24. dubna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Pšt! Ohrožený tetřívek obecný toká. Na Šumavě je na kritické hranici pro přežití

Národní park Šumava nejen kvůli tetřívkovi letošek vyhlásil Rokem ptactva. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Národní park Šumava nejen kvůli tetřívkovi letošek vyhlásil Rokem ptactva. | foto:  Dan Materna, MAFRA

ŠUMAVA Je dubnové brzké ráno a ­jedna z bezlesních zón na Šumavě začíná bublat. Co to znamená? Kohoutek tetřívka obecného se snaží bublavým zvukem nalákat samičku. Teď je pro námluvy tohoto hrabavého ptáka s černým tělem a nápadným červeným hřebínkem nejpříznivější období. V galerii si můžete prohlédnout unikátní snímky tetřívka od našeho fotografa Dana Materny.

Pohled, ale i poslech je to podle ornitologů ovšem čím dál vzácnější. „Co se Šumavy týče, jsme na těžce kritické hranici pro přežití tohoto druhu,“ říká Jan Dvořák z Národního parku Šumavy. Podle optimistických odhadů zde žije maximálně 50 kohoutků a zhruba stejný počet slepiček.

Pro srovnání: podle historických pramenů na Šumavě žilo v­ 70. letech minulého století zhruba 1200 kusů.

Co se Česka týká, tetřívkovi se nejvíce daří v Krkonoších. Ani tam ale nevidí vývoj příznivě. Správa Krkonošského národního parku uvádí k roku 2001 počet 135 kohoutků, k roku 2017 již jen 74 kohoutků na svém území. Časová řada končí rokem 2040, u ­kterého je namalovaný místo čísla všeříkající křížek.

Tetřívek obecný v současnosti doplácí hlavně na turisty a lyžaře.
K oplodnění slepičky může u tetřívka dojít jen pět dní v roce.

Tetřívek doplácí na více jevů. Na Šumavě například ubylo rašelinišť a zarostly bezlesní plochy.

Rušné klidové zóny

Zásadní roli ale hraje člověk. „Zvláště na příkladu tetřívka se ukazuje, že bez pomoci veřejnosti přírodu neochráníme,“ sdělil také Dvořák. Národní park Šumava nejen kvůli tetřívkovi letošek vyhlásil Rokem ptactva.

Tetřívek obecný v současnosti doplácí hlavně na turisty a lyžaře. Ti podle ornitologů často nerespektují zóny, které jsou označené jako klidové. A potíž je v tom, že k takzvanému „ošlapání“ slepičky – tedy oplodnění – může dojít jen zhruba pět dnů v roce. „Pokud je tetřívek vyrušen, přicházíme o celou jednu generaci od jedné slepice,“ vysvětluje Dvořák. Samička přitom může vynést až deset vajíček.

Potřebuje k tomu ale bezlesí – tedy mýtinu, která je turistům často přístupná. Národní park Šumava se snaží vytvořit tetřívkovi zázemí pro námluvy.

Je čas toku, nevstupovat!

Před asi třemi lety rozšířili o­ zhruba 40 hektarů bezlesí a počet informačních tabulí, kde si turisté mohou přečíst něco o tetřívkovi a­ jak mu pomoci. Například v oblasti Knížecích Plání nebo Skelné. Minimem je nehlučet a­ psa venčit na vodítku.

Národní park ale také navrhuje klidové zóny rozšířit. „Tam by se mohlo vstupovat pouze po značených stezkách. Podle návrhu by v­ klidových zónách v oblasti Knížecích Plání, kde se tetřívek vyskytuje, bylo i časové omezení, kdy by do nich lidé nemohli vstupovat. A to by bylo právě v průběhu toku,“ vysvětluje Dvořák. Tedy zhruba od dubna do června.

Do problémů se kvůli člověku tetřívek ovšem dostává i v zimním období. To přečkává zahrabán do sněhu. Stává se ale, že ho vyruší skialpinisté. Tetřívek se lekne a­ vydá se na útěk. Jenže v ­zimním období nemá tolik potřebné energie, útěk se proto pro něho lehce může stát smrtelným.

Michaela Těšínská

Autor

Michaela Těšínskámichaela.kabatova@lidovky.czČlánky