* LN Jak vlastně váš loňský výzkum vznikal? Kdo ho zadal?
Nemůžu říct, protože zadavatel si to nepřeje. Nicméně průzkum jsem dělal s jedním kolegou, pomáhali nám ještě další lidé. V zásadě tentýž okruh spolupracovníků, který produkuje výzkumné zprávy od roku 2002, 2003, většinou pod hlavičkou Mezinárodní organizace pro migraci, Socioklubu a Člověka v tísni. Zkoumali jsme romskou migraci ze Slovenska, dělali jsme výzkumy lichvy, výzkumy romské kriminality, výzkum v Kanadě byl svým způsobem pokračování naší staré práce.
* LN Proč vlastně čeští Romové odcházejí do Kanady? Co je jejich hlavní motiv?
Očekávání lepšího života. Často útěk před dluhy. Spousta romských rodin je zadlužena u úvěrových společností - a ne do konce života, ale na x životů dopředu.
* LN Nabízí se českým Romům v Kanadě větší šance k uplatnění?
Neskonale větší. To se ovšem netýká jen Romů, to platí obecně.
* LN V novinách ale psali, že žadatel o azyl nesmí pracovat a dostává jen 28 kanadských dolarů týdně, v přepočtu míň než 500 korun.
Ta dávka je myslím větší. Hlavně ale existují možnosti čerpat mnohem větší peníze, zvlášť ze zdravotních důvodů. Musíte prokázat, že jste nějakou nemocí do velké míry handicapován. Třeba cukrovka, mezi Romy je tradičně hodně cukrovkářů. Obrovské procento. Mezi českými Romy je taky hodně invalidních důchodců a hodně invalidních důchodců je i mezi žadateli o azyl. V takové situaci získáváte v Kanadě úplně jiný přístup k sociálním fondům.
* LN Kolik dolarů může žadatel dostat na zdravotní handicap?
Jedna všeobjímající cifra se říct nedá. Ale řádově násobek těch 28 dolarů. Také hodně Romek do Kanady odletí porodit, dítě narozené v Kanadě totiž automaticky dostává kanadské občanství a rodička řádově větší porodné a rodičovskou.
* LN Je pravda, že v té nejnovější vlně je romská elita?
Nevím, jestli se to dá nazvat elitou. Byli to každopádně uplatnitelní lidé. Málokdy jsou mezi nimi takzvaní degeši, tedy lidé ze dna romské společnosti.
* LN Čím to, že do Kanady hromadně utíkají čeští Romové, ale slovenští ne?
Na Slovensku mají Romové samozřejmě podmínky nesrovnatelně horší, ale v jejich případě se prostě asi neustavil ten klientelský systém - my mu říkáme prospektorská síť - jako v českém případě.
* LN Co to je?
Už v emigrační vlně z roku 1997 se vytvořila skupina lidí, která se angažovala v takové té romské politice, a když Kanada zrušila vízovou povinnost, tak se do toho přirozeně obula. Bezvízového styku se potom chopili jako příležitosti. My z řady rozhovorů s českými Romy v Kanadě bezpečně víme, že Romové by o azyl nežádali, kdyby je k tomu někdo aktivně nemotivoval. Prospektorská síť pro české Romy je živá struktura, hodně v severních Čechách a kolem větších měst. Jednoduché, ale pravdivé vysvětlení. Významnou součástkou toho klientského systému je nějaký Paul Saint Clair, ředitel Romského komunitního centra v Torontu.
* LN Můžete pana Claira čtenářům přiblížit?
Pan Clair - bohužel jsme se nedozvěděli jeho původní jméno - je Slovák z Košic. On vůbec není Rom. Je mu hodně přes čtyřicet. Jak se k celé záležitosti dostal, přesně nevím. On mluvil v takových hodně multikulturních frázích, ale dělá v tom dlouho. Působí i v církevních kruzích, tedy protestantských, které do Kanady pašují přistěhovalce z Latinské Ameriky. Já nepochybuji o tom, že i Clair do velké míry věří, že páchá dobro. Ale jeho představy o České republice jsou jak z Alenky v říši divů.
* LN Jakým způsobem Clair organizuje žadatele o azyl?
Tomu se těžko dá říct organizování. Všichni dneska umějí používat mobil. Mail třeba ne, ale mobil má i ten největší degeš z ghetta. Na každý pád Clair a Karolína Bánomová, což je bývalá studentka romistiky na Univerzitě Karlově, mají přístup k lidem v kanadském Výboru pro přistěhovalectví a uprchlíky, kteří posuzují žádosti o azyl. Ten Výbor není klasická nevládka, je to expertní orgán, nezávislý na kanadské vládě. Pan Clair nám vyprávěl, jak přesně Romy z České republiky instruují, aby zveličovali rasistický útlak doma, protože tím v azylovém řízení rostou jejich šance.
