Jenže tamní zemědělci nechtějí o takovém řešení ani slyšet. "Vždyť je to moje nejlepší louka," zlobí se Jaroslav Třešňák z Frýdlantského výběžku při pomyšlení, že by se měl vzdát části své půdy. A podobně rezolutní jsou i starostové příhraničních obcí. "Jsme připraveni se zmenšení katastru bránit," uvažuje starosta Horní Řásnice, jedné z dotčených obcí, Radek Haloun.
Česko-polský územní dluhPřed třiapadesáti lety se československá a polská vláda dohodly na napřímení společných hranic v horských oblastech. Čára se tak narovnala a zkrátila o 80 kilometrů, Polsko tím ale ztratilo necelých 400 hektarů země. Poláci se o ně přihlásili po pádu železné opony, dosud však není česko-polské pozemkové vyrovnání hotovo. |
Podobně jako třeba jeho protějšci z Brd v případě radaru si chce vzít na pomoc veřejné mínění. "Uspořádáme referendum. Nechápu, proč bychom měli pozemky dávat zrovna my," plánuje Haloun.
|
Obce, z jejichž katastru chce ministerstvo vnitra půdu brát (Frýdlantský výběžek - Liberecký kraj) |
Licitování s Polskem se táhne již od roku 1958. Tehdy se nově vytyčené hranice zkrátily o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně či naopak.
|
Obce, z jejichž katastru chce ministerstvo vnitra půdu brát (Severní Morava) |
