„Jsou po celém světě. I když třeba nevypadají zrovna tak, jak si pyramidy představujeme. Některé pyramidy totiž pokrývají lesy, jsou na nich pastviny a pole,“ začíná příspěvek prvního listopadového Objektivu.
Záhadný objev v Cheopsově pyramidě. Vědci našli obří dutinu, nazvali ji Velké prázdno |
V něm se divák mimo jiné dozví, že zmiňovaná pyramida v Bosně a Hercegovině, jíž se reportáž týká, je s výškou 220 metrů o třetinu vyšší než Cheopsova pyramida v Gize, což ji aktuálně pasuje na nejvyšší stavbu tohoto druhu na světě. Podle odborníků tomu tak není, jejich postoj se ale v reportáži neobjeví.
S tvrzením, že se pod zarostlým vrchem Visočica nalézá starobylá evropská pyramida přišel v roce 2005 amatérský archeolog Semir Osmanagič. Svou teorii opíral o kamenné bloky, které našel při bádání na místě. Ty podle něj tvořily zdi pyramidy.
  |
Argumentoval také tím, že kopec, jež se nachází zhruba 30 kilometrů severně od bosenského hlavního města Sarajevo, má téměř perfektní trojúhelníkové svahy nasměrované přesně na jednotlivé světové strany. Právě orientace pyramid byla při jejich stavbě důležitá.
„Tahle skutečnost a tvar pyramidy mi bohatě stačily. Příroda prostě nemohla takový perfektní objekt stvořit,“ komentoval tehdy Osmanagič. Později přispěchal s verzí, že se nedaleko města Visoko nenachází pouze jedna pyramida, nýbrž celé jejich údolí. Vedle té hlavní, kterou pojmenoval pyramida Slunce, identifikoval dále například pyramidu Měsíce (kopec Plješevica) či Draka (Bučin).
Nemilosrdná lež
Renomovaní archeologové však záhy oponovali vyjádřeními, že se jedná o holý nesmysl. Studie podle nich ukázaly, že kopce byly formované přírodou a není za nimi žádná lidská práce. Evropská asociace archeologů Osmanagičovo tvrzení dokonce označila za nemilosrdnou lež a v podobném duchu hovoří i přední čeští odborníci.
„Nezlobte se, já se k tomu nebudu vyjadřovat, je to samozřejmě přehnané,“ řekl serveru Lidovky.cz Miroslav Verner, uznávaný tuzemský archeolog a bývalý šéf Českého egyptologického ústavu, v jehož čele strávil 25 let. O něco sdílnější byl jeho kolega Jaromír Krejčí, dlouhodobý specialista na egyptskou archeologii.
„Při bližším seznámení se s vědeckými reporty, které se touto problematikou zabývají, je evidentní, že visocké ‚pyramidy‘ představují formace, které vznikly během geologických procesů a byly posléze erodovány hluboko v minulosti,“ vysvětlil Krejčí. Existence bosenských pyramid byla dle jeho slov několikrát vyvrácena experty v oboru geologie i archeologie.
Betonové bloky, které se na místě našly.
„Také bloky takzvaného betonu představují geologické vrstvy s pravidelnou odlučností,“ doplnil s tím, že se nejedná o jediný rozpor v interpretaci.
Objektiv: Šlo o málo zdůrazněnou nadsázku
Podle dramaturgyně a moderátorky pořadu Venduly Krejčové měla být z reportáže cítit lehká nadsázka. „Každý divák Objektivu ví, že se největší pyramida na světě nenachází v Evropě. Už spojení pyramidy a Bosna a Hercegovina mi připadalo dostatečně absurdní a domnívala jsem se, že nepotřebuje další komentář,“ sdělila serveru Lidovky.cz. Uznala přitom, že nadsázku měla více zdůraznit.
„Reportáž o tom, že pyramidy v Bosně a Hercegovině jsou pouze turistickou atrakcí, jsme v Objektivu vysílali nedávno,“ vysvětlila posléze, proč tvůrci do pořadu nezakomponovali rovněž informace o tom, že většina odborníků existenci pyramid vylučují.
Pohled na kopec Visočica z města Visoko.
„Pokud by se jednalo o tak převratný objev, určitě by se ho diváci České televize dozvěděli v jiné relaci a nepochybně z úst někoho povolanějšího, než od cestovatele, který v reportáži použil informace přímo od průvodců, kteří pracují na místě a jejich hlavní snahou je přiživovat senzaci s touto lokalitou spojenou,“ doplnila.
Podle Jaromíra Krejčího z egyptologického ústavu ale nejde o jediný případ, kdy Česká televize prezentovala v oblasti archeologie nepřesnosti. „I v případě cestovatelského magazínu je podle mého názoru nutné držet informační kvalitu vysílaného sdělení,“ dodal.
Osmanagičovy teorie se s nadšením chopili Bosňané, kteří na ní vydělávají. Na údajné pyramidy, k nimž léta proudí davy návštěvníků, jsou místní náležitě pyšní. Jeden z tamních hotelů se přejmenoval na hotel Bosenská sluneční pyramida. Restaurace servírují jídla ve tvaru trojúhelníků, umělci zhotovují dřevěné pyramidové přívěšky na klíče a obchodníci nabízejí trička s nápisem „Mám na zadním dvorku pyramidu.“
