Spor o velryby - Japonci čelí kritice, brání se „vědeckými“ účely lovecké výpravy
TOKIO Vyplutí flotily, která má ve vodách Antarktidy zabít více než tisíc kytovců „pro vědecké účely“, provázela na japonské straně téměř slavnostní atmosféra. Ze světa naopak podle očekávání začaly přicházet výrazy nelibosti, mimo jiné i z Austrálie a Spojených států - tedy jinak spojenců Tokia. A v patách japonské výpravě jsou i aktivisté z nátlakové ekologické organizace Greenpeace. Nic nemůže lépe ilustrovat kontroverzi kolem lovu velryb než tyto protichůdné reakce.
„Velrybí maso jsme pojídali dlouho dobu. Jak se liší konzumace velryb od konzumace vepřů či krav?“ řekl agentuře AP jeden z řezníků na trhu v přístavu Šimonseki na jihozápadě Japonska, odkud velrybáři vyplouvali. „Doufám, že komerční lov opět začne, abychom měli v Japonsku více velrybího masa,“ tlumočil názor některých Japonců.
Právě potřeba zachovat si tento tradiční zdroj potravy je jedním ze zdůvodnění, která lze v zemi vycházejícího slunce při debatě o lovu velryb zaslechnout. Jenže narazit například v ulicích Tokia na velrybí restauraci - či maso na jídelním lístku - je spíše výjimečné. Existují ovšem i další argumenty, například nutnost regulovat velrybí populaci v případě přemnožení, což už je těžší ověřit .
Od okamžiku, kdy v roce 1986 vstoupilo v platnost mezinárodní moratorium na lov velryb, bylo zabito více než 29 tisíc kusů. Přestože moratorium na komerční lov velryb platí už 20 let, zabíjení kytovců pokračuje dál. Oficiálně se tak děje pro vědecké účely. Pravidla Mezinárodní velrybářské komise (IWC) totiž povolují, aby se maso takto ulovených kytovců dostalo do obchodů a restaurací a tím pádem nebylo znehodnoceno.
S Greenpeace za zády
Japoncům se ovšem nedaří těmito argumenty přesvědčit okolní svět. Není překvapením, že současnou velrybářskou výpravu bude po celou dobu jejího pobytu v antarktických vodách doprovázet plavidlo organizace Greenpeace. Aktivisté oznámili, že mají v plánu natáčet velrybáře při práci a následně videozáznam představit veřejnosti.
Jenže nezůstává u aktivistů, pro něž jsou podobné akce v popisu práce. Oficiální protest proti výpravě dorazil do Tokia například z Austrálie. „Vláda znovu naléhá na Japonsko, aby přehodnotilo svou pozici v této nehumánní činnosti, s níž nesouhlasí většina zemí světa,“ řekl australský ministr zahraničí Alexander Downer.
Do protestů se nově zapojily i Spojené státy - americké ministerstvo zahraničí prostřednictvím svého mluvčího apelovalo na Japonsko, aby od své expedice upustilo. Hlavním důvodem je kvóta, která Japonsku mezi tisícovkou kytovců povoluje výlov 50 kusů plejtváka myšoka a velryby hrbaté - tedy ohrožených druhů. Japonsko však argumentuje i tím, že populace velryb se znovu obnovila natolik, aby mohl být lov umožněn. Samozřejmě řízený a pochopitelně jen pro vědecké účely.
***
Graf
Počet ulovených velryb od roku 1987
Pramen: Mezinárodní velrybářská komise
celkem velryb 10 477
9684
plejtváků
malých
392 p. sejval
346 p. Brydeova
42 vorvaňů
13 p. myšoků
Odhadované populace velryb
plejtvák malý 199 000 na severní polokouli, 960 000 na jižní
vorvaň 360 000
plejtvák Brydeův 90 000
plejtvák myšok 79 000
keporkak 65 000
plejtvák sejval 54 000
plejtvák šedý 26 400
velryba grónská 10 500
Velryby, které chtějí Japonci lovit
plejtvák malý: hmotnost 4-6 tun, délka 7 - 10 metrů
plejtvák myšok: hmotnost 45 - 70 tun, délka 119 - 26 metrů
keporkak: hmotnost 25 - 31 tun, délka 11 - 16 metrů
Mořský lov sledují i suchozemští Češi
Pravidla lovu kytovců schvaluje Mezinárodní velrybářská komise (IWC). Nejde jen o expertní organizaci, patrné jsou v ní politické vlivy. Obě strany se do ní snaží například lákat spřízněné země, a to včetně těch bez přístupu k moři. Mezi 78 členy je tak i Česká republika (v současnosti ji zastupuje Pavla Hýčová) či Rakousko. Komise vznikla v roce 1946, první Úmluva o pravidlech lovu velryb platí od roku 1948. Moratorium na lov bylo schváleno v roce 1982, v platnost vešlo o čtyři roky později.
Harpuny Japonců míří na velryby
Japonští velrybáři tento týden vypluli na lov tří druhů kytovců. V okolí Antarktidy a jižních oblastí Tichého, Atlantského a Indického oceánu chtějí ulovit více než tisíc kusů velryb. Porušili tak desetiletí trvající celosvětový zákaz lovu ohrožených druhů kytovců.
Velryby žijí na severní a jižní polokouli. Jednotlivé populace rovník prakticky nepřekračují, takže i zdánlivě vysoké číslo nemusí znamenat, že druh je „za vodou“. Indický oceán je vyhlášený za oblast, kde jsou velryby chráněny, od roku 1979 a jižní oblasti okolo Antarktidy od roku 1938.
Kvóty lovu roce 2007-2008
Japonští velrybáři zamíří harpuny na plejtváka malého, plejtváka myšoka a keporkaka, zvaného též velryba hrbatá celkem chtějí ulovit
1035 kusů kytovců
935 plejtváků malých
50 plejtváků myšoka
50 keporkaků
Japonci zdůvodňují lov vědeckými zájmy, ale anatomie velryb je již prozkoumána. Vědce mnohem více zajímá život velryb ve volné přírodě, což lov určitě neobjasní.
Počet velryb se odhaduje na základě sčítání
v tzv. velrybích porodnicích. Každá velryba má na ocase nebo u hřbetní ploutve charakteristickou kresbu nebo skvrnu, která je stejně ojedinělá jako otisky prstů u člověka. Snímky zachycují ocas keporkaka a hřbetní ploutev plejtváka myšoka.
