Pátek 21. ledna 2022, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Těžký a marný boj o Jméno růže

Česko

Že je prakticky nemožné převést vrstevnatý román Umberta Eca Jméno růže v jeho obsahové šíři na jeviště, je zřejmé. Proč se ale divadlo pouští do tohoto předem marného boje nebo proč se spokojí jen s osekaným základním příběhem, už jasné není ani trochu.

V Městském divadle Brno adaptaci slavného románu nastudoval pohostinsky Petr Kracik s použitím dramatizace Clause J. Frankla. Do úkolu se pustil navzdory všem nepřehlédnutelným pochybnostem.

Jevištní převod se soustřeďuje na dějové jádro románu - příběh záhadných vražd, které do benediktinského opatství přijíždí vyšetřovat františkán Vilém z Baskervillu v doprovodu novice Adsona z Melku, a nejnutnější souvislosti. Musí samozřejmě rezignovat na bohatost díla, po jehož vydání začal širší okruh čtenářů skloňovat termín postmoderní román. A to je rezignace zásadní. Vždyť právě směs, kterou Eco namíchal, jeho hra s citacemi a pseudocitacemi, s historickými fakty a fikcemi, s praktickou interpretací znaků a pestrostí jazykových stylů je pro tuto zručně napsanou detektivku z prostředí středověkého kláštera důležitá.

Fatální omyl režie Petr Kracik uvedl, že nechtěl velkou podívanou, ale propracované herecké divadlo. Podle výsledného tvaru se zdá, že v tom se fatálně zmýlil, postavy jsou v dramatizaci mnohem víc nositeli idejí a informací než charaktery. Herce také částečně omezuje množství textu, které je třeba sdělit k pochopení souvislostí a kontextu, zjednodušit předlohu na prostou detektivku není až tak snadné. Nejčastější herecká akce v inscenaci je proto stání či pocházení po jevišti a mluvení. Postavy spolu konverzují, aby vysvětlily historii obou řádů, promlouvají o indiciích vražd, diskutují nad nalezenými mrtvolami, vedou teologické disputace a dialogy o jedovatých bylinách, heretických odnožích františkánů i vzácných spisech. A tak měl-li být z předlohy vytažen mystický thriller, ubírá mu tento konverzační rozměr inscenace napětí.

Mezi diskutujícími postavami se neprosazují nijak výrazně ani hlavní protagonisté Viktor Skála jako Vilém z Baskervillu a Vojtěch Blahuta v roli jeho mladého společníka Adsona. Přestože Viktor Skála naznačuje, že by uměl odlehčené ironické polohy vzdělaného Viléma, příliš prostoru se jim nedostává. Inscenaci tak schází i humor předlohy. Adson Vojtěcha Blahuty je spíš mdlý, chybí mu mladická naivita i zápal horlivého novice. Paradoxně výraznější jsou některé vedlejší postavy, třeba Jorge z Burgosu (Ladislav Kolář) nebo v klášteře odložený pomatený heretik Salvátor (Erik Pardus nebo Stanislav Slovák). Ne že by byly tak dobré, ale jen jejich představitelé mají co hrát: v případě prvního zlobný fanatický zápal, u druhého poťouchlou zlobu a pudovou nízkost.

Škoda že inscenace naopak nevyužila ty možnosti předlohy, které by divadlo mohlo zhodnotit. Vzdala se důmyslnějšího výtvarného řešení, přestože popis architektury i prostředí (především velkolepé klášterní knihovny a pohybu postav v ní) je v románu strhující a má silný vizuální potenciál. Scéna Jaroslava Milfajta se omezuje na kašírované kulisy církevní architektury, které nemají moc ani herce, ani diváky vtáhnout do nepřehledného labyrintu knih, myšlenek a světa. Nepomáhají k tomu ani projekce (Adsonovy halucinace, plameny ilustrující požár knihovny a podobně).

Bez interpretace nebo divadelně obohacující adaptace může inscenace nabídnout jen prostou konzumaci příběhu. Pro ty, kdo se minuli s Ecovým románem, může být jistě i sama detektivní zápletka z klášterního prostředí vzrušující. V lepším provedení ji ale mohou vidět ve filmové Annaudově verzi. Filmové zpracování se také muselo mnohého z předlohy vzdát. Ale má Seana Conneryho v roli františkána Viléma. A kromě toho film je pro detektivku či „gotický thriller“, který zbyl, přece jen vhodnějším médiem.

***

Umberto Eco, Claus J. Frankl: Jméno růže

Režie a úprava: Petr Kracik Dramaturgie: Ladislav Stýblo, Scéna: Jaroslav Milfajt Kostýmy: Andrea Kučerová, Hudba: Dalibor Štrunc Scénické projekce: Petr Hloušek Městské divadlo Brno, česká premiéra 19. 2.

O autorovi| KATEŘINA SLÁMOVÁ BARTOŠOVÁ, Autorka je divadelní kritička

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!