|
Bitevníky tedy neodletí. Česko může i vydělat |
| Neúspěch v jednání s bolivijským ministerstvem obrany o prodeji nepotřebných podzvukových bitevníků L 159 Alca nemusí být až tak špatná zpráva. Může na ní totiž vydělat jak český zbrojní průmysl (konkrétně Aero Vodochody), tak v konečném důsledku armáda, která může získat letadla, jež vyhovují jejím požadavkům. V původní „bolivijské“ variantě se uvažovalo o tom, že Česko prodá část zakonzervovaných strojů L 159, které nepotřebuje, a výměnou za ně obdrží prostřednictvím evropského zbrojního konsorcia EADS nikoliv jednu až dvě miliardy korun, ale dvě střední dopravní letadla CASA. Armáda sice dopravní letadla nutně potřebuje především pro rotace vojáků do zahraničních misí, ale když LN před několika měsíci zveřejnily tezi tohoto obchodu, objevily se informace o tom, že CASA nesplňuje některé podmínky, které si stanovila sama armáda. Ministerstvo obrany odmítlo na dotazy reagovat. Pouze mezi armádními dopravními piloty se neslo, že „CASA sice není to nejlepší, ale je zadarmo“. Další velký hráč na trhu dopravních letadel - italská Alenia Aeronautica - se proti postupu české vlády ohradila a požadovala, aby na dodávku dopravních letadel byl vypsán otevřený tendr. Pohrozila dokonce, že pokud soutěž nebude, nemůže Aero Vodochody počítat s rozšířením stávající spolupráce, v níž se podílí na výrobě centrálního křídla pro italský letoun Spartan. Loni totiž Alenia vyhrála tendr pro americké letectvo. Pokud by Aero získalo možnost se na něm podílet, mohlo by v následujících deseti letech vytvořit 150 pracovních míst a utržit asi šest miliard korun. Vláda v jiné obří zbrojní zakázce, nákupu obrněných transportérů od rakouské firmy Steyr, nekoupí původně požadovaných 199 strojů, ale pravděpodobně jen 107. Ušetří tak asi devět miliard korun. Podle náměstka ministryně obrany Martina Bartáka by peníze mohly být použity na nákup dopravních letadel. Armáda by si v tendru vybrala letadla, jaká opravdu potřebuje. A navíc, jako „ten, kdo platí“, by mohla dodavatele tlačit do co nejvýhodnějších podmínek. |
„Nabídli jistý druh obligací, který však zprostředkovatel obchodu odmítl přijmout. Proto byla jednání ukončena,“ řekl LN armádní zdroj obeznámený s průběhem vyjednávání.
Zprostředkovatelem, který měl obchod dohodnout, je evropský zbrojní koncern EADS. Jeho postoji se nelze divit. Bolívie je totiž považována za velmi nestabilní zemi. Tržní hodnota státních dluhopisů by tudíž mohla v několika následujících letech klesnout.
Jednání s Bolívií přitom vypadala velmi nadějně. Podle kusých informací, které o vyjednávání pronikly na veřejnost, už byla dokonce podepsána dohoda o porozumění mezi oběma stranami. Češi se měli zbavit šesti až deseti bitevníků a dostat za ně dvě střední dopravní letadla CASA. Ta nutně potřebují pro dopravu vojáků do zahraničních misí. Jejich dodavatelem měl být stejný zbrojní koncern, který obchod zprostředkovával.
Loni v červnu byl na inspekci v Česku bolivijský ministr obrany Walker San Miguel. Prohlédl si nejen uskladněné letouny v Aeru Vodochody, ale také letecké základny v Čáslavi a Náměšti nad Oslavou. Tehdy tvrdil, že o letouny má jeho armáda zájem.
„Ministr řekl, že by nákup našich letadel znamenal pro jejich vzdušné síly ohromný kvalitativní skok,“ řekl v létě LN první náměstek ministryně obrany Martin Barták.
Stát, respektive ministerstvo obrany a jeho partneři tak musí znovu začít hledat potenciálního kupce, který by měl o podzvukové bitevníky zájem. Jejich údržba stojí zhruba padesát milionů ročně. A stroje navíc stárnou.
Mluvčí Aera Vodochody Zuzana Koloušková včera pouze řekla, že její kolegové se snaží nepotřebné stroje prodat. „Je několik oblastí, kde jednáme. Nemůžu je však specifikovat,“ odmítla upřesnit.
První plány bitevníku L 159 Alca se na rýsovacích prknech vývojářů v Aeru Vodochody objevily už v roce 1992. O rok později vláda Václava Klause vyslyšela požadavky armády a zadala zakázku na výrobu 72 bitevníků. Bylo to v souvislosti s vyřazením ruských bojových letadel z výzbroje české armády.
Později se však ukázalo, že i kvůli vstupu do NATO a společné ochraně vzdušného prostoru potřebuje Česko letadel méně. „Budeme využívat jednu letku - tedy osmnáct letounů a šest záložních,“ řekla před lety Jindřiška Verešová z ministerstva obrany.
Sedmačtyřicet podzvukových bitevníků tak dál stojí zakonzervováno v hangárech Aera Vodochody, které je vyrobilo. „Spolykají“ zhruba padesát milionů korun ročně, tato suma je nutná na jejich udržení v letuschopném stavu.
Ministerstvo obrany se stroje už pokoušelo prodat do Nigérie, kde se však před podpisem smlouvy změnila vláda. V roce 2005 vyjednával tehdejší ministr průmyslu Milan Urban v Chile. Také bez úspěchu.
