Bez práce, internetu a s virem. Lidi v ghettech stresuje covid i online výuka, opatřením již nevěří |
O tom, že v Česku dochází k nárůstu komplikací spojených s fungováním srdce a plic u covidových pacientů, mluvil na konci února také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Jeho slova potvrzuje i tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher. „Situace ve FN Olomouc v tomto kopíruje celorepublikový vývoj. Co se týká špatné funkce plic, ta je dána už primárním onemocněním covid 19. Ostatní bývá součástí multiorgánového selhávání, může jít o srdce i ledviny,“ uvádí Frischer.
Komplikace trvají dlouho
Pacienti mívají po prodělání covidu také dlouhodobé plicní komplikace, a to i v řádu měsíců, jak popisuje Gabriela Levorová, mluvčí FN Plzeň. „Čím má pacient těžší formu, tím má i větší postižení plic. Toto onemocnění je stále častější u starších ročníků, ale postihuje i mladé lidi,“ upřesňuje Levorová.
Zkušenosti s tím má i brněnská FN u svaté Anny. Podle zdejšího lékařského náměstka a primáře II. Interní kliniky Jindřicha Olšovského mají pacienti po covidových zápalech plic potíže v podobě bakteriální superinfekce. „A to ještě za hospitalizace, ale také někdy přichází s odstupem týdnů s bakteriálními záněty plic. Jako komplikace mohou také vznikat trvalé následky ve smyslu plicních fibróz,“ říká Olšovský.
  |
Neméně časté jsou podle něj plicní embolizace. Pacienti mají také karditidu, tedy zánět srdce. „Vidíme perikardiální výpotky a s odstupem času také například přicházejí pacienti pro chronické srdeční selhání a mají dilatační kardiomyopatie. Vše bohužel v klinické praxi běžně vidíme,“ dodává Olšovský s tím, že jde o pacienty v širokém věkovém spektru. Potvrzuje je však také, že v poslední době přibývá těch mladších.
Nepodcenit kontroly
Dobrá zpráva je, že to neplatí pro všechny nemocnice. Například v Motole nepozorují nárůst komplikací, co se srdce týče. Vymazal ale dodává, že existuje evidence dětí, které mají zpravidla lehký bezpříznakový průběh, může ale u nich následně dojít k poruchám srdeční srážlivosti.
Výrazné zhoršení se netýká ani pacientů ve FN Brno. Podle mluvčí Veroniky Plaché to ale může souviset s tím, že někteří chroničtí nemocní nechodí na kontroly a dostávají se do nemocnice s akutní dekompenzací své chronické choroby. „Dlouhodobě apelujeme, aby péči a pravidelné kontroly nezanedbávali a snažíme se jim najít náhradní termín,“ dodává Plachá.
Lidé, kteří trpí nemocemi srdce a plic, patří z hlediska covidu k rizikovým pacientům. V případě nemocí srdce nemusí být vždy jasné, proč tomu tak je, jak uvádí mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Schneider. „Faktem je, že mezi pacienty s onemocněním srdce a cév je víc diabetiků a lidí s nadváhou, často jsou také dřívějšího data narození, to ale vše úplně nevysvětluje. Proč je u nich vyšší riziko, že covid nepřežijí, je ale celkem jasné. Srdce potřebuje hodně kyslíku a nemocné srdce je na jeho nedostatek obzvlášť náchylné,“ popisuje Schneider.
Pokud člověk s nemocným srdcem dostane covidový zápal plic, je poškození srdce z nedostatku kyslíku časté. Covid ale může podle Schneidera napadnout srdce i přímo.
