130 let
Jaroslav Třešňák, chovatel skotu z Frýdlantského výběžku, si stěžuje, že půda, kterou má u polských hranic je jeho nejlepší a teď by měla připadnout Polákům

Jaroslav Třešňák, chovatel skotu z Frýdlantského výběžku, si stěžuje, že půda, kterou má u polských hranic je jeho nejlepší a teď by měla připadnout Polákům | foto: Viktor Chlad, Lidové noviny

Polsko chce českou půdu. Je moje nejlepší, brání se zemědělec

Česko
  •   11:45aktualizováno  12:16
PRAHA/SRBSKÁ - Letitý spor o umístění hranic mezi Českem a Polskem graduje. Dluh ve výši 368 hektarů, který polské straně před více než padesáti lety vznikl, chtějí tuzemští úředníci umazat postoupením půdy v pohraničí na severu Čech.

Jenže tamní zemědělci nechtějí o takovém řešení ani slyšet. "Vždyť je to moje nejlepší louka," zlobí se Jaroslav Třešňák z Frýdlantského výběžku při pomyšlení, že by se měl vzdát části své půdy. A podobně rezolutní jsou i starostové příhraničních obcí. "Jsme připraveni se zmenšení katastru bránit," uvažuje starosta Horní Řásnice, jedné z dotčených obcí, Radek Haloun.

Česko-polský územní dluh

Před třiapadesáti lety se československá a polská vláda dohodly na napřímení společných hranic v horských oblastech. Čára se tak narovnala a zkrátila o 80 kilometrů, Polsko tím ale ztratilo necelých 400 hektarů země. Poláci se o ně přihlásili po pádu železné opony, dosud však není česko-polské pozemkové vyrovnání hotovo.

Podobně jako třeba jeho protějšci z Brd v případě radaru si chce vzít na pomoc veřejné mínění. "Uspořádáme referendum. Nechápu, proč bychom měli pozemky dávat zrovna my," plánuje Haloun.

Obce, z jejichž katastru chce ministerstvo vnitra půdu brát (Frýdlantský výběžek - Liberecký kraj)


Licitování s Polskem se táhne již od roku 1958. Tehdy se nově vytyčené hranice zkrátily o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně či naopak.

Obce, z jejichž katastru chce ministerstvo vnitra půdu brát (Severní Morava)



Autor: Ondřej Stratilík
  • Vybrali jsme pro Vás