Střet japonské velrybářské lodi se superrychlým motorovým člunem Ady Gil nejmilitantnější australské ekologické organizace Sea Shepherd Conservation Society skončil jeho zničením. Trimaran australských ochranářů jako vystřižený z filmů o Batmanovi bojoval s japonskou lodí dva dny. Aktivisté použili proti japonské lodi celou řadu různých zbraní. Z Batboatu stříkali na japonské velrybáře vodním dělem, oslepovali je silným zeleným laserem a házeli po nich bomby se zapáchající kyselinou máselnou nebo speciálním práškem, po kterém se paluba velrybářského plavidla proměnila v nebezpečné kluziště. Japonští velrybáři, ale nezůstali aktivistům nic dlužni. Proti útokům se bránili sítěmi, vodními děly a údajně použili i dalekonosné akustické zařízení LRAD (Long Range Audio Device), nesmrtící zbraň vysílající velmi hlasitý zvuk.
Batboat aktivistů ale nakonec svůj boj v ledových vodách u pobřeží Antarktidy prohrála. Při riskantním manévru, kdy se chtěli aktivisté prosmýknout před přídí doprovodné velrybářské lodi Suran Mar 2 a vyhodit lano, které by se pak zamotalo do jejího lodního šroubu, a znemožnilo tak další plavbu, se obě plavidla střetla.
Lehký a rychlý trimaran z uhlíkových vláken za jeden a půl milionu dolarů se při srážce s ocelovým trupem Suran Maru 2 rozlomil a šel ke dnu. Všech šest členů posádky černého futuristického plavidla se podařilo zachránit. Jeden z nich skončil s polámanými žebry na mateřské lodi militantních ochranářů.
Akční souboje mezi velrybáři a ochranáři jsou každoročním evergreenem a ochránci velryb jdou do boje opravdu po hlavě. V minulosti své lodě použili několikrát jako beranidla a proráželi trupy velrybářských lodí. Tvrdé střety mezi velrybáři a aktivisty se datují od konce osmdesátých let, kdy byl komerční lov velryb zakázán a podle mezinárodní úmluvy je povolen jen v rámci vědeckého výzkumu. Podle ochranářů ale Japonci velryby loví stále kvůli masu, které je v Japonsku velmi populární. Podle japanologa z Česko-japonské společnosti Robina Heřmana minimálně ještě v devadesátých letech byly japonské supermarkety plné velrybího masa. „Co do kvantity, regály s velrybím masem směle konkurovaly regálům s vepřovým nebo hovězím,“ popsal Heřman. Viceprezident a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří Tomio Okamura, jenž se v Japonsku narodil, ale nesouhlasí. Podle něj se v japonských supermarketech čerstvé velrybí maso koupit už dávno nedá. „Maximálně si koupíte velrybí slaninu nebo plechovku velrybího masa. Samozřejmě ale existují restaurace, kde velrybí maso připravují jako specialitu. Takové se ostatně dají najít i v Česku. Zrovna minulý týden jsem velrybu jedl v jedné japonské restauraci v Brně. Tamní šéfkuchař ji objednal až z Norska. Chutná jako hovězí a je mu i podobná. Je to jako roštěnka, ale velmi jemná. Opravdu luxusní maso.“
O autorovi| Bedřich Kratochvíl, redaktor Pátku
