„Česká republika si je vědoma závazků ke kolektivní obraně, nebudeme to jen deklarovat, ale dělat konkrétní kroky,“ řekl Fiala.
Stoltenberg se v Praze účastní neformálního summitu zemí Severoatlantické aliance. Pořadatelství akce podle Fialy vyjadřuje podíl, který Česká republika v současnosti má na rozvoji NATO. Za hlavní téma označil hledání cest, jak pomoct Ukrajině napadené Ruskem v těžké chvíli. Platí podle něj stále, že pomocí napadené zemi přispívají její spojenci Evropě.
Stoltenberg označil Česko za spolehlivého a ceněného partnera v NATO. Připomněl, že plní závazek dávat dvě procenta HDP na obranu, ale i činnost českých vojáků v zahraničí a českou podporu Ukrajině. „Českou muniční iniciativu vnímám jako velmi významnou. Je dobrá zpráva, že první dodávky přijdou velmi brzy a poté budou dodávky kontinuální,“ řekl. Fialovi poděkoval za iniciativu i důležitou práci, kterou kvůli ní odvedl.
Generálního tajemníka Fiala ve čtvrtek informoval o úterním jednání, na které do Prahy pozval pětici evropských státníků aktivních v pomoci Ukrajině a ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala. Vedle české muniční iniciativy probírali pomoc v protivzdušné obraně země a spolupráci na rozvoji obranného průmyslu.
Česko nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila, uvedl Lipavský
Česko nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné, řekl ve čtvrtek před zasedáním ministrů zahraničí členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Praze řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Nejdůležitějším tématem jednání bude podle Lipavského (Piráti) hledání shody na dalších krocích aliance v podpoře Ukrajiny. Program šéfů diplomacií v Česku začal ve čtvrtek, mimo jiné se na Pražském hradě setkají s prezidentem Petrem Pavlem. V pátek se koná samotné zasedání.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v posledních dnech opakovaně postavil za uvolnění podmínek pro používání západních zbraní bránící se Ukrajinou. Součástí práva Ukrajiny na sebeobranu je podle něj i možnost útočit na legitimní vojenské cíle na ruském území. K výzvě se opatrně postavily Itálie či Španělsko, souhlas s ní vyjádřil i Fiala. „Pokládám to za naprosto logické. Ukrajina jako napadená země má všechna práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu,“ uvedl v úterý.
„Obecně Česko nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi, který se snaží zničit svého souseda, i útoky, které je nutné provést na ruském území,“ řekl ve čtvrtek Lipavský. Ruský prezident Vladimir Putin se podle něj snaží překreslit hranice a bezpečnostní architekturu v Evropě.
Žádní čeští vojáci se na Ukrajině aktivně neúčastní bojů, řekl také ministr. Česko podle něj pomáhá všemi možnými cestami - politicky, humanitárně, finančně i skrze vojenský materiál, zároveň přijalo velké množství ukrajinských uprchlíků.
Česko podle Lipavského také vítá návrh šéfa NATO Stoltenberga, který hovoří o vzniku takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur na pět let. Podle šéfa diplomacie půjde v některých členských zemích možná o složitý úkol, neboť to bude znamenat vyjednávání o navýšení peněz například s ministry financí, diskuse o fondu je ale nutná.
