1) Zdravotnictví bude nejlépe rozumět člověk, který umí dobře finanční pojistnou matematiku a rozumí specifikům pojistného trhu zdravotních služeb. 2) Dostatečnou kvalifikací k provádění finančních rozhodnutí ve zdravotnictví bude nikoliv počet odoperovaných pacientů nebo vyplazených jazyků, které lékař zhlédl ve své ordinaci, ale schopnost finančně analyzovat a modelovat dopady svých rozhodnutí, které ovlivňují pojišťovny, lékaře, pacienty, vlastníky zdravotnických zařízení nebo zaměstnavatele (nejenom ve zdravotnictví). 3) Organizace ať už státní nebo soukromé jsou vždy jen tak dobré jak dobrý je jejich odborný personál a management. O tom, které organizace jsou nejlepší nebude rozhodovat stát ani státní lékaři sdružení v LOKu, o tom si svým výběrem rozhodnou pojišťovny, které si pro své klienty nasmlouvají péči v rozsahu v jakém si ji u nich klienti objednají a zaplatí. 4) Co potřebuji (na co se pojistím a v jakém rozsahu) vím jako pacient nejlépe sám a nepotřebuji na to pana primáře nebo ministerského úředníka. Když to nevím, poradím se ve své stávající nebo konkurenční pojišťovně, která mi nabídne takový rozsah pojistného krytí, které jako pacient uznám za nejlepší. 5) Kolik kde má být jakých přístrojů si nejlé