Vedlejší škody

 Když jde o zájmy velmocí či silných, zájmy těch slabších zpravidla utrží šrámy. Byl snad Mnichovský pakt ušlechtilejší než ten Molotovův s Ribbentropem? Stalin přece navrhoval západu protihotlerovskou koalici. Mnichované se však pokusili nasměrovat Hitlera na Sovětský svaz, ten v dané situaci svým paktem zase získával jistý čas na přípravu před přepadením. Krom toho, tehdy si třeba Stalin ještě považoval za čest uzavřít smlouvu s jednou z nejvyspělejších západních zemí, jejíž kulturnost hvězd se dotýkala.

Na velmocenské zájmy doplatila za barbarských okolností Hirošima a Nagasaki. Dnes má smůlu Irák a Afghánistán. Jejich poloha či zdroje je stála už statisíce mrtvých k ukojení zájmů okupantů, a konec je v nedohladnu. Nebo ten vnucovaný radar poblíž Prahy. Česko kvůli tomu schytá první úder v případě konfliktu velmocí. Američané to označí za collateral damage - vedlejší škodu při "obraně" Ameriky.

Pravda, paní Šustrová má asi přidělené to Rusko.

Okupanti.

Paní Šustrová nám zatajila, že ta polská východní vojvodství, které prý podle německo - polské smlouvy z 23/24.8.1939, okupoval Sovětský Svaz, byla území Západní Ukrajiny (včetně Haliče), Západního Běloruska a části Litvy, obývaná převážně Ukrajinci a Bělorusy, která od 18. století patřila  k carskému Rusku a císařskému Rakousku. Když došlo po 1.světové válce k obnově Polska, byla Radou Dohody jeho východní hranice stanovena na t.zv. Curzonově linii. Polsku se to nelíbilo, v roce 1919 napadlo rodící se Sovětský Svaz (ten tehdy ještě neexistoval), a zmíněná území okupovalo. Jak se tam 20 let dařilo Ukrajincům, Židům, Bělorusům a Litevcům, nevíme. Víme však, že hraniční linie,  která byla smluvena mezi Německem a SSSR v "tajných" dodatcích paktu ze srpna 1939, se vracela právě na tu po první světově válce stanovenou Curzonovu linii. Když jsme po 2.světové válce získali zpět Sudety, přiřčené Mnichovskou dohodou v 1938 Německu, šlo snad o okupaci?