. Jak bych hlasoval já ve výboru, by na tom nic nezměnilo.

Lidovky.cz: Nechcete mi ale přece tvrdit, že práce v opozici je k ničemu.
To netvrdím, opoziční práci odvádět budeme. Navrhneme naše věci, ale je to jiná situace, než v jaké jsme byli doposud. Výborů jsem se kromě výboru pro EU nikdy nezúčastňoval, teď tam ale načerpám informace pro opoziční práci.

Lidovky.cz: Vaši příznivci už sbírají podpisy pro kandidaturu na Hrad, zatím jste to nevyloučil. Za jakých podmínek byste na to kývl?
Ke kandidatuře se vyjádřím příští rok po vyhlášení voleb. Záležet bude hlavně na názoru mé rodiny, která mě tam nechce, stejně jako mě nechtějí v politice.

Lidovky.cz: Co by tedy muselo přijít, abyste na jejich názor nedal?
Tuto debatu s vámi teď nepovedu.

Lidovky.cz: Kandidátů už se nicméně objevila hromada, není mezi nimi někdo, kdo vám přijde zajímavý natolik, že by ho ANO případně podpořilo?
Hnutí ANO určitě postaví kandidáta.

Lidovky.cz: Je tam naopak někdo, kdo se vám vyloženě nelíbí?
To nebudu komentovat, nezlobte se.

Lidovky.cz: Vážně? Třeba generál Petr Pavel před časem uvedl, že jste autoritář a neštítil byste se zavést vládu jedné strany.
Kdyby to byla pravda, tak by neproběhla výměna vlády tak hladce. Já ctím demokratickou soutěž i pravidla. Pan Pavel buď neví, nebo vědět nechce, co všechno jsme udělali pro armádu. Naši předchůdci od krize roku 2009 postupně připravili armádu o 14 miliard korun, my rozpočet navýšili více než o sto procent. V absolutních číslech jde o 51,4 miliardy nárůstu mezi roky 2013 a 2022.

Myslím, že armáda je si naší podpory dobře vědomá, takže by nám pan generál Pavel měl spíše poslat děkovný dopis.

Mohlo by vás zajímat