21. března 2018 19:40 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Univerzitní vzdělání může rozdělovat, řekla rektorka Oxfordu. V Praze debatovala i s Halíkem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 76Diskuse
Louise Richardsonová a Tomáš Halík. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Louise Richardsonová a Tomáš Halík. | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Role univerzit v politice. To bylo tématem diskuze pořádané Karlovou univerzitou, která proběhla ve středu na Nové scéně Národního divadla. Kromě Tomáše Halíka se debaty zúčastnila také rektorka Oxfordské univerzity Louise Richardsonová, první žena v této funkci za 800 let, a profesor univerzity Cambridge Stefan Collini. Všichni panelisté se shodli, že univerzity z politického života vyloučit nelze.

Autoři ve svých příspěvcích hovořili o vztahu univerzit k politice a o zasahování politiky do chodu univerzit, příspěvkům autorů naslouchalo v horním sále budovy Nové scény přes stovku posluchačů. V příspěvcích se jednohlasně objevoval názor, že univerzity není možné od politického dění jednoduše izolovat.

„Univerzitám se připisují politické role, ať chtějí nebo ne,“ řekla Richardsonová a vypočítala několik případů, ve kterých se univerzita v Oxfordu dostala do víru politického dění a připomněla, že v historii politici zasahovali do chodu vysokých škol mnohem více.

Podobně se ke vztahu moci a univerzit vyjádřil i Collini, profesor literatury a dějin idejí. „Primární role univerzit není politická, akademici netahají někde v pozadí za nitky. Nemusí být také vždy jen opozicí současného režimu, univerzity ale také nejsou hlásnou troubou demokracie ‚západních‘ hodnot,“ varoval Collini.

Trio debatujících. Zleva Tomáš Halík, Stefan Collini a Louise Richardsonová.

Trio debatujících. Zleva Tomáš Halík, Stefan Collini a Louise Richardsonová.

Univerzity jako kotva v časech krize

Panelisté se shodli na podstatné roli univerzit v obdobích nestability. Collini zdůraznil, že univerzity by si měly svůj kulturní a společenský kapitál šetřit v časech klidu a promlouvat do veřejného dění v čase krize. „Univerzity a intelektuální život pracují v jiném časovém měřítku, mají dlouhodobé cíle. Politika je oproti tomu krátkodobá a platnost tiskových zpráv politiků vydrží zpravidla jen do konce volebního období,“ glosoval profesor z Cambridge, který se ve své poslední knize K čemu jsou univerzity vztahem mezi politikou a univerzitami věnuje.

Rektorka oxfordské univerzity to doplnila osobní zkušeností z vedení skotské univerzity St Andrews v době referenda Skotska o nezávislosti a také vedení univerzity v Oxfordu v během kampani o brexitu.

„Sama jsem se jako rektorka práva veřejně vystupovat vzdala, nabádala jsem ale své kolegy, by svůj názor veřejně říkali,“ pravila Richardsonová, která většinu profesní kariéry strávila v USA, ale narodila se v Irsku.

Redaktor LN Veselin Vačkov a ředitel Národního divadla Jan Burian
Na debatu dorazil i bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Tomáš Halík ve svém příspěvku připomněl prominentní postavu české filozofie Jan Patočku a k akademikům poznamenal, že by měli být aktivní v boji se současnou „infekcí společnosti novým populismem“. Připomněl také útoky Andreje Babiše a Miloše Zemana na veřejnoprávní média.

Halík, Collini i Richardsonová se shodli, že hlavní rolí univerzit je vytvářet prostor pro diskuzi, předávání poznatků společnosti a pochopitelně také výzkum. Rektorka také poznamenala, že univerzity mohou společnost i rozdělovat. „Rostou rozpory mezi těmi, kdo univerzitní vzdělání mají a těmi, kdo ho nemají. Jasně se to ukázalo při amerických prezidentských volbách. Úroveň vzdělání předpovídala, jak budou lidé volit, lépe než výše majetku, věk, pohlaví či rasa,“ upozornila rektorka z Oxfordu, která se v rámci politické vědy specializuje na terorismus.

  • 76Diskuse