Diskuze
Šedesátá léta měla vizi
Děkujeme za pochopení.
Pospíšilík Karel
60.léta.
Takže šedesátá léta byla charakterisována opožděnou reflexí válečného a poválečného vývoje a průnikem západní komerční kultury i moderní evropské filosofie do sto let staré české národní kultury.Česká kultura byla za těchto sto let již tak vyspělá, že byla schopna,především v oblasti filmu a literatury, tyto impulsy specifickým způsobem zpracovat a tak vznikla díla která obohatila světovou kulturu.
Pospíšilík Karel
60.léta.
To jak se 60.léta projevila na kulturní scéně je dáno kombinací vnitřních a vnějších faktorů.Je pravdou, že celá česká společnost byla uzavřená.Ovšem to se netýká jen komunismu.Celá literatura a umění od doby národního obrození byla chápána jako věc národa,jeho kultury a tradic ze které si umělci měli brát inspiraci pro svou tvorbu.Samozřejmě to neplatilo všeobecně, takového Máchu si nelze představit bez Byrona a K. Světlou bez Sandové, ale zařazení literatury,hudby,malířství či filmu do národního rámce se považovalo za samozřejmé. Rok 1948 se pak nepovažoval jako výrazný předěl, ale jako logická etapa bezmála stoletého boje Čechů za národní a sociální emancipaci.Na tom se před smrtí Stalina shodla naprostá většina společnosti včetně "kulturní fronty". Jenže vývoj v 50.letech přinesl pochybnosti o správnosti nastoupené cesty.Povstání v Berlíně v roce 53,události v Polsku a Maďarsku v roce 56,postavení berlínské zdi byly momenty které vedly minimálně k zamyšlení nad "československou cestou k socialismu".Vedle toho se objevil další fenomén:Masová kultura na Západě.Ta se skromně projevovala už před druhou válkou, válka samotná její formování potlačila, ale deset let po válce se na evropském Západě projevila naplno.Především v oblasti populární hudby a filmu.Italský film a anglosaská rocková hudba se rychle šířily do východní Evropy, která měla se západní Evropou staleté kulturní vazby. Vedle hudby rovněž myšlenky Sartra, Camuse i Marcela Prousta si našli cestu k uším komunistických literátů, jakými byli Kundera a Procházka.Jejich literární díla reagovaly na naléhavé otázky doby, především první poloviny 20.století. Výsledkem pak byly taková díla jako třeba Žert anebo procházkův Kočár do Vídně.Tato díla se svým pojetím značně lišila románů Pujmanové (Lidé na křižovatce), které nebyly ovlivněny moderními filosofickými proudy, protože je spisovatelka jednoduše neznala. x
