Každý si v hlavě střežíme intimní okamžik, který si vděčně přehráváme jako oblíbený film. Ten můj se odehrává v sadu. Pod starou meruňkou sedí na štokrleti pohublý osmdesátiletý muž a stejně jako jeho tříletá vnučka zkoumá popraskaný kmen nemocného stromu a cihlově červené mravence, jimiž se kůra hemží. Oba se šťastně usmívají. Okopávám jeden, druhý, pak třetí řádek vinohradu a ti dva se stále náramně baví. Jejich souznění je totální. Takové, jaké je možné jen mezi tříletým a dospělým v pokročilém stadiu Alzheimera, kdy se jejich mentální úroveň moc neliší.