Nevi kudy kam

Clanek se mi primo "trefil do noty". Zrovna v patek jsem si vezla kolo od rodicu z Libuse ado Libne a rekla jsem si, ze bych to tentokrat mohla zkusit po stezkach. Do Modran jsem si libovala, slo to i po nabrezi, ale cim dal bliz centru, tim to bylo horsi - u Zofina jsem se propletala mezi turisty (a obyvateli Prahy), kteri chudaci snad ani nemohli tusit, ze se nachazeji na cykostezce, na zemi nic vyznaceneho neni a ani nepredpokladam, ze se budou ohlizet po moznych znackach pro cyklisty, kdyz jsou na chodniku. Nastvani byli tedy oni na me a ja zase na ne. Svuj vztek jsem ale vzapeti smerovala magistratu!

Na Ovocnem trhu me sipka navedla doprava (pokud tedy znacke zakaz vjezdu (mimo kola) nebyla jakymsi neprimym znacenim cyklostezky) a vlastne Hybernskou ulici smerem k Masarycce. Kdyz mi doslo, ze tudy to nepujde, pesky jsem sla po chodniku zpet k Prasne brane.

Celkove - nekdy jsem jela po silnici, jindy po chodniku, nekdy byly dva pruhy urcene cyklistum, jindy jeden chodcum a jeden cyklistum (jela jsem vpravo v domeni, ze to je ma strana, ale jedna pani mi to particne "vysvetlila".) Kdyby me stavel policista, ze nekde na chodniku nemam co delat, nestacil by se divit! Byla jsem ve stavu, ze by se po mem vylevu snad jeste omluvil za magistrat...nestavel me zadny - budto meli volno nebo jsou vuci cyklistum v centru shovivavi.

Jeste ze znam trochu Prahu a pred startem cyklistickeho martyria Libus - Karlin jsem aspon nahledla do mapy. Po pameti jsem se doplahocila k Frantisku a doufala, ze tam "neco bude". Bylo. Docela povedeny trikilometrovy pruh, ktery ale vede castecne "zemi nikoho" (mezi strasidelnymi zboreninami) kde nejsou ani lampy, takze za tmy bych tam nejela ani za nic (v Modranech to bylo s okolim lepsi, ale svetla by tam v noci asi taky moc nebylo - jako zena bych si poradne rozmyslela, jestli bych chtela pravidelne absolvovat cestu do a z prace na kole, treba na podzim, kdy je tma kolem pate).

Je dost co zlepsovat. A to nejsem zadna cykloaktivistka.