21. září 2017 9:17, aktualizováno  12:12 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Ministr Pelikán podal kárnou žalobu na soudkyni Královou z kauzy Nečasová

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 18Diskuse
Robert Pelikán | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Robert Pelikán | foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ve čtvrtek podal kárnou žalobu na soudkyni Helenu Královou z Obvodního soudu pro Prahu 1. Návrh se týká pěti různých trestních řízení, které Králová podle ministra prodloužila o léta, protože v nich opakovaně nerespektovala závazné právní názory nadřízených soudů. Sdělila to mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová. Mezi pěticí kauz jsou i mediálně sledované případy exmanažerů Čepra či zneužití Vojenského zpravodajství.

„Společným jmenovatelem těchto řízení bylo to, že soudkyně Králová jako samosoudce nebo jako předsedkyně senátu opakovaně nerespektovala závazný právní názor a pokyny vyslovené v rozhodnutích nadřízených soudů. Ve všech případech následně nadřízený soud, tedy Městský soud v Praze, rozhodl tak, že věcí se bude zabývat jiný samosoudce nebo jiný senát,“ popsala mluvčí.

Doplnila, že ministr u Králové prozatím nevyužil svého oprávnění rozhodnout o dočasném zproštění výkonu funkce soudce.

Podle České televize Pelikán soudkyni v žalobě vytýká zaviněné porušení povinností soudce a ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

Podle Pelikána se Králová při svých rozhodnutích opakovaně neřídila závaznými pokyny nadřízeného soudu, aniž by to patřičně zdůvodnila a vyargumentovala.  „Zaviněně porušila povinnosti soudce a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů,“ cituje web ČT z dokumentu.

Kárným proviněním soudce se rozumí buď zaviněné porušení soudcovských povinností, nebo zaviněné chování, kterým soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v rozhodování soudů. Ministr spravedlnosti může navrhnout zahájení kárného řízení proti jakémukoliv soudci. Stejnou pravomoc má i prezident. Kárnou žalobu projednává Nejvyšší správní soud. Podle závažnosti provinění může soudci uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedy soudního senátu nebo odvolání z funkce soudce.

Ministr může Královou dočasně zprostit z funkce

Návrh na zahájení kárného řízení může ministr podat do půl roku ode dne, kdy se dověděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, nejpozději však do tří let od jeho spáchání.

Pokud v kárné žalobě navrhl odvolání z funkce, může ministr soudkyni výkonu funkce dočasně zprostit, a to až do pravomocného skončení kárného řízení. Proti rozhodnutí o dočasném zproštění funkce by Králová mohla vznést námitky, které by ale neměly odkladný účinek. Po dobu dočasného zproštění pobírá soudce polovinu svého platu. Jestliže o funkci na konec nepřijde, zbytek se mu poté doplatí.

Soudkyně Králová se s pražským městským soudem neshodla v kauze zpravodajců. Poté, co aktéry případu opakovaně zprostila viny, zpochybnil jiný senát městského soudu její nestrannost a vytkl jí nelogické hodnocení důkazů. Věc proto loni v prosinci přidělil nové soudkyni. V dubnu letošního roku ji pak odvolací senát odebral i kauzu Čepra týkající se bývalého generálního ředitele Tomáše Kadlece a obchodního ředitele Alexandra Houšky. Podle obžaloby oba porušili nevýhodnými transakcemi z roku 2005 povinnosti při správě cizího majetku a státnímu podniku způsobili škodu 156 milionů korun. Soudkyně Králová dvojici osvobodila, a to celkem třikrát - nejprve v roce 2013, poté o dva roky později a naposledy loni v září. Poslední z verdiktů zrušil pražský městský soud v dubnu, poslal věc zpátky na obvod k dalšímu projednání a nařídil výměnu soudce. Předsedkyně odvolacího senátu pražského městského soudu Eva Brázdilová mimo jiné konstatovala, že soudní senát pod jejím vedením opakovaně nerespektoval rozhodnutí nadřízených soudů a „zcela ignoroval“ i právní názor Nejvyššího soudu.

Kauzu takzvaných poslaneckých trafik, která vedla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády, Králová nadále rozhoduje. Pražský městský soud na jaře zamítl stížnost státních zástupců, podle nichž je Králová podjatá. Poslední soudní jednání bylo 7. září. Dalších sedm jednacích dní soudkyně stanovila na období od října do prosince.

Králové byly odebrány kauzy Vojenského zpravodajství i Čepra

Výběr informací o soudkyni Heleně Králové (66), známé z kauz Jany Nečasové (ministr spravedlnosti Robert Pelikán na ni podal kárnou žalobu a navrhuje odvolat ji z funkce): - Kauzou zneužití Vojenského zpravodajství se soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 zabývala od června 2014, kdy státní zastupitelství podalo obžalobu. Koncem června nejprve Králová trestním příkazem Nečasové uložila roční podmíněný trest, stíhání jednoho obviněného zastavila a případ dalších dvou předala ministerstvu obrany, aby ho řešilo jako kázeňské provinění. Pražský městský soud však už tehdy případ zpravodajců vrátil. Nečasová (dříve Nagyová) i státní zástupce navíc podali odpor, takže se muselo konat hlavní líčení.

