Nová Koncepce výstavby Armády České republiky (KVAČR) byla schválena v únoru tohoto roku, nicméně o masivním nasazení dronů i ochraně před touto technikou hovoří jen kuse a neurčitě. To se nyní změnilo.
Důvodem je nejen konflikt na Ukrajině, ale i zapojení armádních špiček do iniciativy, která dodává této napadené zemi tisíce malých, takzvaných FPV (first person view, drony přenášející záběry z pohledu první osoby, pozn. red.) dronů. Ty se montují v Česku z dílů, které pochází zejména z Asie. Stroje jsou to skladné, veliké zhruba třicet centimetrů.
„Finální montáž probíhá v České republice. Ověřili jsme si, že jsme schopni vyrobit všechny součástky, ekonomicky by se to ale nevyplatilo, takže některé věci dovážíme z Asie,“ přiblížil detaily výroby spoluzakladatel spolku Skupina D Milan Mikulecký.
Pomoc Ukrajině otevřela armádě oči
Stejnou cestou se vydá i česká armáda. „Díky pomoci Ukrajině a dodávkám těchto dronů získáváme potřebné know-how i pro vlastní armádu,“ řekl její šéf generál Karel Řehka, který je čestným předsedou zmíněného spolku.
Původní plán armády byl nákup velkých průzkumných a útočných dronů. To armáda přehodnotila. „Dneska je naprosto běžné, že si patnáctileté děti létají s drony a naši vojáci na základních taktických úrovních, ti vojáci, kteří by byli v případě konfliktu někde u fronty, nemají možnost se podívat za dům nebo kopec, který je před nimi. Vyhodnotili jsme, že se to musí změnit,“ popisuje důvody generál Roman Hyťha, ředitel sekce zpravodajského zabezpečení armády.
Vojáci proto v brzké době nakoupí stovky malých dronů, které se uplatní napříč armádou. „Intenzivně pracujeme na akvizici zejména malých multikoptér pro získání okamžitého situačního povědomí na nejnižších stupních velení. Takové změny vyžadují rozsáhlé přípravy, včetně organizace kurzů. Proto na rozdíl od specialistů z 533. praporu bezpilotních prostředků bude použití dronů u jiných druhů vojsk sekundárním úkolem. Naším záměrem je zařadit drony do výzbroje napříč všemi jednotkami armády. Vše se nyní připravuje,“ řekla redakci iDNES.cz mluvčí armády plukovnice Magda Dvořáková.
Čeští vojáci s bezpilotními stroji ScanEagle
Ta dále zmínila, že dříve bylo používání dronů doménou nejen 533. praporu, ale i 601. skupiny speciálních sil a 43. výsadkového pluku. „V posledních dvou letech došlo ke značnému nárůstu důležitosti použití různých typů bezpilotních prostředků. Dříve orientované na specifické jednotky, se dnes drony dostávají i k pěšákům,“ uvedla Dvořáková.
Experimentální školení na útočné drony
FPV drony budou vojáci používat i jako útočné, tedy ozbrojené. Pravděpodobně nesoucí výbušniny tak, jako je tomu na Ukrajině. Na toto použití se vojáci již školí. „Na malé taktické útočné FPV drony již v současnosti probíhají experimentální zaškolovací kurzy u vybraných jednotek. Počítáme s jejich brzkým zapojením. Armáda má zájem i o takzvanou vyčkávací munici, tedy sebevražedné drony, v horizontu tří let,“ dodala mluvčí armády.
Vojáci by měli tuto doposud v armádě nepoužívanou techniku získat v nejbližší době, a to z Izraele. Tam armáda poptávala i drony Heron za více než dvě miliardy korun, ze kterých nakonec sešlo. „Mohu potvrdit, že se vede jednání s konkrétním dodavatelem systémů vyčkávací munice, ale jsme vázáni dodržovat obchodní tajemství. Záměrem armády je pořízení deseti souprav této munice a přes dvě stě střel včetně cvičné munice,“ uvedla podplukovnice Vlastimila Cyprisová.
I přes to, že nezmínila dodavatele, se spekuluje o výrobci UVision z Izraele, který má společný podnik se zbrojovkou Rheinmetall z Německa (podílí se například na výrobě tanků Leopard, který používá i AČR, pozn. red.).
Jeho řada Hero, konkrétně model Hero 120, plní požadavky české armády. Stejný typ zakoupilo Maďarsko v loňském roce. Za 40 operátorských sad a 400 střel zaplatilo 140 milionů euro, tedy zhruba 3,5 miliardy korun.
Posílení ochrany vojenské techniky
Armáda počítá nejen s nasazením dronů a sebevražedné munice, ale i s ochranou proti těmto prostředkům, které jsou při relativně nízkých nákladech schopny decimovat drahou obrněnou techniku.
Spojovací Pandur je uvnitř vybaven nejmodernější technologií, ale posádce poskytuje i rozsáhlou ochranu proti útokům nepřítele.
„Ochrana proti bezpilotním prostředkům je komplexní problém, který vyžaduje upravení taktických a operačních postupů, ale i maskování, využití klamných cílů, pokročilé detekce a tak podobně. Analýzy si děláme průběžně, například při loňském experimentální cvičení Drone Shield. Některými řešeními ochrany armáda disponuje a je s ní počítáno i v budoucích projektech při nákupech nové techniky. Známe schopnosti našeho potencionálního protivníka a proto je záměrem tuto ochranu ještě posílit,“ dodala na závěr Dvořáková.
Bližší podrobnosti s odkazem na bezpečnost neuvedla.
