Kvůli rozpočtovým limitům, jež navrhla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), je v bezpečnostních složkách povyk. Podstatná část škrtů by se jich totiž měla dotknout.
Ministrům ČSSD prý chybí přes 20 miliard korun. Je to torpédování státního rozpočtu, říká Schillerová |
Ve výčtu největších položek, u nichž reálně hrozí, že na ně budou chybět dostatečné zdroje, figuruje na prvním místě nákup nových aut za miliardu korun. Druhou příčku v seznamu zaslaném LN Policejním prezidiem obsadily škrty v mzdových výdajích za celkem 782,3 milionu korun. Dalších 671 milionů má scházet na rozvoj informačních systémů policie a 600 milionů korun pak mají policisté ušetřit na provozních výdajích.
Poslední větší nákup aut pro policii se přitom odehrál před osmi lety, i proto skoro tři čtvrtiny vozů už prakticky přesluhují. „V současné době je 73 procent vozidel za hranicí životnosti, projezd mají vyšší než 220 tisíc km, což z pohledu zajištění výkonu služby nutí policii provádět i nerentabilní opravy vozidel. To se samozřejmě projevuje v již beztak podhodnocených provozních výdajích,“ napsal LN mluvčí Policejního prezidia Jozef Bocán. Obnova vozového parku přitom bezprostředně souvisí s výkonem služby a dojezdovými časy policejních hlídek.
Nepříjemně mají škrty dopadnout i na provozní výdaje: hrozí zavedení limitů na čerpání pohonných hmot, což by se znovu negativně odrazilo v dojezdových časech.
Redukce služeben?
Dle vedení policie může být v případě provedení masivních škrtů ve hře i redukce počtu policejních stanic. „Nebudeme schopni zabezpečit vyhovující stavebně-technický stav objektů a nastavit vhodné podmínky pro příslušníky,“ varuje ve své zprávě prezidium.
NAČ MOHOU POLICII CHYBĚT PENÍZE■ Informační systémy 671 milionů korun ■ Mzdové výdaje 782 milionů korun ■ Provozní výdaje 600 milionů korun ■ Nákup nových vozů miliarda korun ■ Počítače a operační střediska 170 milionů korun ■ Stavební investice 300 milionů korun ■ Celkem jde až o 3,5 miliardy korun, tvrdí vedení policie |
Osekaný rozpočet může destabilizovat bezpečnostní sbor i po personální stránce, obává se policie. Krátit by se totiž měly mzdové výdaje, ušetřit se má více než tři čtvrtě miliardy, a to jak na policistech, tak i na civilních zaměstnancích. Ministerstvo financí konkrétně chce, aby policie zrušila prázdná tabulková místa, na která čerpá mzdové prostředky. Jenže právě z těchto peněz se – a to nejen v policii – vyplácejí odměny.
„Škrty způsobí zvýšenou odchodovost příslušníků ze služebního poměru. Policie je v situaci, kdy nemá možnost své lidi finančně motivovat, a to například ani pro setrvání ve služebním poměru,“ tvrdí Policejní prezidium. Obává se proto vlny odchodů. „Vláda ČR by měla vynaložit maximální úsilí pro udržení každého jednotlivého příslušníka,“ konstatuje vedení policie.
Definitivně jasno o tom, jaký rozpočet předloží menšinový kabinet ANO a ČSSD ke schválení do sněmovny, má být v září. Do té doby lze čekat dohady koaličních partnerů. Oranžoví požadují pro „své“ resorty o celkem 20 miliard korun víc, než je nyní v plánu; jen ministerstvo práce a sociálních věcí chce přidat 11 miliard korun. Šéfka státní kasy však odmítá prohloubit předpokládaný schodek 40 miliard korun.
Jan Hamáček, šéf ČSSD a ministr vnitra, pod něhož policie spadá, napsal Schillerové i Babišovi, že chystaný rozpočet není realistický. Premiér opáčil, že sociální demokraté neumí šetřit, dle něj to „nemají v genech“. Upozornil také, že výdaje ministerstva vnitra setrvale rostou: mezi lety 2013 a 2020 stouply z 54,6 miliardy korun na 76,2 miliardy korun, tedy o 21,6 miliardy.
