Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Výstava na výstavě otevřena

Česko

Na otázku, jaké je současné mladé umění, nedá nejspíš odpověď ani včera otevřené Bienále mladého umění Zvon 2010. Výstava v Domě U Kamenného zvonu v Praze však přinejmenším ukazuje rozmanitost nápadů a směr přemýšlení mladých výtvarníků.

Zdá se, jako by „čisté“ umění samo o sobě neobstálo, nebo spíš jako by tvůrci měli čím dál silnější potřebu spojit výtvarnou část svého projevu s verbální. S příběhem, s osobní analýzou, s kontextem, v němž vzniklo. Dovysvětlují, protože tuší, že jinak by pozorovatel nemusel pochopit, co měl autor na mysli.

Výtvarníci sociologové...

Dvacítka mladých výtvarníků představuje vzorek složený z adeptů teprve se o pozornost veřejnosti ucházejících i z autorů už v podstatě zavedených. Kurátor Tomáš Pospiszyl dal při výběru vystavujících přednost zejména těm, kteří využívají fotografie, video, kresbu a text. Zabývají se ovšem zásadními tématy, jež mladé konec konců vzrušovat mají: zákon o rodině v reálném „použití“ (Gabriela Kontra, Jana Štěpánová), život s postižením zachycený malou digitální kamerou včetně instrukcí ke každodenním činnostem nemocného (Viera Čákanyová), navíc jsou ironičtí i hraví (cyklus kreseb Petry Herodotové je „oslavou lásky a jaderné elektrárny Temelín“)... V podstatě využívají (a nejsou první) sociologických metod a výtvarné dovednosti jim v této službě pomáhají. Jak upozorňuje kurátor bienále, „některá díla vypadají, jako by autoři jejich prostřednictvím vedli deník, jiná připomínají blog nebo další způsoby komunikace éry internetu a sociálních sítí“.

V praxi to znamená, že jedinou autorkou, která se na Bienále mladého umění letos vyjadřuje malovanými obrazy, je Laďa Gažiová. Ani ona však nepracuje tradiční technikou: například nenanáší barvu na plátno štětcem, ale stříká ji přes šablony. I u ní však nejde jen o spontánní tvorbu, ale o koncepci, obsah jejích prací je závažný (sociální vyloučení) a vyznění spíše depresivní.

Velká část výtvarníků se vyjadřuje s vědomím možností a efektu elektronických médií, videoprojekty jsou běžné a technika je základní pomůckou při instalaci, ale nesporně také při vzniku děl. Díky ní sledujeme rozhovory o věcech umění i života, v imaginárních modelech rozpoznáváme stereotypy lidského chování (například animace Viléma Nováka vzniklá na míru schodiště Domu U Kamenného zvonu nahlíží vztahy mezi lidmi a hodnoty, jež z nich navzájem vyplývají). ... a architekti Všem jde o víc než o čistě výtvarný projev. Někteří výtvarníci „fušují“ do řemesla architektům a urbanistům. Video Bez kontroly Jana Pfeiffera si například s nadhledem pohrává s urbanistickým plánováním (stavitel konstruuje fiktivní město se zavázanýma očima - vyváže se tudíž z jakýchkoli pravidel, dá se vést jen intuicí a svou pamětí). Výsledek je svobodný, ale také iracionální. O tom, jak se asi vepíše do duše obyvatel dům, ve kterém žijí, jak vnímání minulosti může ovlivnit identitu člověka, přemýšlí Katarína Hládeková, která oslovila umělce, aby „naplnili“ její imaginární galerii a na základě jejich návrhů vytvořila modely budov... Dominik Lang (sám architekt bienále) ukazuje proces tvorby, předkládá repliku výstavního prostoru - obou podlaží i vystavených děl a „přenesl“ i truhlářskou dílnu, jež výstavu připravovala. Výstavu včera otevřela zvuková performance Johany Švarcové a Jiřího Havlíčka.

***

Bienále mladého umění Zvon 2010 Dům U Kamenného zvonu, Praha Do 3. 19. 2010

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!