LN Proč jste si pro tak náročný herecký duel vybral právě je, co jste především spojením Havlová Juřičková sledoval?
Obě dámy jsou naprosto odlišné a tím to bylo docela zábavné. V žertu jsem je oslovoval Moje královny! A dosti často se stalo, že na ně celý soubor čekal na připomínky – ale královny si přece něco takového mohou dovolit! Pokud jde o Lucii Juřičkovou, je to výborná herečka a osobnostně naprosto s Dagmar kontrastuje. Jenom tak mohl fungovat ten konflikt královen na jevišti. Chtěl jsem také dát Lucii šanci v roli, ve které by ji možná diváci nebo odborná veřejnost nečekali. Moje zkušenost je ale taková, že tito herci jsou potom úžasní.
LN Proč jste se rozhodl právě pro toto drama, byl to váš výběr nebo oboustranná dohoda?
Hra mě vždycky fascinovala, i se všemi svými nedostatky. Navíc mám velmi rád obě královny jako historické osobnosti a ten jejich konflikt je prostě skvostný.
LN Proč jste zadali nový překlad a v čem se odlišuje?
Chtěl jsem nejnovější možný překlad, protože moje inscenační představa hry byla naprosto současná. Zadání bylo, aby dialogy měly ostřejší a věcnější vyjadřování. Chtěl jsem, aby to bylo co možná nejsrozumitelnější současnému publiku. S tím souvisela i koncepce škrtů. LN Za co hru považujete, inklinujete víc k výkladu v politickém nebo psychologickém smyslu?
Je tam obojí, jedno bez druhého by vlastně nefungovalo. Cítím v té hře nesmírné napětí mezi osobním dramatem dvou slabých žen a politickým dramatem dvou silných královen. Zároveň je to vlastně konflikt dvou protikladů – bezbřehé romantiky a přísného realismu, prudkosti a vyhýbavosti, ženskosti a komplexu, přirozeného charismatu a masky a podobně.
LN Změnila práce na inscenaci nějak zásadně váš pohled na hru?
Uvědomil jsem si, že je to opravdu, ale opravdu těžká hra! A že má smělost je už na pováženou!
LN Viděl jste už nějaké nastudování a jak jste ho hodnotil?
Viděl jsem pouze jedno, zato hned v dvojím obsazení, a to ve Stavovském divadle zhruba před deseti lety. Ta inscenace se mi zdála hodně konzervativní. Moc si ji nepamatuju, ale naprosto úžasná tam byla Táňa Medvecká!
LN Pravidelně pracujete se scénografem Henrichem Borárosem. Proč právě s ním, v čem si vyhovíte?Henri je neskutečnej pracant a zároveň hodně talentovanej člověk. To je skvělá kombinace! Navíc mi neodpustí nic a neustále mě posouvá v disciplíně zvané nekonvenční způsob divadelního uvažování a vnímání. Je taky dost odvážný! I v tom mě mimo jiné takzvaně velmi inspiruje.
