„Protipovodňová ochrana Prahy je od tohoto okamžiku zase o něco silnější,“ konstatoval radní pro oblast infrastruktury Michal Hroza (TOP 09) právě s připomínkou na devastující povodně.
Na bezpečnostních opatřeních se zde začalo pracovat v roce 2003. „Jsem rád, že se nám dílo podařilo dokončit a věřím, že obyvatelé Karlína teď budou mít přeci jen klidnější spaní,“ dodává Hroza.
Dokončení nového vodohospodářského díla okomentoval vzpomínkou i starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS). „My, místní rodáci, si pamatujeme 2002 i 2013, které byly pro Karlín a Libeň velice tragické, o to víc jsem rád, že poslední díl protipovodňové ochrany je dnes dokončen a Karlínu už nehrozí nebezpečí velké vody,“ uvedl Gros s tím, že jeho největším přáním je, aby se tato stavba nemusela nikdy aktivovat a použít.
Smír s Vltavou
Při stavbě poslední etapy, která trvala 3 roky, došlo k různým úpravám na karlínské stokové síti. Ve zbudovaných podzemních prostorách byla postavena čerpací stanice a obří retenční nádrž, která pojme šest tisíc metrů krychlových vody.
Nová stavba má kromě protipovodňové ochrany ještě další funkci, která je podle Zbyňka Venkrbce, manažera útvaru stokové sítě z Pražských vodovodů a kanalizací (PVK), nemálo významná.
„Při zvětšení průtoku ve splaškové stoce dochází k přepadu vody, která by normálně přepadala v nějakém naředěném poměru do řeky a částečně ji tak znečišťovala. Proto ji akumulujeme v té nádrži, a když přestane pršet, voda se čerpací stanicí vrací k dočištění. Tím životní prostředí méně utrpí,“ popsal Venkrbec.
Dodal, že tento postup si lze dovolit díky rezervám v kapacitě čistíren. Dále vysvětluje, že při nastalé povodni se robustní splaškové potrubí uzavře a voda se čerpá rovnou do Vltavy. „Vše běží v automatickém režimu a je plně dálkově ovládané z místního podzemního velína,“ řekl Venkrbec.
Investorem karlínské stavby je Pražská vodohospodářská společnost (PVS), kterou poslední etapa prací vyšla na půl miliardy korun. „V dalších 15 letech nás čeká investice do další protipovodňové ochrany v řádu 60 miliard korun,“ přibližuje předseda PVS Pavel Válek.
Další miliardy do ochrany
Za 162,8 milionů korun chce PVS vybudovat uzávěru plavebního kanálu Troja, která bude sloužit jako ochrana proti velké vodě. Významné proměny se dotknou také dalších míst v Trojské kotlině. Jde především o úpravu břehů a krajiny v okolí zoologické zahrady a Trojského nábřeží.
Přibude též povodňový park, který vznikne na 56 hektarech v libeňském meandru Vltavy a dotkne se Manin, Rohanského a Libeňského ostrova. Půjde o jednu z největších proměn krajiny uvnitř metropole.
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) a vedení magistrátu už představilo vítěze soutěžního dialogu, který vytvořil plán úprav zmíněných lokality. Podoba místa se v ideálním případě začne měnit tak za tři roky.
„V této době získáme stavební povolení pro první z pracovních etap. Práce na ní potrvají asi šest měsíců,“ popsal první kroky Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro územní plánování. Finální etapa přijde na řadu v horizontu desítek let.
Další záměr nese název Divoká Vltava, podle něj na Císařském ostrově vznikne povodňový park s potoky, brody a tůněmi. V rámci projektu experti zpracovali prověřovací studie revitalizace řeky a další dokumenty. Revitalizace Berounky, rekreace i ochrana proti velké vodě, to slibuje další velká proměna, tentokrát na soutoky Vltavy a Berounky na jižní hranici Prahy. I v tomto případě je již známo sdružení firem, které zvítězily v soutěžním dialogu.
„Řešené území je rozděleno mezi pět městských částí Prahy a jedno středočeské město – Černošice. To znamená hodně aktérů se spoustou různých zájmů a záměrů,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR. Vítězné sdružení finalizuje plány na konečnou podobu takzvaného Soutoku.
8. srpna 2022 |
