Údiv

Divím se, že tak zásadní text, vyvolal zatím nulovou diskusi. Seriózní tisk, regulující vulgarity a vyžadující registraci diskutujících, se zřejmě do jisté míry stál obětí své serióznosti.

Pokud jde o obsah článku, souhlasím s argumentací Alexandra Tomského. Bizarní a odcizená témata nemohou být základem čtení pro běžného člověka a díla s podobným námětem by neměla být přednostně oceňována. Sluší se však podoknout, že pan Tomský to v zápalu diskuse možná přehnal, když poměry v Magnesii Liteře, kdy ceny dostávají díla pro několik stovek čtenářů, přirovnal k poměrům ve Francii. Prý i proto je francouzská literatura ve světě neúspěšná. Dovolil bych si oponovat poukazem třeba na nobelistu LeClezia, který dokázal přiblížit běžnému čtenáři tak "jemná" témata, jako je vnímání běhu času odlišné euroamerického pojetí, a přesto je ve světe úspěšný (román Poušť). Nebo co třeba Duboisův román Život po francouzsku? Inteligentní text se značnou vypovídací hodnotou a přesto velice čtivý.

Tato jediná námitka mi však nebrání abych mohl napsat, že článek odhalil co je zatuchlého v literárním rybníku. Také způsob výběru  diskutujících a způsob kladení otázek pana redaktora Kamberského, považuji za velice zdařilý. Díky.