Sdělil to po dnešním zasedání klubu poslanců ČSSD řekl jeho místopředseda Miloslav
Vlček. Dodal, že ještě před schůzí sněmovny zjistí počet omluvených poslanců s šéfem sněmovny Lubomírem Zaorálkem.
Sněmovna odložila rozhodnutí o tom, zda omezí imunitu zákonodárců už 26. dubna. Udělala to kvůli tomu, že řada poslanců na odpoledním jednání dolní komory chyběla, takže šance na schválení normy byly jen teoretické.
Jde totiž o změnu Ústavy a k jejímu přijetí je potřeba podpora nejméně 120 poslanců z dvousetčlenné sněmovny. Podle Vlčka je rozhodující přítomnost poslanců vládních stran a ODS. Komunisté dali najevo, že návrh nepodpoří, uvedl.
Ústavní zákon o omezení imunity počítá s tím, že by platila jen během vykonávání poslaneckého či senátorského mandátu. Po jeho vypršení by mohl být zákonodárce stíhán. Nyní je to tak, že když parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, tak už nemůže být nikdy v budoucnu za tento čin stíhán.
Sociální demokraté neočekávají, že by zákon vrátil Senát nebo že by ho nepodepsal prezident Václav Klaus. V případě ústavního zákona totiž sněmovna nemůže horní komoru přehlasovat.
Návrhů na omezení imunity už bylo v parlamentu několik, ale neuspěly. Jeden ztroskotal například v prosinci 2004. Některé strany teď opět slibují omezení imunity ve volebních programech.
Poslanci k původnímu textu předložili pozměňovací návrhy. Eva Dundáčková (ODS) chce, aby například dopravní přestupky zákonodárců neřešil mandátový a imunitní výbor, ale policisté, jako je to u ostatních občanů.
Vlček. Dodal, že ještě před schůzí sněmovny zjistí počet omluvených poslanců s šéfem sněmovny Lubomírem Zaorálkem.
Sněmovna odložila rozhodnutí o tom, zda omezí imunitu zákonodárců už 26. dubna. Udělala to kvůli tomu, že řada poslanců na odpoledním jednání dolní komory chyběla, takže šance na schválení normy byly jen teoretické.
Jde totiž o změnu Ústavy a k jejímu přijetí je potřeba podpora nejméně 120 poslanců z dvousetčlenné sněmovny. Podle Vlčka je rozhodující přítomnost poslanců vládních stran a ODS. Komunisté dali najevo, že návrh nepodpoří, uvedl.
Ústavní zákon o omezení imunity počítá s tím, že by platila jen během vykonávání poslaneckého či senátorského mandátu. Po jeho vypršení by mohl být zákonodárce stíhán. Nyní je to tak, že když parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, tak už nemůže být nikdy v budoucnu za tento čin stíhán.
Sociální demokraté neočekávají, že by zákon vrátil Senát nebo že by ho nepodepsal prezident Václav Klaus. V případě ústavního zákona totiž sněmovna nemůže horní komoru přehlasovat.
Návrhů na omezení imunity už bylo v parlamentu několik, ale neuspěly. Jeden ztroskotal například v prosinci 2004. Některé strany teď opět slibují omezení imunity ve volebních programech.
Poslanci k původnímu textu předložili pozměňovací návrhy. Eva Dundáčková (ODS) chce, aby například dopravní přestupky zákonodárců neřešil mandátový a imunitní výbor, ale policisté, jako je to u ostatních občanů.
