Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Češi doma topí příliš. Oproti západním zemím mají v interiéru o 4 stupně víc

Česko

  7:00
PRAHA - „Lojzíčku, nezdá se ti, že je tady dnes nějaké teplo?“ ptá se Nataša Gollová Oldřicha Nového v české filmové klasice Kristián. „Nezdá, Mařenko, je tu šestnáct stupňů, jako obvykle.“ Dnes by byl film se stejným dialogem jen těžko uvěřitelný. Češi totiž přetápějí.

Průměrná úspora domácností za spotřebu tepelné energie v aktuální topné sezoně bude kolem 900 korun foto: Shutterstock

V tuzemských interiérech běžně naměříte až 24 stupňů Celsia. A to přesto, že vyšší teplota stojí víc peněz, negativně ovlivňuje naše zdraví i životní prostředí. A samozřejmě také neprospívá ve smogové situaci, jako je ta, která v uplynulých dnech zasáhla většinu krajů. „Všude je pravděpodobně o dva stupně tepleji, než by bylo potřeba. A to jak oproti západním zemím, tak oproti tomu, co by bylo rozumné a zdravé,“ říká ředitelka ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Podle ní je přitom snížení teploty o dva stupně minimum, klidně by to mohly být i čtyři.

Napříč evropskými zeměmi totiž platí optimální norma 20 stupňů Celsia. „S takovou teplotou se u nás počítá pro obytné místnosti už při přípravě projektů nových budov. Mezi námi a zahraničními zeměmi je však rozdíl v reálném provozu, kdy se v České republice standardně topí na 22 až 24 stupňů, kdežto v zahraničí se 20 stupňů dodržuje, popřípadě je uživatelé snižují až na 18 stupňů Celsia,“ říká k tomu Karel Vlach, generální ředitel společnosti Enbra, která se zabývá měřením a rozúčtováváním spotřeby tepla a vody.

Podle odborníků přitom nejde jen o domácnosti, týká se to i kanceláří. A někdy i veřejných budov, jako jsou školy nebo školky a obchody.

Projekt Spirit, který probíhal nejen v Česku, ale i dalších evropských zemích a na němž se podílel právě institut Veronica, na konci loňského roku ukázal, že snížení teploty o jeden stupeň může znamenat finanční úsporu až šest procent. „Čím vyšší teplotu snižujete, tím je úspora větší,“ říká Gaillyová. V praxi to znamená, že vyšší úspory člověk dosáhne, pokud sníží teplotu z 25 na 24 stupňů, než když ubere například z 18 na 17 stupňů.

Snížení teploty o jeden stupeň může omezit i emise oxidu uhličitého v ovzduší, a to také až o šest procent. V tomto případě ale záleží na tom, čím se v domácnostech topí. Největší emise způsobuje uhlí. „U nás máme také velký podíl uhelné elektřiny, takže v Česku je znát i to, když snížíme spotřebu elektřiny,“ tvrdí Gaillyová.

Domácností, které používají pevná paliva, tedy i uhlí, je v Česku přes půl milionu. Právě ty také negativně přispívají ke smogovým situacím. A Češi se tak paradoxně točí v kruhu. Čím větší zima, tím víc topí a tím víc také ve špatných rozptylových podmínkách smog přiživují.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!