Dalším ze snímků, jimž Pusan může pomoci na oběžnou dráhu festivalů, se zdá být filipínský titul Špína (Astig), laureát zvláštního uznání poroty. Dynamický příběh čtyř mladíků ze spodních společenských vrstev Manily vyvolal četné reakce domácích diváků: prodejem padělků drahých značek, falšováním dokumentů či mužskou prostitucí se živí většina z nich. „Diváci u nás na Filipínách v kině radši uvidí romantický film s hvězdami, než aby se na svou tíživou situaci dívali i na plátně. Ale už si zvykají, že u nás vznikají i takovéhle snímky, a chodí na ně,“ uvedl mladý režisér Giuseppe Bede Sampedro a dodal: „Chtěl jsem ukázat lidi, kteří jsou sice na dně společnosti, ale chtějí se svou situací něco dělat.“ Ocenění, která letos přivezli filipínští režiséři Brilliante Mendoza a Pepe Diokno z přehlídek v Cannes a v Benátkách, vedla státní filipínskou radu pro rozvoj kinematografie k navýšení rozpočtu na podporu účasti jejích filmařů na mezinárodních festivalech. Že to může znamenat investici, která se vyplatí, dokazuje vítězný snímek letošního Pusanu, irácký Výkop (Kick Off). Režisér Shawkat Amin Korki ho natočil v koprodukci s Japonskem, již dohodl na festivalu v Tokiu při prezentaci svého debutu.
Výkop je realistická, ale přitom poetická protiválečná tragédie. Ukazuje tvrdý život iráckých Kurdů, uprchlíků před režimem Saddáma Husajna. Zapomněním na starosti se jim stává fotbal. „Vyrostl jsem během těžké válečné doby. Chtěl jsem vyprávět příběh své země a ukázat hrůzy války,“ uvedl režisér, jehož rodina odešla z Iráku do Íránu, když mu byly dva roky.
V neasijské soutěžní sekci cenu získal finsko-německý Poslední žijící kovboj (Skavabölen pojat). Příběh Kaina a Ábela podaný jako rodinné drama nešťastných bratrů dá zapomenout, že zástupci finské kinematografie jsou pouze Aki a Mika Kaurismäkiové. Snímkem debutovala Finka Zaida Bergroth, která připomněla, že své filmařské zkušenosti čerpala „na slavné filmové škole FAMU v Česku“.
