„Účastníci studie budou třikrát testováni na přítomnost protilátek kvalitními laboratorními testy. Dozvědí se více o tom, zda a jak dlouho jsou svým imunitním systémem chráněni, a pro případ, že se budou s virem opakovaně potkávat, jestli si jejich organismus vytváří paměť a jak ta je vůči viru odolná,“ popsal serveru Lidovky.cz imunolog a odborný garant studie Vojtěch Thon z centra RECETOX Masarykovy univerzity; celý projekt organizuje Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV ČR) ve spolupráci s Asociací laboratoří QualityLab.
Podle molekulárního imunologa Václava Hořejšího dosud chybí dostatečná odpověď na to, jakou konkrétní roli protilátková imunita hraje a jak dlouho protilátky člověka, který nemoc prodělal, ochrání. „Předpokládá se, že by to mohlo být několik měsíců až rok,“ citovala Hořejšího agentura ČTK.
Vodítko pro vakcínu
Ambicí výzkumu je také posloužit jako vodítko pro výběr vhodné vakcíny. „Není vůbec neobvyklé, že toto onemocnění proběhne u pacienta zcela bez příznaků a fakticky nepozorovaně,“ vysvětlil Thon. „Jedinou možností ověření, jestli se pacient virem nakazil a jestli si jeho imunitní systém vytvořil protilátky, jež ho proti případné další nákaze ochrání, je vyšetření na jejich přítomnost,“ dodal imunolog.
Testování v domovech seniorů prokázalo nákazu u pětiny klientů, testy se mají opakovat každých 5 dní |
Studie stojí na zkoumání dobrovolníků, kteří se přihlásí. Lze tak učinit vyplněním přihlášky na webu ZP MV ČR , následně se objednat online do příslušné laboratoře a během osmnácti měsíců absolvovat tři odběry krve, každý zhruba po půl roce.
Lidský organismus bývá považován za nejdokonalejší „počítač“ na světě. Obecně funguje tak, že po setkání s jakýmkoli virem začne tělo reagovat – budovat obrannou hradbu, tedy imunitu. Zhruba pět dnů od nakažení virem organismus začne produkovat protilátky typu IgM, během dalších dvou až tří týdnů pak dojde k utváření protilátek typu IgA a IgG – a právě tento typ je pro výzkumníky ze zmíněné studie klíčový. „Protilátky IgG zůstávají v těle několik měsíců až let. Právě je budeme v krevních vzorcích hledat,“ uvedl Thon. Upozornil také, že samotná přítomnost protilátek v krvi neznamená, že daný jedinec je vůči koronaviru imunní a už se jím nemůže opětovně nakazit; pokud se však znovu dostane do kontaktu s virem, svoji obranyschopnost tím posílí.
  |
Studie má poskytnout i data coby podklad pro rozhodnutí, zda je očkování proti covid-19 vůbec nutné. „Statistika počtu potvrzených případů a úmrtí, která se běžně uvádí, může napomoci při monitorování rychlosti šíření nákazy, není ale ideální pro odhad tzv. promořenosti populace. Obecně platí, že pacienti s mírným, či dokonce bezpříznakovým průběhem nebyli nijak speciálně vyšetřeni. Výsledkem toho je podhodnocený počet potvrzených infekcí SARS-CoV-2. I proto jsou další studie nanejvýš důležité pro odhad velikosti množiny lidí v populaci, u nichž došlo k vytvoření protilátek vůči koronaviru a mohou být potenciálně chráněni před reinfekcí,“ vysvětlil Thon.
Není to zadarmo
Vítaným produktem zkoumání může být i nalezení vhodných dárců krevní plazmy, jež se s úspěchem používá při terapii u pacientů s těžkým průběhem onemocnění koronavirem.
V listopadu by se mohly obnovit návštěvy domovů seniorů. Podmínkou by byl test při příchodu |
Do studie se mohou přihlásit zájemci starší 18 let, kteří v době odběru krve ani tři týdny před ním netrpěli akutními potížemi spojenými s onemocněním covid-19. Cena jednoho testu je pro samoplátce 600 korun, svým pojištěncům uhradí ZP MV ČR značnou část výdajů s testy, v úhrnu 1500 korun. „Věříme, že celý projekt přispěje k budoucí národní strategii v boji proti koronaviru,“ uvedl Kamil Doležel, předseda představenstva Asociace laboratoří QualityLab.
