16. ledna 2019 16:39 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Konec střídání času se odkládá. Vyhlášení Evropské komise bylo předčasné, tvrdí Ťok

(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: Justyna Fedec, Zdeněk Sodoma

PRAHA Sedm z deseti Čechů čeká zklamání. Právě takový podíl obyvatel totiž touží po konci střídání zimního času s letním. A tak když Evropská unie loni vyhlásila, že s posouváním ručiček bude utrum, tito lidé se těšili, že to letos v březnu, respektive říjnu udělají naposled. Nyní je jasné, že se tak nestane letos ani příští rok.

„Rakousko už řeklo, že to bude nejdřív v roce 2021. Ukázalo se, že to bylo poněkud nepřipravené. Představa, že se pískne a od dalšího střídání času bude po všem, byla lákavá, ale to by se to muselo udělat nařízením. To Evropská komise udělat může, ale nechce,“ řekl LN ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), na jehož resort padá zodpovědnost za hladký výsledek ručičkové revoluce.

Na sklonku loňského léta záměr zrušit směrnici o posouvání hodin představila dosluhující Komise Jeana-Clauda Junckera. Do veřejné konzultace na webu, kde se běžně vysloví minimum lidí, se sešlo 4,6 milionu hlasů. Není to ani procento obyvatel EU, ale před Komisí se otevřela líbivá perspektiva populárního, až populistického gesta. Juncker vyhlásil, že lid má dostat, čeho si žádá, a že fanoušci letního času naposledy posunou hodiny nyní v březnu, zastánci zimního času v říjnu.

Plán se zadrhl hned z kraje; ani nejbližší sousedi, třeba Česká republika a Německo, se neumějí shodnout na tom, který z časů si zvolit. A do anarchie libovůle každého národa se nechce nikdo pouštět.

„Je to velmi citlivá věc – už dnes víme, že Němci by chtěli letní čas, my raději zimní, tři nebo čtyři státy chtějí zachovat střídání. V rámci Unie je to fragmentováno a že by každá země měla vlastní čas, k tomu doufám nedojde. Četl jsem, že když se střídání zavádělo, trvalo to pět let, než se na to všichni připravili, tady se to chtělo za čtrnáct dnů i s cestou. Protože jsem o tom nic dalšího neslyšel, doufám, že se Komise rozhodne pro poctivější přístup. To, že je tu poptávka po zrušení střídání, respektuji a nemyslím si, že je to špatně. Musí se to ale udělat šikovněji,“ shrnuje ministr Dan Ťok.

Byl by to právě on, kdo by disponoval novinkami, protože Českou republiku zastupuje na patřičných jednáních. Naposled se ale setkání unijních ministrů nad tématem odehrálo loni v prosinci a od té doby na překotný plán Evropské komise sedá prach.

Neznamená to, že by členské státy nic nedělaly, všichni musejí pracovat s tím, že zmizí unijní směrnice jako zastřešující dokument pro svorné a unifikované přepínání mezi zimním a letním režimem. Každá země musí změnu zohlednit ve svém právním kodexu, což je ještě ta nejmenší svízel.

Nejvíc času, energie a diplomacie zabere sladění pozic unijních států, aby nepropukla anarchie – podle analýz by to mělo neblahý vliv třeba na nákladní nebo leteckou dopravu.

Česká republika se tak ztotožnila s rakouským názorem, že realistický termín je nejdřív na jaře roku 2021, a to při vysoké míře optimismu.

Vědci prosazují zimu

Během procesu příprav bude náročné i to, sladit politické preference, jež zohledňují různé argumenty, s víceméně pocitovým upřednostňováním obyvatel. Zatímco česká vláda se zatím neformálně a bez hlasování shodla, že větší smysl jí dává permanentní zimní čas, v loňském průzkumu veřejného mínění se Češi vyslovili obráceně – větší skupinu sympatizantů získalo „věčné léto“.

Mnoho světla do rozhodování nepřinášejí ani odborné studie. Na téma střídání času jich vzniklo úhrnem zhruba třicet, osm jen v posledních dvou letech. Jedny kategoricky uvádějí, že blahodárnější je letní režim, druhé se stejně jednoznačně vymezují proti němu. Posledním přírůstkem je pak analýza dodaná do mezinárodního pléna Portugalskem. V ní se praví, že ze všeho nejlepší bude dál posouvat hodiny.

Většina států počítá s tím, že se formou webové ankety přeptá na názor svých lidí, některé už to i udělaly, ale nikdy se nevrhají na tenký led referenda. Protože pořád platí, že na konci ošemetné a složité debaty má vyplynout jednotná unijní pozice. Z toho je jasné, že ne každý dostane to, co si přeje.

Do vády se na konci loňského roku zapojili i biologové z mezinárodních odborných společností, kteří víc plusových bodů připsali zimnímu času – pro lidský organismus je prý příznivější.

Biologické hodiny

„Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního, tedy zimního času je nejlepší volbou pro veřejné zdraví. Zajistí to lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. 

Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času. Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší,“ uvedla tehdy Alena Sumová, která vede oddělení zabývající se chronobiologií ve Fyziologickém ústavu AV a působí i v Evropské společnosti biologických rytmů.

Posouvání hodin se v českém prostoru permanentně usadilo v roce 1979, bylo to v souvislosti s ropnou krizí, režimy potřebovaly, aby lidé méně svítili a topili.

Od 80. let se ustálilo pravidlo, že hodiny se přetáčejí od března do září. Ze začátku byl letní i zimní čas stejně dlouhý – šest měsíců. Od roku 1996 trvá v celé Evropské unii letní čas sedm měsíců a zimní pět. Unijní regule se zaváděly proto, že odlišné národní úpravy času působily problémy v logistice či dopravě.

Jednou za pět let česká vláda musí nařízením vyjmenovat, kdy přesně v dalších rocích bude rafička v pohybu. Naposledy se to dělalo před třemi lety.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz