17. června 2018 11:21 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Expert: Sucho není tak zlé jako loni, déšť pomohl. Praze nedostatek vody nehrozí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Sucho (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sucho (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

PRAHA Letošní sucho není tak zlé jako loni nebo například v roce 2015, říká Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Podle něj aktuálně proti dlouhodobým hodnotám chybí v půdě 40 až 60 mm srážek, s čímž by se krajina a vegetace měly vyrovnat, pomohly nedávné deště.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je úroda místně odlišná podle toho, zda na daném místě zapršelo. Celkově podle něj půjde o průměrný nebo mírně podprůměrný rok.

„Vegetace, tak jak ji sledujeme, vypadá relativně dobře,“ uvedl Trnka. Podle něj jsou výnosy zatím o něco nižší než je průměr posledních let, ale zdaleka ne tak špatné jako loni.

Některé části republiky trpí v důsledku suchého dubna a května nedostatkem vody, hlásí podle něj zemědělci spolupracující s portálem Intersucho. „Některé porosty nevzešly nebo jsou ve špatné kondici, ale dopady nejsou zdaleka tak výrazné, jako například v roce 2015,“ dodal.

Pravděpodobnost, že by se v příštích dvou týdnech přiblížila nasycenost půdy vodou normálním nebo lepším hodnotám, se podle něj blíží deseti procentům. Vláhový deficit i při dlouhodobější předpovědi podle něj stále bude ve východních Čechách, východně od Prahy a částečně na Moravě. „Když si vezmeme počasí v posledních 55 letech, tak máme zhruba deseti nebo dvacetiprocentní pravděpodobnost, že se dostaneme na lepší nebo normální nasycení půdy, které by tam mělo být,“ hovoří o výhledu do začátku srpna. Situace je podle něj horší u spodních vod, které nedostatkem srážek trpí dlouhodobě. 

Podle Pýchy je problém u pícnin, moc dobře se nevede také kukuřici. Naopak v některých částech Vysočiny ale zemědělci očekávají rekordní úrodu. Vysočina stejně jako jižní Morava je ale podle něj roztříštěná podle intenzity deště.

Společnost Hamé k tomu uvedla, že letošní úrodu zeleniny ovlivnilo sucho. „Mohu zmínit například hrášek, jehož se kvůli suchu urodilo méně než třeba loni - zhruba o čtvrtinu,“ řekl mluvčí firmy Petr Kopáček. „Kopr a špenát už máme zpracované, hrášek nyní zpracováváme jak ve sterilované podobě v našem závodě v Bzenci, tak zmražené v závodě Agrimex u Prahy, a už jsme zahájili zpracování nakládaných okurek,“ podotkl. Dodal, že poslední srážky zelenině pomohly, s úrodou ovoce to také zatím vypadá dobře, protože republiku nezasáhly jarní mrazíky.

Pražské domácnosti sucha neohrožují, vody je dostatek

Domácnosti v hlavním městě období sucha neohrožují. V nádržích, které město zásobují, je dostatek vody. V novodobé historii nikdy nenastala situace, kdy by bylo zásobování města ohrožené suchem. Uvedl to Tomáš Mrázek,  mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací (PVK), které mají v Praze na starosti distribuci vody.

„Odběratelům, kteří jsou napojeni na veřejnou vodovodní síť, žádné problémy nehrozí. Potíže mohou mít lidé, kteří čerpají vodu ze soukromých studní,“ řekl Mrázek. Přestože je vody v Praze dostatek, lidé by měli vodou šetřit bez ohledu na počasí.

Praha je zásobovaná téměř ze tří čtvrtin úpravnou vody Želivka, která čerpá vodu z vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce. Ta pokrývá 73 procent spotřeby v metropoli. Dále zásobuje vodou řadu obcí ve Středočeském kraji. Zbylých 27 procent spotřeby v Praze pokrývá úpravna vody Káraný, která čerpá vodu z Jizery. Jako záložní zdroj slouží Podolská vodárna, která upravuje vodu z Vltavy. 

Zemědělci za sucho nemohou a snaží se, říká bioklimatolog

„Česká zemědělská krajina je nevhodně uspořádaná pro to, aby čelila klimatické změně a intenzivnějšímu suchu,“ řekl bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Miroslav Trnka. To je nezpochybnitelné, dodal. Upozornil ale, že zemědělci nejsou ti, kteří by za sucho mohli. A když vidí, že nějaká technologie pro lepší hospodaření s vodou na poli funguje, velice rychle ji přijímají a snaží se hospodařit tak, aby byli dobrými hospodáři i sousedy, řekl Trnka.

Také uvedl, že v nejbližších deseti až 15 letech zemědělcům nezbude nic jiného než krajinu hospodařením významně přetvářet, k čemuž je donutí i ekonomika podnikání.

Dlouhodobým nedostatkem vláhy trpí především jižní Morava, část Polabí a pomezí středních Čech a Ústeckého kraje. Kvůli klimatické změně jsou zde dopady narůstajících teplot a stagnace srážek nejviditelnější. „Z vývoje zatím profituje třeba Vysočina, kde je srážek relativně dost a zemědělství omezovaly spíše nízké teploty. Ale změna se podle našich predikcí nezastaví, takže sucho bude častěji dopadat i na Vysočinu a další výše položené oblasti,“ řekl Trnka. I proto je potřeba hledat vhodná opatření už teď.

Podle něj proměně krajiny a hospodaření v ní nepomohou represe. Naopak fungují pozitivní příklady a vzdělávání. „Když zemědělec uvidí, že něco funguje a vyplácí se, začne to dělat sám,“ uvedl Trnka.

ČTK
  • 1Diskuse

Najdete na Lidovky.cz