Loni v květnu Králová dospěla k závěru, že nikdo trestný čin nespáchal. Městský soud v Praze vyhověl odvolání žalobců a vrátil věc k doplnění dokazování. Králová proto rozhodovala znovu a loni v červnu čtveřici znovu nepravomocně osvobodila. Odvolací soud ale verdikt znovu zrušil a případ vrátil k projednání. Letos v lednu pak pražský městský soud kauzu zneužití zpravodajství Králové odebral. Vytkl jí nelogické hodnocení důkazů a zpochybnil její nestrannost. Případ nyní řeší nová soudkyně Pavla Hájková.

Od konce loňského roku Králová soudí i další případ, související se zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013. Jedná se o kauzu takzvaných trafik, tedy podplácení poslanců funkcemi. Žalobě kromě Nečasové čelí i její manžel a bývalý premiér Petr Nečas či někdejší vládní úředník Roman Boček. Králová požádala, aby jí případ odebrali kvůli tomu, že její kolegyně je manželkou exposlance ODS Petra Tluchoře (v kauze byl dřív obviněn a nyní je svědkem), městský soud jí ale nevyhověl. Letos soud zamítl stížnost státních zástupců, podle nichž je Králová podjatá. Soudní líčení v této kauze nadále pokračuje.

Králová soudila umělce Týce a byla členkou KSČ

Mezi další mediálně sledované případy, které soudkyně Králová v uplynulých letech rozhodovala, patří i obvinění někdejšího šéfa Správy železniční a dopravní cesty Jana Komárka za uzavření nevýhodných smluv na nákup elektřiny. Po dvojím osvobození senát pod vedením Králové v listopadu 2013 Komárka odsoudil k dvouleté podmínce (za pokus o porušení povinnosti při správě cizího majetku mu hrozilo až osmileté vězení). Městský soud ale nakonec Komárka, který vinu od počátku odmítal, osvobodil.

V listopadu 2013 padl verdikt i v kauze bývalého ředitele firmy Čepro Tomáše Kadlece a jeho někdejšího obchodního ředitele Alexandra Houšky. Podle žalobce podepsali v letech 2003 až 2005 nevýhodné smlouvy - podnik levně prodával palivo prostředníkovi a poté je mnohem dráže nakupoval zpět. Králová oba muže osvobodila, po dovolání nejvyššího státního zástupce se však proces vrátil na začátek. Kadlec a Houška byli osvobozeni i v prosinci 2015 a loni v září. Oba tyto verdikty Králové městský soud zrušil - první s odůvodněním, že hlavní líčení provázely podstatné vady a také porušení trestního zákoníku. Letos v dubnu byla Králové kauza odebrána.

V listopadu 2013 padl další osvobozující rozsudek ve sledované kauze, pod který se podepsala Králová. Obžaloby zprostila bývalého velvyslance v Thajsku Milana Sedláčka a další dva lidi, obžalované za zneužití pravomoci a podvodu při uzavření tří smluv na marketingové akce kolem česko-asijského fóra 2009. Zhruba o dva měsíce dříve padl osvobozující verdikt i v podobném případu někdejšího ministra a velvyslance v Austrálii Juraje Chmiela, kterého žaloba vinila z porušení zákona o veřejných zakázkách.

V předchozích letech soudila Helena Králová například i výtvarníka Romana Týce kvůli jeho konfliktu se strážníky. V červnu 2012 rozhodla, že umělec nespáchal trestný čin a případ skončil jako přestupek na radnici. Na starosti měla také kauzu Čechoameričana George Novotného, obžalovaného mimo jiné z vydírání bývalého šéfa televize Nova Vladimíra Železného (případ souvisel s kauzou, ve které byli oba potrestáni za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny). Novotnému v červnu 2009 vyměřila dvouletou podmínku.

Králová (narozena 12. srpna 1951) začínala podle informací médií v justici v polovině 70. let, nejprve působila v Chebu a Karlových Varech. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1 byla jmenována v roce 1990 po několikaleté pauze, na přelomu století působila i jako jeho místopředsedkyně. Podle seznamu, který začátkem roku 2011 zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti, byla před rokem 1989 členkou komunistické strany.

Soudkyně Králová čelí kárné žalobě za pět řízení, v nichž nerespektovala názor nadřízeného soudu. Dočasné zproštění funkce zatím Pelikán neuplatnil.

ČTK
  • 18Diskuse

Najdete na Lidovky.cz