Neděle 29. ledna 2023, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Univerzitní vzdělání může rozdělovat, řekla rektorka Oxfordu. V Praze debatovala i s Halíkem

Vzdělávání

  19:40
PRAHA - Role univerzit v politice. To bylo tématem diskuze pořádané Karlovou univerzitou, která proběhla ve středu na Nové scéně Národního divadla. Kromě Tomáše Halíka se debaty zúčastnila také rektorka Oxfordské univerzity Louise Richardsonová, první žena v této funkci za 800 let, a profesor univerzity Cambridge Stefan Collini. Všichni panelisté se shodli, že univerzity z politického života vyloučit nelze.

Louise Richardsonová a Tomáš Halík. foto:  Petr Topič, MAFRA

Autoři ve svých příspěvcích hovořili o vztahu univerzit k politice a o zasahování politiky do chodu univerzit, příspěvkům autorů naslouchalo v horním sále budovy Nové scény přes stovku posluchačů. V příspěvcích se jednohlasně objevoval názor, že univerzity není možné od politického dění jednoduše izolovat.

Pozvánku na inauguraci nedostal rektor Bek. Většina jeho kolegů na Hrad nepůjde

„Univerzitám se připisují politické role, ať chtějí nebo ne,“ řekla Richardsonová a vypočítala několik případů, ve kterých se univerzita v Oxfordu dostala do víru politického dění a připomněla, že v historii politici zasahovali do chodu vysokých škol mnohem více.

Podobně se ke vztahu moci a univerzit vyjádřil i Collini, profesor literatury a dějin idejí. „Primární role univerzit není politická, akademici netahají někde v pozadí za nitky. Nemusí být také vždy jen opozicí současného režimu, univerzity ale také nejsou hlásnou troubou demokracie ‚západních‘ hodnot,“ varoval Collini.

Trio debatujících. Zleva Tomáš Halík, Stefan Collini a Louise Richardsonová.

Univerzity jako kotva v časech krize

Panelisté se shodli na podstatné roli univerzit v obdobích nestability. Collini zdůraznil, že univerzity by si měly svůj kulturní a společenský kapitál šetřit v časech klidu a promlouvat do veřejného dění v čase krize. „Univerzity a intelektuální život pracují v jiném časovém měřítku, mají dlouhodobé cíle. Politika je oproti tomu krátkodobá a platnost tiskových zpráv politiků vydrží zpravidla jen do konce volebního období,“ glosoval profesor z Cambridge, který se ve své poslední knize K čemu jsou univerzity vztahem mezi politikou a univerzitami věnuje.

Osudný den kněze ze Zahrádky. Halík bude sloužit mši na památku umučeného faráře

Rektorka oxfordské univerzity to doplnila osobní zkušeností z vedení skotské univerzity St Andrews v době referenda Skotska o nezávislosti a také vedení univerzity v Oxfordu v během kampani o brexitu.

„Sama jsem se jako rektorka práva veřejně vystupovat vzdala, nabádala jsem ale své kolegy, by svůj názor veřejně říkali,“ pravila Richardsonová, která většinu profesní kariéry strávila v USA, ale narodila se v Irsku.

Redaktor LN Veselin Vačkov a ředitel Národního divadla Jan Burian
Na debatu dorazil i bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Tomáš Halík ve svém příspěvku připomněl prominentní postavu české filozofie Jan Patočku a k akademikům poznamenal, že by měli být aktivní v boji se současnou „infekcí společnosti novým populismem“. Připomněl také útoky Andreje Babiše a Miloše Zemana na veřejnoprávní média.

Halík, Collini i Richardsonová se shodli, že hlavní rolí univerzit je vytvářet prostor pro diskuzi, předávání poznatků společnosti a pochopitelně také výzkum. Rektorka také poznamenala, že univerzity mohou společnost i rozdělovat. „Rostou rozpory mezi těmi, kdo univerzitní vzdělání mají a těmi, kdo ho nemají. Jasně se to ukázalo při amerických prezidentských volbách. Úroveň vzdělání předpovídala, jak budou lidé volit, lépe než výše majetku, věk, pohlaví či rasa,“ upozornila rektorka z Oxfordu, která se v rámci politické vědy specializuje na terorismus.

Klamatéři: Byznysu se zranitelností snadno podlehnete i vy
Klamatéři: Byznysu se zranitelností snadno podlehnete i vy

Podvodníci dávno neprodávají jen předražené hrnce. Nyní na to jdou ještě rafinovaněji a nachytat mohou kohokoliv z nás. Upozorňuje na ně unikátní...

Mohlo by vás zajímat