Z průzkumu, který tato společnost provedla mezi žáky od devíti do jedenácti let ve školním roce 2018/2019, vyplynulo, že polovina z nich si již někdy peníze půjčila. Většinou od sourozenců nebo spolužáků. Od rodičů přitom dostávají kapesné, zpravidla 100 až 200 korun měsíčně.
Češi hradí své dluhy nejrychleji za šest let, zlepšila se rovněž disciplína při splácení |
Zlobit se na nejmladší generaci moc nejde, dospělí pro ni totiž nejsou zrovna zářným příkladem. Podle nejnovějších čísel České bankovní asociace má 60 procent Čechů zkušenost s nákupem na úvěr a z nich 33 procent vykazuje rizikové chování.
Nejčastěji si lidé půjčují na auta či elektroniku a bílé zboží. „Češi již nejsou tak zvyklí šetřit si na konkrétní nákup jako dříve a jsou relativně netrpělivější,“ říká Helena Brychová z bankovní asociace.
Stěžejní se nyní v rámci finančního vzdělávání dětí podle Emrové stává splácení dluhů: „Zodpovědný přístup k financím nespočívá jen v tom, že si nikdy nepůjčíte, ale že umíte s penězi nakládat.“
Dluh obyvatel Česka meziročně vzrostl, snižuje se ale počet lidí, kteří mají problém splácet |
Potíže někdy přináší i kapesné posílané na účet. Školáci zapomínají, že není bezedný. Zhruba třetina jich má vlastní účet, kartu k němu ale jen pětina. „Rodiče nemají důvěru ve schopnosti potomků nakládat s platební kartou v mladším věku,“ řekl Přemysl Hanzelka z Poštovní spořitelny.
Amálka z Prahy dostala kartu již v jedenácti letech. Každý měsíc jí na účtu „přistály“ dvě stovky. „Dceři jsem vysvětlil, že si musí peníze hlídat. Netušil jsem ale, že si čtyřikrát v jednom měsíci nechá na bankomatu ukázat zůstatek. Každý tento krok nás stál 50 korun,“ vysvětluje možná úskalí dětských účtů Pavel.