* LN Proč vám to říkal? Vždyť tím si sám pod sebou podřezává větev.
On je dost chlubivý člověk a chtěl asi ukázat, jak je chytrý.
* LN Mezi Romy se pohybujete dlouhá léta. Je něco, co vás při výzkumu v Kanadě zarazilo?
Jo. Romský život se hodně odehrává po rodinné lince, takže jsme trošku očekávali, že objevíme rodinné struktury. Jenže při utváření české romské komunity v Kanadě nebyla nejdůležitější rodina, ale jakási tvořící se romská občanská společnost. Pro mě to bylo trochu bolestné zjištění, protože některé z těch prospektorů jsem znal osobně, třeba ze srazu romských poradců pořádaných úřadem vlády. Oni se znali z akcí na podporu romské integrace, které jsou z 99 procent dotované státem čili z daní.
* LN Takže si Česká republika vychovala lobby, která dnes vlastně působí proti jejím zájmům?
O tom jsem přesvědčen. Bohužel ta naše integrační opatření nikdy nevytvořila vrstvu s pozitivním vztahem k českému státu. To je pro mě jedna z největších ironií celého našeho integračního snažení. Z několika romských poradců jsou dnes prospektoři.
* LN Co přesně takový prospektor dělá?
Funguje to tak, že prospektor z Kanady své kontaktní osobě tady zavolá nebo napíše mail: přijeď, máme pro tebe uplatnění a je vysoká pravděpodobnost, že získáš azyl. Z mnoha našich rozhovorů vyplývalo, že signál „Přijeď“ přichází ve chvíli, kdy je počet ostatních žádostí o azyl nízký. Obrovské množství žádostí o azyl je z Latinské Ameriky nebo z Afriky. Když je trošku nižší, tak se najednou vždycky objeví žádostí z České republiky, protože je logicky větší šance azyl získat. Neboli Clair a Bánomová asi mají přístup k lidem, kteří určují kvóty, a podle toho určují načasování příjezdu českých Romů.
* LN Co bývá prvotním impulzem k ustavení prospektorské sítě?
Chci zdůraznit jednu věc: myslím, že většina prospektorů taky věří, že dělá něco dobrého, protože svým klientům z České republiky otevírá nový život. Abych se ale vrátil k otázce - ve stavebnictví, v restauracích a v podobných oborech potřebujete nekvalifikovanou sezonní sílu, lidi, co dělají načerno. Způsob života českých Romů v Kanadě kopíruje způsob, jakým žili tady: tedy živobytí z dávek kombinované s prací načerno. Je přece jeden z mýtů, že Romové nepracují. Romové často pracují, ale načerno. Oni dostávají dávku a pojištění, na to si myslí, že mají nárok, a k tomu pracují načerno - říkají tomu brigáda. Totéž se praktikuje v Kanadě.
* LN A prospektor ví, kolik námezdních dělníků má sehnat?
Prospektor třeba podá informaci: firma ta a ta staví třicet domů, chce to mít za dva měsíce hotové. Je tu práce pro šedesát lidí, budou výborně zaplacení.
* LN Kde se nachází těch budoucích šedesát dělníků ve chvíli, kdy kanadský podnikatel zformuluje poptávku?
Myslím, že v té chvíli ještě v České republice. Funguje to vlastně stejně, jako když si český podnikatel najme dělníky z Ukrajiny. Ti sem taky nejedou naslepo. Prospektorský systém samozřejmě nevynalezli až čeští Romové v Kanadě. Emigrace do Nového světa probíhala na prospektorském systému vždycky. Kdo řídil přistěhovalectví Italů do Ameriky? Italská mafie. Protože někdo musel koupit lístek na loď. Ve Spojených státech to tímto způsobem fungovalo až do konce první světové války, než Amerika zavřela dveře.
* LN Jsou kromě zprostředkovatelských provizí od podnikatelů další způsoby, jak mohou prospektoři vydělat?
Třeba tak, že vám žadatel o azyl platí, když ho doprovázíte po úřadech a po doktorech. Každý nový příchozí si potřebuje vyřídit spoustu papírů. A zase to je úplně stejné, jako kdybyste tu měl čečenského kamaráda, žadatele o azyl, který potřebuje k doktorovi a neumí žblebtnout česky. Doprovodíte ho, a když to bude často a na úkor vašich příjmů, tak od něho vezmete peníze. Narazili jsme na případ, kdy si za doprovod vzali 200 dolarů. Konečně některým - jako panu Clairovi nebo třeba Georgi Kubešovi, dalšímu emigrantovi, který do Kanady přijel jako malý chlapec -výbor platí za zastupování žadatelů v azylovém řízení. Skoro tři tisíce dolarů za jednoho.
* LN Takže za tuto azylovou vlnu si Kanada vlastně může sama?
