PRAHA Už jeden ze zahajovacích filmů letošního filmového festivalu Febiofest se stal jedním z jeho vrcholů. Islandský režisér Fridrik Thór Fridriksson uvedl svou novinku Mama Gógó, která připomenula, čím je tento tvůrce výjimečný: spojuje tragiku s melancholickým humorem a využívá ohromující severské lokace.
Mama Gógó je příběhem autobiografickým nadvakrát. Vystupují v něm režisér, jehož filmy sice mají skvělé recenze, ale mizivou návštěvnost, a jeho matka podléhající Alzheimerově chorobě. Fridriksson v první linii přímo cituje svůj na Oscara nominovaný film Děti přírody – a v druhém vzdává poctu své téměř stoleté matce, která touto chorobou trpí.
Duševním poruchám se režisér věnuje dlouhodobě: jeho slavný snímek Andělé všehomíra se týkal schizofrenie, předloni pak dokončil dokument Matčina kuráž o ženě pokoušející se proniknout do vnitřního světa svého syna. I kvůli němu je Mama Gógó prvním Fridrikssonovým hraným filmem po šesti letech. „Matčina kuráž zabrala tři a půl roku mého života, ale vůbec toho nelituju,“ řekl tvůrce.
Fridriksson do Česka jezdí často a rád. „Jsem tu už asi podvacáté, vracím se sem i jako turista,“ říká. „Cestuju hodně i tak, ale tohle je moje oblíbená země s příjemnou atmosférou.“ Zahajovací projekci Febiofestu uvedl, ale na celý film se v sále nezdržel. „Zůstal tam nicméně můj kamarád z Islandu a povídal mi, že Češi se smáli a zřejmě i slzeli na těch samých místech jako Islanďané,“ řekl.
Rozhovor s Thórem Fridrikssonem vyjde v zítřejších LN
