Pět měsíců zamítavých rozhodnutí a následných odvolání, až generální ředitel České pošty Martin Elkán zaslal poslední dopis: plat a odměny Barbory Snopkové Haberové, bývalé spolupracovnice Davida Ratha a současné ředitelky korporátní správy, nedáme.
„Ve vztahu k této konkrétní manažerce je evidentní snaha některých podnikatelských skupin tuto manažerku účelově skandalizovat,“ uvedl například jako argument Elkán.
Šíření nepravdivých informací
Barbora Snopková Haberová patřila do blízkého okruhu Davida Ratha, coby jeho spolupracovnice měla na starosti sekretariát. Poté se dostala na Českou poštu, kde její kariéra byla poměrně rychlá: po měsíci na pozici asistentky finančního ředitele se stala vedoucí jeho kanceláře. Od července 2014 zastává post ředitelky korporátní správy.
Kauza České pošty: Podnik tají plat a odměny pro ‚Chovancovu‘ úřednici |
Navíc měla být údajně i jednou z postav v aktuální kauze České pošty. Když sociálně demokratický politik Kamil Choc nabízel podnikateli Lukáši Čadkovi, že za úplatek urovná jeho spor se státním podnikem, právě Snopková Haberová měla být spojkou na ministra vnitra Milana Chovance, do jehož gesce podnik spadá.
I to byl jeden z důvodů, proč se server Lidovky.cz snažil získat informace o jejím platu a odměnách, a to podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
„Týkají se manažerky, do jejichž osobních poměrů bylo v nedávné době hrubě zasaženo úmyslným šířením prokazatelně nepravdivých informací a jejím aktivním zapojení v údajné korupční kauze,“ připomněl aféru sám Elkán v rozhodnutí. A připojil i článek z internetového serveru, kterým se snaží své tvrzení doložit.
Ve své argumentaci ale dále v dopise zašel ještě dál: žádost o poskytnutí informací podle jeho názoru „směřuje k zneužití práva, které má za cíl poškodit konkrétní účelově vybranou manažerku v očích široké veřejnosti a vyvolat vůči ní negativní ohlasy“. Navrch ředitel Elkán dodal, že se zjevně nejedná o záměr podat objektivní informaci, a že by to navíc zasáhlo do soukromí Snopkové Haberové.
Nejvyšší správní soud mimo jiné také uvedl:
|
Přitom i Nejvyšší správní soud jednoznačně judikoval, že zveřejnění informace o platu neznamená žádnou podstatnou újmu, a už vůbec ne snížení důstojnost člověka.
Podle samotného autora informačního zákona Oldřicha Kužílka by se o zneužití jednalo v případě, kdyby například novinář danou osobu pronásledoval i jiným způsobem: sledoval ji v místě bydliště, popřípadě ji obtěžoval zasíláním zpráv.
„Navíc by musela být též ukázána nějaká nelegitimní motivace, například snaha přimět danou osobu, aby vyhověla určitému nátlaku, vydala nějaké rozhodnutí, anebo změnit něco v jejím soukromém životě. Žádný takový aspekt však v prostém dotazování se novinářů na platové poměry vrcholných manažerů ve veřejné správě neexistuje,“ uvedl Kužílek pro server Lidovky.cz poté, co dopis od České pošty prostudoval.
V rozporu se zákonem
Česká pošta v něm mimo to zopakovala také argument, který používá od začátku: že se na ní zákon o svobodném přístupu k informacím v tomto bodě nevztahuje. A to z toho důvodu, že nehospodaří s veřejnými prostředky. Působí prý na volném trhu a musí obstát v konkurenčním prostředí, ze kterého poté generuje zisky.
Server Lidovky.cz v odvolání ale České poště připomněl rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že i firmy jako Letiště Praha, společnost ČEZ či Pražský dopravní podnik, které se také pohybují na volném trhu, jsou veřejnou instituci.
Kariéra Snopkové-Haberové
|
„Je to v rozporu s jasným ustanovením paragrafu 2 zákona o finanční kontrole, kde se říká, že jde o prostředky i státem zřizovaných a ovládaných obchodních firem. Podle jednoho rozsudku jsou celé tyto firmy vlastně „veřejnými prostředky“,“ uvedl konkrétně Kužílek, nynější poradce pro Otevřenou společnost.
Server Lidovky.cz se informaci podle zákona o svobodném přístupu k informacím snažil získat od konce července. V polovině srpna však Kateřina Koubová z odboru komunikace napsala, že se žádost zamítá (Více čtěte ZDE). Redakce se proto odvolala ke generálnímu řediteli České pošty Elkánovi, který nařídil věc znovu projednat. Jenže ani nové byrokratické kolečko nepřineslo lepší odpověď: „Žádosti se nevyhovuje,“ stálo opět v dopise. A nepomohlo ani další odvolání - a to opět k Elkánovi: „Odvolání se zamítá a rozhodnutí České pošty se potvrzuje,“ konstatoval v třístránkovém dopise, proti kterému už není opravný prostředek.
Pokud by se však redakce domáhala informace pomocí žaloby, podle Kužílka by soud nepochybně vyhrála. „Rozhodnutí generálního ředitele je pseudoprávní kupení slov a eskamotáže předstírající právní argumentaci, a jediným účelem je protiprávně utajit žádané informace,“ uvedl poradce Otevřené společnosti s tím, že podle některých odborníků lze toto jednání kvalifikovat i jako trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.
„Důvodem pro takovou kvalifikaci by bylo právě to, že se údajné právní argumenty předkládají v příkrém naprostém rozporu s notoricky známou judikaturou a odbornou literaturou,“ dodal.
|
