Neděle 21. dubna 2024, svátek má Alexandra
130 let

Lidovky.cz

Česko

Nárok být členem vlády není dle Ústavního soudu automatický. Může se omezit tak, aby střet zájmů nevznikal

Na snímku je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský během jednání Ústavního soudu. foto: ČTK

PRAHA - Trvalo tři roky, než Ústavní soud (ÚS) vyjevil, co si myslí o novele zákona o střetu zájmů, pro niž se vžil název lex Babiš. Protože kvůli Andreji Babišovi vznikal především a premiér mínil, že zákon omezuje jeho práva. V úterý ÚS vyhlásil, že s takovým výkladem nesouhlasí. Lex Babiš platí i dál celý tak, jak ho poslanci v roce 2017 schválili.
  21:18

Podnět vzešel od prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců ANO. Namítali, že podle novely platí: kdo chce do politiky, musí opustit byznys. Soudci včera uvedli, že takové omezení se nekoná.

Zákon o střetu zájmů platí beze změn, rozhodl Ústavní soud. Návrhy od Zemana a poslanců ANO zamítl

Každý může i nadále kandidovat, kam je mu libo, když je plnoletý, bezúhonný Čech. Ale právo stát se členem vlády stejně prosté není, podle soudců je legitimní omezit ministry či premiéra tak, aby se možnému střetu zájmů vůbec nevystavil. Neboť už „zlé zdání“, pocit, že věci nejsou v pořádku a někdo pomáhá z veřejné funkce sám sobě, podvrací důvěru lidí ve stát. Takže nadále platí, že firmy, kde má (nejen) člen vlády aspoň čtvrtinový podíl, jsou vyloučeny z tendrů, pobídek, dotací.

„Nejde o diskriminaci, neboť je na svobodné volbě toho, kdo hodlá přijmout kandidaturu či nominaci, zda požadavku vyhoví,“ píše se v nálezu s tím, že se stát nemá přizpůsobovat situaci uchazečů o funkce. Naopak. Oni se musejí podřídit volbě, jež jim stojí za to.

Protiústavního ústrku se nedostává ani firmám, na něž dopadne omezení jejich (spolu)majitele. Zhorší se sice jejich konkurenční postavení, ale nic jako právo na zakázku či dotaci neexistuje.

Poslanci zúžili výběr kandidátů do mediálních rad. Šanci mají moderátor Xaver Veselý nebo hokejista Šlégr

Skupina poslanců ANO na konci roku do podání dodala i již hotový evropský audit, který u premiéra střet zájmů konstatuje, pročež vylučuje Agrofert z dotační rodiny. Soudci namítli, že nemohou posuzovat konkrétní příběh, neboť nedostali takový podnět, ale v závěru uvedli, že na to odpověď stejně dali: Unie má právo vykládat české zákony a prosazovat svá pravidla. Závazky Česka vůči EU znamenají, že eurokomfortní výklad má přednost, už proto, že jde o peníze ze všech zemí společenství.

Prezident v reakci na brněnské rozhodnutí uvedl, že nález respektuje. „Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,“ uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ze stranických lídrů lidé nejvíc věří Babišovi, v těsném závěsu je ale Klaus mladší

Obdobně to hodnotí premiér. „Respektuji rozhodnutí Ústavního soudu. Nemění nic na tom, že lex Babiš byl přijat výhradně vůči mé osobě, aby mě vyštvali z politiky, což se nepovedlo. Rozhodnutí ale vůbec nic nemění, lex Babiš jsem se plně podřídil a svou bývalou firmu jsem převedl do svěřenských fondů. Vždy jsem jednal a budu jednat v souladu s právními předpisy,“ sdělil LN Andrej Babiš.

Soud podle něj neřešil, jestli on osobně liteře zákona vyhověl, či nikoli, jestli se ve střetu zájmů vynachází, nebo ne. „Tudíž rozhodnutí Ústavního soudu nemůže mít ani žádný vliv na řešení otázky údajného střetu zájmů vytýkaného ze strany auditorů Evropské komise,“ doplnil premiér.

Tak jednoduché to není, právě proto, že do podání poslanců Babišova hnutí přibylo koncem roku zmíněné rozšíření podání o stížnost na unijní audit. Podstatou bylo, jestli Unie smí mluvit do výkladu českého zákona.

Přednost má právo EU

Na konkrétní příběh Babiše a Agrofertu ústavní soudci neodpověděli, to je pravda. Nicméně odůvodnění doplnili douškou, že co není, může být – jen jim musí někdo oprávněný dodat podnět. A zároveň jasně naznačili, sami to v závěru vypíchli, jak si stojí evropské právo vůči českému.

