„Jednání na nezletilou naštěstí nemělo zásadní negativní dopad a je velká pravděpodobnost, že její obtíže úplně zmizí.“ Když taková slova letos v lednu padla u brněnského krajského soudu, který následně za opakované znásilňování nevlastní dcery udělil muži podmínku, vyvolalo to u veřejnosti obrovskou vlnu nevole.
I z toho důvodu, že dívka – v médiích označovaná jako Anička – se následně pokusila o sebevraždu. Její slova u soudu nezazněla. Změnit takovou praxi mají chystané úpravy u dohody o vině a trestu, které mají posílit hlas oběti.
Znásilňoval ji otčím, pokusila se zabít. Na pomoc pro dívku se vybraly tři miliony |
Dohoda o vině a trestu se využívá v případech, kdy se obviněný se státním zástupcem zcela shodne na vině, trestu a dalších výrocích. Novější institut prohlášení viny pachatelem slouží tehdy, když je shoda pouze na vině.
Tyto instituty mají přinést zkrácení trestního řízení a snížení traumatizace oběti, nedochází totiž k plnému dokazování, takže nemusí opakovaně vypovídat. V obou případech se pak pachateli zmírňuje trest v mezích trestního řádu. Jenže právě to, že vyjádření oběti není součástí dohody, experti hojně kritizují. U soudu pak podle nich může docházet k bagatelizaci činu i traumatu.