Jistě. Kanadská vláda si plete přistěhovalectví s žadatelstvím o azyl. Celkově - teď nemluvím o českých Romech - je v Kanadě úspěšných 30 procent žadatelů o azyl. Průměr Evropské unie je pět procent. V Evropě převažuje striktnější interpretace Ženevské úmluvy o právu na azyl, v Evropě musíte prokázat, že jste byl pronásledován. Kanaďané to posuzují víc obecně, v našem případě vycházejí z předpokladu, že Česká republika nedokáže zabránit rasistickému násilí. Při pohledu na jakékoli statistiky samozřejmě zjistíte, že u nás těch rasistických útoků není o nic víc než kdekoli jinde v Evropě.
* LN Pořád nechápu motivaci kanadských úřadů. Vždyť to jsou jejich peníze.
Myslím, že Kanada je mnohem orwellovštější v uplatňování politické korektnosti a že tam příslušní úředníci mají větší strach, aby nebyli označení za xenofoby. Jeden příklad: Kanaďané si u nás nechali dělat analýzu. Já jsem tu analýzu viděl, tam se píše, že Romové sice občas můžou mít oprávněný strach z - jak píší - pravičáckých excesů, ale důvody vystěhovalectví že jsou hlavně ekonomické. Čili kanadské úřady se rozhodly proti závěrům vlastní analýzy. Tím pádem to muselo být politické rozhodnutí.
* LN Zavést víza je nešťastný krok už proto, že v České republice to asi posílí nechuť vůči Romům. Jaké řešení byste navrhoval vy?
Jediná cesta je asi ta, kterou se nakonec vydali Britové: prostě azyl neudělovat. Pokud jej Kanada udělovat bude, budou lidi odcházet. No a stejně se může ukázat, že ani víza nejsou řešení. Máme bezvízový styk s Amerikou, let do New Yorku stojí mnohem míň než do Toronta. Stačí dojet autobusem na kanadskou hranici a na hranici vyslovit kouzelné slovo azyl. Tak můžete klidně spustit další migrační vlnu. Já myslím, že Romové nejsou vůbec hloupí, na to přijdou.
* LN A začne Kanada šetřit s udílením azylu?
Řekl bych, že ne. Pocit, že jsou dostatečně multikulti, pro ně bude důležitější než bezvízový styk s Českou republikou. Pokud čeští Romové mají 95procentní úspěšnost v podávání žádostí, nemá Kanada šanci tu vlnu zastavit. Nabídka stimuluje poptávku.
* LN Co si vlastně myslíte o hlavním argumentu žadatelů? Utíkají Romové z České republiky před rasovým násilím?
Samozřejmě, že to je svým způsobem taky pravda. Ale myslím, že ekonomické motivy jsou daleko silnější, protože ta bezvýchodnost ekonomické situace velké části romských rodin je zcela zřejmá. Jejich možnost uplatnění na českém trhu práce je v podstatě nulová. Já proboha nechci říci, že tady není rasismus a že tady není neonacistická scéna. Ovšem na začátku devadesátých let byla nesrovnatelně silnější, jen se tomu nevěnovala taková mediální pozornost. Taky se to vyvíjí. Všimněte si, že před pár lety ta neonáckovská uskupení pořád útočila na Židy, na homosexuály... Když zjistili, že to nezabírá, opět se vrátili ke kořenům, tedy útočili hlavně na Romy. Protože tam najednou zažívají jistou podporu veřejnosti. Když je v Janově velká kriminalita, místní to ohrožuje a jsou nasraný. My jsme to přesně psali ve studii postavené na výzkumu z roku 1995, že v Bečově situace dorůstá k etnickému konfliktu a že až tam přijde někdo s rasistickým programem, bude mít úspěch. Prostě negativismus v lidech v dané situaci nesmírně roste a pak třeba nějací méně oduševnělí jedinci skončí u podpory Dělnické strany. To jsme v té studii dávno předvídali, Michael Kocáb ji teď jen recykloval a předložil na vládě.
* LN Může k nehybnosti celé situace přispívat i fenomén známý pod termínem lidskoprávní průmysl?
Myslím, že hlavní zodpovědnost nese specifická severočeská oligarchie - a nezáleží na stranické příslušnosti -, která zasahuje až do policejních, soudních rozhodnutí a do státních zastupitelství. Jsou to lidé propojení s realitkami, kterým se podařilo uvolnit obrovské množství domů v Praze a jinde v republice tím, že sestěhovali Romy do Janova a do Bečova. To je nesmírně výnosný byznys. Ale fakt je, že to, co nazýváte lidskoprávní průmysl, existuje. A fakt je, že čím více se zadává zpráv, tím víc míst v daném odvětví je. Jednoznačně. Čímž vůbec nechci zpochybňovat upřímnou motivaci většiny těch lidí. Jsou to ale pracovní místa, platy, uplatnění. Vy asi taky jako redaktor Lidových novin nebudete psát o tom, že tištěným periodikům hrozí zánik, a tím celou situaci přivolávat.