„V oblasti spadající rovněž do působnosti práva Evropské unie je třeba dotčené vnitrostátní předpisy vykládat s přihlédnutím k principům plynoucím z práva unijního,“ napsali soudci a na jiném místě doplnili, že takovému výkladu je třeba „dát přednost“.

Tím, jak se praví v nálezu, že ÚS odmítl zrušit paragrafy, které firmy s podílem člena vlády z dotačních řízení a tendrů vylučují, vlastně přitakává argumentaci unijního auditu v tom, že orgány Evropské komise mají právo posoudit, jestli někdo unijní i národní pravidla proti střetu zájmů porušuje, či ne. Platí však, že sám ÚS se v nálezu nevěnuje otázce, jestli specificky český premiér postupoval v souladu s paragrafy.

Ústavní soud 18. února vyhlásí, jak rozhodl o ‚lex Babiš‘. Rozhodne se po třech letech

K čemu se soud naopak vyslovil, je argument, že voliči věděli o Babišových majetcích, a zvolili ho, pročež nemá zákonodárce, míněno nepřejícná opozice, právo oklešťovat mu cestu do Strakovy akademie. Podle soudu takové právo zákonodárce má.

„Samotné zvolení je obrazně ‚jen‘ otevření dveří do zasedacího sálu sněmovny k vyhrazenému křeslu a identifikační kartě pro hlasování,“ popisuje nález.

Ministři, premiér především, musejí snést vyšší míru nároků a#dočasných omezení osobních zájmů, protože je do funkcí neposílá přímo voličská vůle, to až vůle sněmovny. Nebo prezidenta, který by podle štulce ÚS měl dbát na to, že na post premiéra nejmenuje osobu, u níž je střet zájmů v podstatě „neřešitelný“.

Zákon kvůli konkrétní kauze

Námitky poslanců hnutí ANO se točily i kolem toho, že novela mířila na jednoho člověka, jejich předsedu. Ústavní soud to nerozporoval, ale zákon kvůli tomu neshodil, protože takhle se úpravy střetu zájmů rodí i v cizině. Vznikají z#konkrétních kauz či podnětů. „Buď to do té doby nebylo pociťováno jako problém, nebo funkcionář pod veřejným tlakem odstoupil,“ řekl k tomu soudce zpravodaj Jan Filip. Důležité je, že předloha platí obecně. Podle lednových dat je veřejných funkcionářů pod jeho dopadem více než 40 tisíc.

Kritice skupiny poslanců podléhala i schvalovací procedura – podle nich se nakupilo tolik pozměňovacích návrhů, že členové parlamentu nevěděli, o čem hlasují. S tím se soud neztotožnil, ale výhradu k projednávání přece jen měl, a to vůči společnému devastačnímu účinku na důvěryhodnost státu, o který se postarali členové tehdejší koalice i opozice při vzájemném obviňování, kdo chce koho ničit a kdo vede kampaň.

Poslanci ANO připravili ústavní stížnost na ‚lex Babiš‘. Podepsalo ji 44 poslanců

„Není důležité jen to, jak správa věcí veřejných objektivně funguje, ale i to, jak se její fungování jeví veřejnosti. Tuto důvěru si stát může sotva získat tam, kde existuje podezření, že výkon funkce byl či je trvale ovlivněn osobními zájmy. (...) Je-li takové podezírání (bez výsledků) trvalou součástí politického boje, důvěra se může rychle ztrácet,“ míní ústavní soudci.

Na důkaz toho tvrzení se podle nich stačí začíst do médií i do záznamů z jednání sněmovny, když se novela projednávala. Poslanci vzájemným obviňováním, kdo jak porušuje střet zájmů, „předčili snad i kandidáty z Haškovy povídky Obecní volby“, o nichž autor praví, že „vůdcové všech stran bez rozdílu tvoří náramně krásnou společnost, která by se pěkně vyjímala někde na Pankráci, na Mírově nebo na Borech“.

Autor:

Měsíc bez starostí s BEBELO® Milk 2: Vyhrajte zásobu mléka pro miminko
Měsíc bez starostí s BEBELO® Milk 2: Vyhrajte zásobu mléka pro miminko

Zajistěte svému miminku to nejlepší hned od začátku s BEBELO® Milk 2, které je pečlivě vyvinuté pro harmonický růst a vývoj vašeho dítěte. Mléko...