3. července 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Když systém lidi nepřesvědčí, boj s korupcí bude sprosté slovo, míní Kameník

Martin Kameník. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Kameník. | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Jeden z garantů projektu Rekonstrukce státu, Martin Kameník z protikorupční organizace Oživení, hovoří o nevůli politiků vymezit si mantinely, únavě z dokola omílaných předvolebních slibů i potřebě, aby soudy dotáhly do konce některý z opravdu velkých případů uplácení.

LN: Před minulými volbami jste obcházeli politiky, po nichž jste chtěli, aby se zavázali k prosazení devíti protikorupčních zákonů. Jsme na sklonku fungování stávající vlády. Můžete se proto ohlédnout a zhodnotit, co se Rekonstrukci státu z jejích priorit podařilo prosadit?
Povedlo se jich pět. Největším úspěchem jsou zákony o financování politických stran, které přinášejí na české poměry celkem revoluční pravidla pro placení předvolebních kampaní a transparentnost hospodaření politických stran. Úspěchem je i zákon o střetu zájmů. Díky němu mají politici povinnost předkládat majetková přiznání, k informacím o jejich poměrech je navíc mnohem lepší přístup, což umožňuje kvalitnější veřejnou kontrolu.

Z takzvané „velké trojky“ bych ještě zdůraznil registr smluv, ale o něm asi není třeba příliš mluvit. To jsou zřejmě největší úspěchy. Naopak za úspěch rozhodně nepovažuji zákon o státní službě. Z něj vyšel kočkopes mezi tím, co si přáli odborníci spolu s částí vládní koalice, a prioritami opozice, která v podstatě celý proces zablokovala.. Výsledkem je varianta, jež podle našeho názoru úplně nezaručuje nezávislý výkon státní správy. Navíc obsahuje slabši garance proti zneužití.

LN: Jak by měl zákon o státní službě vypadat, abyste s ním byli spokojeni?
Určitě měl obsahovat model silného a nezávislého generálního ředitelství státní služby. Dnes je řízení státní správy podřízeno ministru vnitra, což přeci jen umožňuje jistý politický tlak. Další otázka je odměňování zaměstnanců ve stání správě. To jsou věci, které se řeší za běhu, místo aby byly připravené ještě před přijetím zákona.

Jestli byla reforma úspěšná, to se dozvíme za deset let. Pokud v té době budeme umět lépe stavět dálnice, kvalitněji připravit důležitý projekt, účinněji čerpat dotace z Evropské unie, potom bude jasné, že dnešní změny mají hmatatelný efekt.

MARTIN KAMENÍK (*1978)

  • Pochází z Jeseníku, kde absolvoval střední obchodní školu.
  • Vystudoval veřejnou politiku na FSV UK v Praze. Věnuje se fenoménu korupce, tvorbě protikorupční politiky a strategií.
  • Specializuje se na problematiku veřejných zakázek z hlediska transparentnosti, veřejné kontroly a efektivity.
  • Je předsedou spolku Oživení, který se od roku 1999 zabývá střety zájmů, korupcí a transparentností veřejné správy. Kameník pro Oživení pracuje od roku 2007.
  • Patří mezi garanty Rekonstrukce státu. Jedná se o projektnevládních neziskových organizací, firem, občanů v regionech a politiků, který v tomto volebním období prosazoval devět zákonů, jež mají zlepšit fungování státních institucí a politických stran

LN: Přeci jen bych se vrátil k registru smluv. Od července vstoupí do hry pravidlo, že nezveřejněná smlouva neplatí. Senátoři zároveň ve středu odhlasovali kompromisní návrh, který zavádí výjimky z povinného zveřejňování v registru pro některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí. Jak se na výsledek hlasování díváte?
Obecně zavádění výjimek příliš nepodporujeme. Ke kompromisnímu návrhu jsem proto trochu skeptický, i když je to asi jediný průsečík současné politické vůle registr zavést. Jakákoli výjimka v našem právním řádu totiž generuje pouze nejistotu. Ta se pak klidně může stát nejlepším argumentem pro to, aby se zrušila ta vůbec nejlepší sankce, což je zmíněná sankce neplatnosti. Umím si představit, že přijde nová vláda, stanou se tři až čtyři průšvihy a sněmovna si odhlasuje, že tam tenhle postih nebude. To je ale příliš černý scénář.

LN: Budete před podzimními volbami lobovat za prosazení zbylých protikorupčních opatření, která se vám v uplynulých čtyřech letech nepovedlo dovést do konce?
Zatím se rozhodujeme, jak bude vypadat další práce Rekonstrukce státu. Ale je určitě jasné, že z balíku devíti klíčových zákonů vypadly některé, jež považujeme za velice důležité a bytostně zásadní pro to, aby česká protikorupční politika stála na pevných základech a měli jsme k dispozici standardní pravidla jako všude ve vyspělých zemích.

LN: Jaké zákony máte na mysli?
Nejvíce zákon o státním zastupitelství, který byl slibován, ale jsme stále na počátku. To znamená, že nezávislost a kvalita managementu státních zastupitelství je založena pouze na několika konkrétních lidech, ale není garantována systémově. Sice dnes každý může říci, že to funguje dobře, ale nikdy nevíme, kdo se po volbách stane ministrem spravedlnosti a jestli nevymění nejvyšší státní zástupce pana Pavla Zemana nebo paní Lenku Bradáčovou. Stačí, abyste tam dal někoho nekompetentního, kdo si dejme tomu nebude dávat takový pozor na úniky informací z živých kauz, a jsme tam, kde jsme byli před několika lety.

LN: Proč se zákon o státním zastupitelství nepodařilo prosadit?
Nejsem odborník na uvedenou problematiku, takže si můžu maximálně udělat dojem z toho, co bylo v médiích. Z toho, co vím, šlo o velký střet zájmových skupin. Jedna se zformovala kolem politiků, kteří se bojí, že se pustí nekotrolovaný džin z láhve. Ti přišli se známým a legitimním argumentem „Kdo hlídá hlídače?“ To je známá otázka, ale lze se zamýšlet nad tím, jestlu je správně pokládána a zda je vždycky zcela oprávněná.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz